Důlní otřes a následný požár na dole Lazy

Otřes

Situace

Prorážka č. 38 708-1 v 37. sloji, v 7. kře dobývacího prostoru závodu Lazy, Dolu Lazy v Orlové je dlouhá cca 190 m. Ražena byla v mocnosti sloje na výšku 3,7 až 4,0 m a byla rozšiřována z 5,5 m na 9,5 m na šířku potřebnou pro k instalaci výztuže. Rozšiřování prorážky probíhalo protisměrně, a to od úvodní chodby kombajnem SM 130 a od výdušné chodby klasicky s použitím trhací práce a s nakladačem SN 5. V době nehody zbývalo k rozšíření ještě asi 56 m.

Před otřesem

Ve vrchní části přibíraného úseku byla dne 6. 8. 2002 asi 45 minut před otřesem provedena trhací práce.

V té době nebyla protičelba s rozšiřováním kombajnem obsazena. V nerozšířeném úseku prorážky prováděli dva zaměstnanci vrtné testy v rámci protiotřesové prevence.
Průchodním větrním proudem bylo prorážkou vedeno 800 m3.min-1 větrů.

Otřes

Dne 6. 8. 2002 v 03:40 h byl z dolu z oblasti prorážky č. 38 708-1 hlášen důlní otřes, který se projevil záchvěvem budov i na povrchu. Na geofyzikálním dispečinku byla zaznamenána jeho intenzita 8,3.105 J.

V oblasti prorážky bylo ohroženo celkem 29 zaměstnanců, kteří byli ihned odvoláni úsekovou aromatickou signalizací a telefonní sítí.

Při důlním otřesu nedošlo k přerušení průchodního větrního proudu, ale snížilo se množství větrů na asi 500 m3.min-1.

Zásah

Přivolané jednotky pohotovosti HBZS sfáraly ihned po příjezdu v 04:00 h do dolu. S ohledem na vzdálenost a výškové převýšení přístupových cest do postižené oblasti byla pro výjezdové čety zajištěna strojní doprava od jámy. Tímto opatřením bylo sníženo na minimum časové nebezpečí z prodlení k zásahu a omezilo se i fyzické vyčerpání záchranářů před vlastním zásahem.

Dvě čety záchranářů a skupina lékařského výjezdu postupovaly z 9. patra z úvodní strany k prorážce s průvodcem nezachranářem - inspekčním technikem, který v době otřesu měl kontrolní fárání. Další četa s průvodcem ZBZS postupovala k prorážce z 8. patra z výdušné strany.

Základny pro zásah byly zřízeny na úvodní a výdušné straně prorážky.

Za výjezdovými četami byly do dolu vyslány dvě čety ZBZS ranní směny s úkolem zajišťovat pomoc a dopravu postižených.

K poskytnutí první pomoci byli v dole dva lékaři záchranáři a krátce poté byli připraveni na povrchové stanici první pomoci další dva lékaři.

Při prvotní kontrole zaměstnanců, kteří byli v době otřesu v oblasti prorážky, bylo zjištěno, že dva jsou nezvěstní.

Prvním průzkumem prorážky z výdušné strany byl nalezen a vyproštěn ze zátarasu materiálu a horniny jeden poraněný. Druhý, nalezený za ním, nejevil známky života.

Celkem bylo na místě v dole lékaři ošetřeno a záchranáři dopraveno na povrch 16 postižených. Po dalším ošetření na stanici první pomoci byli dva s vážnějšími zraněními přemístěni do nemocnic vrtulníkem, ostatní sanitními vozidly.

Závěrem

Celý zásah lze hodnotit z hlediska zvolené taktiky a organizace bez vážnějších nedostatků.
Kladně je sice nutné ocenit postup inspekčního technika, který bezprostředně po důlním otřesu zajistil strojní dopravu výjezdových jednotek, čímž nedošlo ani k časové ztrátě, ani k neúměrnému fyzickému přetížení záchranářů před vlastním zásahem při přesunu od jámy k prorážce, ale inspekční technik je v havarijní situaci vedoucím likvidace havárie a musí se zdržovat na místě určeném závodním dolu.

Je nutné připomenout, že při rozsáhlejším nasazení prvních čet, jako je tomu při výbuchu, důlním otřesu, případně průtrži uhlí a plynů, musí inspekční technik nezbytně zajistit vždy ihned také dalšího průvodce pro přístup z úvodní strany. Předepsaný průvodce ZBZS (vybavený dýchacím přístrojem atd.) postupuje v těchto případech z výjezdovými jednotkami z výdušné strany.


Požár

Po zmíněném důlním otřesu v prorážce č. 38 708-1 v 37. sloji byla zde hornická činnost zastavena. Byly však sledovány všechny bezpečnostní parametry této v oblasti.

Příprava

Kritérium nebezpečí samovznícení bylo stanoveno na M 61, tzn. s vysokým nebezpečím. Z prorážky byl vyklizen materiál a zařízení a v rámci protizáparové prevence byla postavena ohrazující peření pro sádrové hráze s průjezdem pro závěsnou drážku k H 1 z úvodní strany a H 2 ze strany výdušné.

V další etapě byla v užším okruhu postavena také sádrová hráz H 3 cca 50 m před prorážkou na výdušné chodbě s dvěma průlezovými lutnami a na úvodní chodbě před prorážkou bylo zbudováno ohrazující peření pro stavbu sádrové hráze s průjezdem pro výkliz strojního zařízení a materiálu z prorážky.

První den - zápar

Po osmi týdnech od důlního otřesu došlo dne 3. 10. 2002 k nárůstu koncentrace CO v průchodním větrním proudu za prorážkou a výstupu kouřových zplodin z pilíře rozrušeného důlním otřesem v prorážce. Další práce byly již potom vedeny v havarijním režimu podle příkazů vedoucího likvidace havárie s dvěma četami záchranářů.

V odpolední směně obsahovaly vzdušiny vystupující přes hráz H 3 koncentrace 0,5 % CH4, 0,3 % CO2 a 300 ppm CO. Viditelnost v kouřových zplodinách se snížila na 3 m a teplota vzrostla na 29 °C. Ve vzdálenosti 16 m prorážky od výdušné chodby vystupovaly z pilíře kouře. Zde byly instalovány mlhové proudnice.

K hrázi H 4 na úvodní straně se dopravovala sádra a sádrovala se levá polovina přípravné hráze. Od H 1 bylo k H 4 instalováno foukací větrání větračkami Oldorit.

V noční směně došlo k dalšímu zvýšení koncentrace metanu na hodnotu 0,6 %, oxidu uhličitého na 0,6 % a CO na 950 ppm. Viditelnost se snížila na 1 m.

Koncem této směny již byly u H 2 koncentrace CO nad rozsah analyzátoru (tedy nad 2 000 ppm) a v jámě dosáhla koncentrace CO v celkovém výdušném proudu 35 ppm.

Druhý den - zásah pohotovosti

Dne 4. 10. 2002 byl v 6:45 h povolán důlní výjezd HBZS Ostrava. Výjezdové čety ihned nastoupily k dokončení peření v průjezdu hráze H 4 na úvodní chodbě, k zahájení sádrování a doprava cca 650 pytlů sádry pro dokončení hráze.

Za H 4 bylo vypouštěno hodinově cca 1 500 m3 dusíku z centrálního dusíkového rozvodu. Pro možnost intenzivnější dusíkové represe bylo z HBZS přivezeno 250 m hadic Nitrogen o průměru 150 mm k propojení úseku s potrubním řadem 100 mm až k prorážce.

U hráze H 2 byly v té době zjišťovány koncentrace metanu 0,4 %, CO 6 250 ppm, C2H2 31 ppm a větrů již přesahovala 30 °C. V kouřových zplodinách byla nulová viditelnost.
Na odpolední směnu byly povolány další čety ze ZBZS dolů v OKR. Byla dokončena hráz H 4 a za hráz k požářišti v prorážce bylo zvýšeno vypouštění dusíku na 3 500 m3.h-1.

V noční směně byly po propojení potrubního řadu pro N2 hadicemi Nitrogen uzavřeny poklopy na hrázi H 4 a postupně bylo zvyšováno množství dusíku až na 9 300 m3.h-1. K hrázi bylo zprovozněno foukací větrání.

průběh dodávky dusíku do uzavřené oblasti

Třetí den - uzavírání

Dne 5. 10. 2002, třetí den likvidace havárie, byla v ranní směně celá oblast bezpečnostního okruhu od prorážky k výdušné jámě uzavřená hlídkami a represivní dodávka dusíku byla zvýšená na 13 200 m3.h-1 (cca 200 m3.min-1) za přetlaku 0,7 MPa.

Asi po čtyřech hodinách represe byl ověřen stav u hráze H 2 a H 4. Zde se koncentrace metanu snížila na 0,3 %, CO na 170 ppm, přičemž obsah kyslíku byl na hodnotě 13 %.

Viditelnost se zvýšila do 3 m, avšak teplota dosahovala 36 °C. Množství napouštěného dusíku bylo možné snížit na pětinu, tj. na asi 40 m3.min-1.

Poté bylo spuštěno foukací větrání k hrázi H 3 s intenzitou cca 380 m3.min-1. Toto separátní větrání bylo připraveno již po postavení hráze.

Byl vydán příkaz k provedení průzkumu čety k hrázi H 3 s úkolem uzavření poklopů. Četa však došla za hrázi H 2 asi do poloviny cesty k hrázi H 3. Další postup byl příkazem velitele záchranných sborů ukončen v souladu s povolenou dobou zásahu ve ztížených mikroklimatických podmínkách podle zásahové řádu, když naměřené hodnoty suché a mokré teploty vykazovaly 40 °C. Četa se musela vrátit na základnu.

Další postup

V odpolední směně byl další pokus o uzavření poklopů na hrázi H 3 ukončen se stejným výsledkem. Četa došla při teplotě 41 °C a viditelnosti do 2 m jen o 50 m dále.
Vypouštění dusíku bylo proto znovu zvýšeno na cca 65 m3.min-1. Po doporučení havarijní komise rozhodl vedoucí likvidace havárie uzavřít oblast v širším okruhu na hrázi H 2, kterou však bylo nutno dokončit a dopravit k ní další sádru.

Úpravou ve větrání bylo zvýšeno množství větrů zkratem přes 38 803, ze kterého bylo instalováno pomocné foukací větrání s dodávkou okolo 150 m3.min-1 na hráz H 2. Na položené průlezové lutny v hrázi byly napojeny flexibilní lutny k přemostění kouřových zplodin pod hráz na výdušnou chodbu.

Ke kontrole požárních zplodin na hrázi H 2 byla v dole instalována důlní plynová laboratoř s vyvedením sledování měřených hodnot plynů na povrch. S ohledem na to, že zkratem přes 38 803 nebyla možná doprava sádry, neboť dílo bylo značně porušeno tlakovými projevy, byla sádra dopravována ve výdušných větrech v požárních zplodinách dovrchně v úklonu až 150 závěsnými lokomotivami. Technicky umožňoval úklon chodby současnou dopravu jen tří závěsů sádry, tj. cca 90 pytlů, avšak celkem bylo nutno dopravit 2 100 pytlů.

Současně byly četami záchranářů preventivně obloženy stavby hrázi H 5 a H 6 v dalším širším okruhu. Dne 6. 10. 2002 bylo dokončeno zapeření prostoru pro plnění hráze H 2, byla dopravena sádra a čerpadlo. Koncem noční směny bylo plnění hráze zahájeno.

Z průlezových luten hráze H 2 vycházelo ovzduší s obsahem CH4 až 0,5 %, CO 3 000 ppm. Teplota větrů zde byla 33 °C a viditelnost se zvýšila do 12 m.

Pátý den havarijního stavu, dne 7. 10. 2002, byla hráz H 2 dokončena a v odpolední směně požářiště uzavřeno na poklopech.

Závěrem

Dne 13. 11. 2002 bylo v rámci plánovaného nehavarijního zásahu realizováno doplňování dusíku v požářišti dodávkou cca 2 700 m3.h-1 (asi 45 m3.min-1) za úvodní hráz H 4 s odpouštěním přetlaku na výdušné hrázi H 2.

Po 24 hodinách při koncentracích 2,6 % metanu, 15 ppm CO a 3 % kyslíku, teplotě 39 °C a relativní vlhkosti 95 % uzavřela četa záchranářů poklopy na hrázi H 3. Poté byl úsek chodby od H 4 k H 3 odvětrán.

zpracoval Ing. J. Šebesta