Důlní otřes na dole Doubrava v Karviné 13. června 2002

Ve čtvrtek 13. června 2002 v 3:14 h došlo na lokalitě Doubrava Dolu ČSA k důlnímu otřesu o síle 5.10⁸ J v oblasti porubu 3 3952 v 39. sloji v hloubce 800 m pod povrchem.

V té době zde pracovalo 27 horníků (z toho 25 zaměstnanců firmy Pol-Alpex z Polska). Při otřesu utrpěl smrtelný úraz jeden horník a dalších 15 bylo zraněno. Zranění byli převezeni do nemocnice v Orlové, Karviné a Ostřravě – Porubě. Hospitalizováno však zůstalo pouze šest postižených.

Seismický projev byl zaznamenán v rozsáhlých oblastech OKR i na povrchu a označen 3. stupněm Richterovy stupnice. V podzemí došlo k rozsáhlým závalů, destrukcím výztuže a výstroje důlních děl, k narušení větrního systému, s následným zvýšením obsahu metanu a zhoršením mikroklimatických podmínek v postižené části dolu.

Situace

Porub 3 3952 je posledním dobývaným v 39. sloji 3. dobývací kry mezi 9. a 10. patrem. Sloj s úklonem téměř 10 stupňů k východu zde dosahuje mocnosti 3,8 až 6,5 m. Nadloží tvoří mohutné lavice kompaktního pískovce, v podloží je o zhruba 50 m hlouběji uložena 40. sloj.

Sousední poruby 3 3954 a 3 3956 byly dokopány 30. 11. 2000 a 31. 8. 2001 a následně byla přístupová díla k nim od základní chodby 7 3911 uzavřena hrázemi. Porub 3 3952 se rovněž blížil k ukončení, když od výchozí prorážky severním směrem postoupil k datu nehody 420 m s průměrným denním postupem 2 až 3 m. Od základní chodby 7 3911 byla porubní fronta na úvodní chodbě 3 3918 vzdálena 86 m, na výdušné chodbě 3 3916 to bylo 113 m.

K dobývání porubu o délce 182 m sloužil kombajn KSW 500 a vyztužení 103 sekcemi FAZOS 25/53 a 20 sekcemi MEOS 22/46 určenými pro dobývání slojí s nebezpečím důlních otřesů.

Porub 3 3952 byl větrán průchodním větrním proudem množstvím 900 m³/min. a k horní úvrati bylo foukacím lutnovým tahem přiváděno 300 m³/min. z důvodu ředění exhalace metanu a zlepšení mikroklimatických podmínek. Celkový výdušný proud vedený k šibíku č. 917 a tím potom k 9. patru tak dosahoval 1200 m³/min.

Protiotřesová opatření byla prováděna v souladu s projektem vrtnými testy, zavlažováním ve sloji, monitoringem seismoakustiky (SA) na Dole ČSA a seismické aktivity ložiska (SL) akciovou společností OKD, DPB.

Východní část porubu 3 3952 (asi 100 m) byla zařazena do III. stupně nebezpečí ohrožení otřesy (nejvyšší), ostatní části do II. stupně. Pro příznivé výsledky vrtných testů došlo v širší oblasti porubu 8. 6. 2002 k otřesovému jevu s intenzitou 1,2.10⁵ J.

Počátek záchranných prací

Pětičlenná četa záchranářů ze ZBZS pracovala jako stálá záchranářská hlídka při asanačních pracích v severním poli (Do III) ve vzdálenosti asi 1500 m od místa nehody. Ve 3:14 h pocítili silný projev v horninovém masívu a usoudili, že se jedná nejspíše o horský otřes, případně o projev výbuchu. Četař ihned telefonicky kontaktoval seismické stanoviště dolu, aby zjistil, co se přihodilo. Do hovoru vstoupil inspekční technik, který četaře informoval o tom, že v oblasti porubu 3 3952 došlo k otřesu a obrácení větrů a vydal četě příkaz k zásahu.

Ve 3:25 h četa nastupuje k prvnímu průzkumu podle příkazu IT z vtažné strany.

Teprve ve 3:41 h žádá IT HBZS o důlní výjezd k zásahu po otřesu v oblasti uvedeného porubu, kde je ohroženo 27 osob, se kterými nemá spojení.

Ve 3:45 h vyjíždí celá pohotovost HBZS s lékařským výjezdem (LV) a je povolána záložní četa stálé pohotovosti ZBZS Staříč i s LV včetně lékaře.

O 15 minut později fárají výjezdové jednotky na Doubravě a podle příkazu velitele záchranných sborů (VZS) postupují: První četa, LV a technik HBZS ze 40. sloje šibíkem č. 917 do 39. sloje (68 m). Dvě čety po úvodních větrech po základní chodbě 7 3911 k porubu.

Ve 4:05 h povolává VZS prostřednictvím dispečinku HBZS domácí pohotovost na HBZS a k zásahu jsou povolány čety ze ZBZS ČSA, Darkov 1, 2 a , ČSM Jih a Sever, Lazy a Dukla.

První zprávy

Na stanoviště IT podává ve 4:05 h první zprávu revírník z firmy Pol-Alpex z porubu. Upřesňuje, že došlo k otřesu se silným projevem na důlní díla mimo porub, těžní chodba je zatlačena a jen obtížně se prolézá. Má zkontrolováno 21 lidí. se čtyřmi nemá žádný kontakt. podá další informace po profárání porubu.

O 10 minut později ve své další zprávě, že dosáhl do 60 sekce (cca polovina délky porubu). Větrání prakticky neexistuje a naměřil koncentraci 8 % metanu. Koncentrace kyslíku zjišťována nebyla. ale lze vypočítat, že byla v místě indikované koncentrace metanu 19,3 %.

V té době (4:15 h) dosáhla četa stálé záchranné hlídky vyslaná ze severního pole na křižování chodeb 7 3911 a 7 3939, kde bylo spojení s dispečerským stanovištěm (budoucí základna Z1). Od vedoucího likvidace havárie (VLH), který již zaujal své řídící postavení, dostal četař příkaz profárat základní chodbu 7 3911 dále až k porubu a zjistit stav.

Četař stálé hlídky rozhodl, že dva záchranáři zůstanou na budoucí Z1 u telefonického spojení a tři se pokusí profárat zdevastovanou část základní chodby dále k porubu. V tomto úseku s poškozenými potrubními řady, pásovou konstrukcí a částmi ocelové obloukové výztuže vrženými otřesem do profilu díla. V silně potlačené chodbě nalezli v nejhorším místě průřez snížen natolik, že na úseku dlouhém 15 m nelze prolézt vleže ani s dýchacím přístrojem BG 174. Postupovali jen obtížně se sebezáchrannými přístroji posunovanými před sebou.

Po překonání tohoto nejhoršího úseku pak tříčlenná četa postupovala i nadále zdevastovanými díly až na chodbu 3 3918 a tou ke spodní úvrati porubu.

Zásah porubem

Ve spodní úvrati porubu byla na pomoc čekající část osádky. Jeden ze záchranářů čety se s nimi vydal směrem k základně a pomohl jim prolézt nejhorším úsekem.

Po návratu tohoto záchranáře zpět na spodní úvrať porubu postupovala tříčlenná četa dále do porubu v sekcích, protože v uličce na hřeblovém dopravníku je cesta zatarasena uhlím vyjetým z pilíře. Nebylo žádné spojení, a tak četař vyslal jednoho záchranáře zpět k telefonu poblíž spodní úvrati. Ten však na zpáteční cestě zůstal vysílen v sekcích.

V porubu nebylo větrání a snížený obsah kyslíku ztěžoval dýchání.

Dále postupoval k horní úvrati porubu četař stálé hlídky již jen s jedním záchranářem z čety s nasazenými sebezáchrannými izolačními přístroji. Zjistili, že na styku porubu s výdušnou chodbou je zavalen a zůstal průlez asi 50 x 50 cm v délce asi 2 m. Ale za ním byli poranění horníci z osádky porubu, kteří prosili o pomoc. Po částečném uvolnění prostoru podali postiženým jejich sebezáchranné přístroje a psychicky je uklidňovali. O čtvrtém pohřešovaném zatím žádné informace nejsou.

Pohotovost v OKR

V 5:05 h povolává VZS dalších 5 lékařů. Přikazuje zřídit na každé ZBZS v OKR jednu další pohotovostní četu a pro případ zásahu vrty je zajišťována pohotovost vrtné techniky s obsluhou v OKR, DPB Paskov.

Souběžně je zajištěn dovoz deseti pomocných izolačních dýchacích přístrojů AU 9 z HBZS, neboť průlez zúženým profilem na patnáctimetrovém úseku základní chodby 7 3911 s přístroji BG 174 je nemožný a větrání se stále zhoršuje.

Prvních dvanáct na povrchu

V 5:25 h se dvě čety z výjezdu HBZS, které postupovaly z úvodní strany od 10. patra, hlásí z chodby 7 3911 u devastovaného úseku. Poskytli pomoc prolézající části osádky porubu a pracují na rozšíření průnikové cesty.

Zřejmě z porušeného vodovodního potrubí přitéká právě tudy značné množství vody, což působí na prolézající psychicky velmi nepříznivě. VLH dává příkaz k zastavení přívodu vody do postiženého úseku (v 5:50 h je odstavení vody ohlášeno).

V 5:40 h podává hlášení o svém průzkumu i technik HBZS a četa, s kterou postupoval i LV 1 s lékařem šibíkem vzhůru ze 40. sloje. Uvádějí, že výdušná chodba 3 3916 je zcela zavalena od staničení 5 m od základní chodby 7 3911. Koncentrace metanu přesahuje 10 %, kyslíku 18,6 % a je zjištěno i 8 ppm kysličníku uhelnatého.

S ohledem na zjištěný stav je celý sled výjezdu odvolán a dostává příkaz k dalšímu výstupu šibíkem na 9. patro a přemístit se na úvodní strany porubu.

Do dolu fárá další přivolaná četa HBZS s technikem a s LV 2 (vč. lékaře) a také pohotovostní výjezdová četa s lékařem (LV 3) ze ZBZS Staříč.

V 5:50 h vydává VZS příkaz k zřízení další záchranářské základny (Z 2) za kritickým devastovaným úsekem.

O pět minut později vyjíždí z dolu s doprovodem lékaře z LV 3 část osádky porubu (12 horníků). Tyto pracovníky přebírá do své péče lékař na stanici první pomoci a lékař z LV 3 se vrací zpět do podzemí.

Další zásah

V 6:00 h je na Z 1 četa HBZS, LV 2 s lékařem, technik HBZS a lékař z LV 3, který zůstane na této základně. Zde také poskytuje první pomoc dalším pracovníkům z osádky porubu i vyčerpanému záchranáři ze stálé hlídky ZBZS.

Četa z HBZS s technikem HBZS a lékařem z LV 2 prolézá devastovaným úsekem směrem k porubu a zřizuje telekomunikační most k základně Z 2, aby byl při průlezech zabezpečen jednosměrný průchod. Bez dohody základen by při setkání protisměrně prolézajících vznikly značné těžkosti při návratu jednoho z nich.

Další část osádky porubu proniká devastovaným úsekem.

V 6:40 h je pod porubem již jen 17 % kyslíku. V demolovaném větrním zkratu jsou v cca 600 a 612 m dotěsňovány větrní dveře. Do dolu jsou dodávány další infúzní roztoky a s ohledem na zhoršující se mikroklimatické podmínky i prostředky pro zlepšení pitného režimu, iontové nápoje a chladící vesty.

Nebezpečí z prodlení

S ohledem na trvání zásahu a bez dalších zpráv o situaci posledních čtyř pohřešovaných a dvou záchranářů stálé hlídky ZBZS vydává VZS další rozhodující příkazy.

K horní úvrati porubu vysílá tříčlennou četu HBZS, která s nasazenými sebezáchrannými izolačními přístroji, které zůstaly k dispozici od vyvedených pracovníků osádky. LV 2 s lékařem zůstává na základně Z 2.

V porubu je nad 10 % metanu, pod 16 % kyslíku a v ovzduší s vysokou relativní vlhkostí dosahuje teplota 30^o C. Tři poranění na horní úvrati porubu jsou v těžkém šokovém stavu a již je ověřeno, že čtvrtý pohřešovaný je mrtev.

Porubem postupuje s nasazenými sebezáchrannými přístroji LV 2 s lékařem. Jednomu z vyčerpaných dvou záchranářů stálé hlídky ZBZS poskytuje lékař infúzi a oba jsou posláni porubem na základnu bez další zátěže.

Lékař LV 2 s jedním záchranářem prolézá k postiženým, vyšetřuje je, podává utišující injekce, nápoje, upravuje jim nasazené sebezáchranné přístroje a uklidňuje je. Situace byla komplikovaná mimo jiné tím, že přes úzký průlez nebylo možné dostat lékařský kufr s potřebným vybavením a utišující injekce byly prohazovány přes dvoumetrový průlez.

S maximálním fyzickým a psychickým vypětím zachraňovaných i zachraňujících se daří vyprostit postižené na horní úvrať porubu a pak (bez nosítek, která nemohla být nasazena) postupovat porubem dolů. Vstříc jim jde na pomoc LV 3 s dalším lékařem a pomáhají dostat se na těžní chodbu, kde jim může být poskytnuta další lékařská pomoc.

To vše se děje v nasazených sebezáchranných přístrojích.

Konečná fáze

V 7:27 h (od osudného otřesu uplynuly již 4 hodiny a 13 minut; od vyžádání pomoci HBZS 3 hodiny 46 minut) jsou v dole čtyři lékaři a jeden je na stanici první pomoci na povrchu, kde po dalším ošetření organizuje převozy do nemocnic.

V 8:00 h se konečně podaří dostat podtlaková nosítka na Z 2 pro evakuaci dvou vážněji poraněných z trojice vyproštěné z výdušné chodby. Z dolu postupně vyjíždějí v doprovodu lékaře další členové osádky porubu.

V 10:00 h je v podzemí již pátý lékař. Tři postižení z výdušné chodby jsou opětovně na základně Z 2 ošetřováni a připravováni na obtížný transport přes devastovaný úsek na Z 1, kde je jim opět poskytováno lékařské ošetření. Pak jsou dopravováni k jámě a pak v 12:25 na povrch a po konečném ošetření na stanici první pomoci do nemocnic.

Smrtelně poraněný 42letý polský horník, který skonal na místě nehody, byl přes porub a devastovaný úsek vyvezen na povrch v odpolední směně.

Rekapitulace

V první zásahové vlně, která byla ukončena ranní směnou 13. 6., zasahovalo 16 záchranářských čet, 5 čet LV s pěti lékaři v podzemí a jedním na stanici první pomoci, 6 velitelů při zásazích a na různých stupních řízení.

Zraněno bylo 16 zaměstnanců firmy Pol-Alpex, z toho jeden smrtelně. poranění (a dva vyčerpaní záchranáři) byli po ošetření v podzemí, na stanici první pomoci a v nemocnicích většinou propuštěni ještě v týž den do domácího ošetření. Hospitalizováno bylo šest postižených a čtyři z nich pak během týdne rovněž odcházeli domů. V nemocnici pak zůstali jen dva a poraněním žeber a končetin.

Závěrem

V následujících dnech byly v havarijním režimu zpřístupňovány dopravní cesty a porub 3 3952 byl 20. 6. 2002, tedy týden po otřesu, uzavřen hrázemi H 1 a H 2 na vtažné a výdušné chodbě.