Stokování měst, čištění a užití vod stokových

Vstupní jámy a šachtice

Vstupní jámy či šachtice umožňují sestup ke stokám k prohlídce a čištění. u neprůlezných průřezů dáváme je na vzdálenost 40 až 60 m, u průlezných na 70 až 100 m, u průřezů snadno průchodných (u tunelů s kynetou) mohou býti umístěny i na značně větší vzdálenosti.

Šachtice stavíme při spojení dvou nebo více stok, tedy vždy na křižovatkách ulic a je-li vzdálenost křižovatek větší 60 m u stok neprůlezných a větší než 100 m u stok průlezných, vkládáme šachtice mezilehlé, aby se kvůli nepatrné úspoře při stavbě neznemožnilo prosté a pečlivé udržování. Též osvětlení stok da délku větší než 50 m jest nedostatečné pro náležité posouzení, v jakém stavu jest vnitřek stok.

Nemá-li šachtice jiného účele, než pouhého vstupu, volíme rozměry její omezené na nejmenší míru, jak jest pro vstup žádoucno.

Pro trubní stoky zvyklých kalibrů volíme šachtice o průřezu kruhovém, dole ode dna nejméně na 1 m výšky o průměru 1 m, nahoře pod uličním záklopem o průměru 0,6 m. Přechod z většího průřezu k menšímu upraví se kuželovitým tvarem stěny. Kužel není však tvaru centrického, nýbrž dbáme toho, abychom nabyli společné svislé stěny pro snažší sestup po železných stupadlech až na dno stoky.

Šachtice vyzdíváme na základní betonovou desku, v níž vypracuje se přechodní žlábek (obr. 197.). Zdivo výpustní, nejlépe cihelné, vyspárované, z tvarových zvonivek na cementovou maltu. Pro válec nade dnem – až do hloubky šachtice 4,5 m – stačí síla zdiva 25 cm. Volíme cihly centrické, vrstevné, malého formátu; klademe je přesně dostředně o nejmenší šířce spár, jež jsou horní vrstvou vždy převázány. U jam hlubších 4,5 m zesilujeme obvodové zdivo na každé dva metry o šířku cihly, tedy přecházíme postupně z 25 cm na 37,5, 50 cm atd.

obr. 197.

Pro ujímání a ve dvojvrstvách až po 4 cm vyložené či přesazené zdivo v horní kuželové části šachtice až do hloubky 3 m, můžeme viliti sílu pásů pouze 20 cm, ale kvůli náležité vazbě saháme k větším rozměrům cihel. Pro ujímavou světlost od 1,0 m do 0,6 m stačí celkem dva druhy zvonivek vytvořené poloměrem 45 a 54 cm.

Po rubové straně omítneme zdivo výstupní cementovou maltou, vyrovnavše na ujímaných plochách stupně, povstalé vyložením cihel (obr. 198.).

obr. 198.

Někdy obkládáme i dno zvonivkami; úprava vyzdění soutoku ve dně šachtice znázorněna v obr. 199.

obr. 199.

Již při stavbě obvodového zdiva osazujeme stupadla ze železné litiny, procházející celou tloušťkou zdiva, opatřené ozubem vnějším nahoru a vnitřním dolů se opírajícím a podle křivosti průřezu zahnutým. Volně vyčnívající nástupek jest čtvercový, asi o 20 cm ve straně. Stupadla osazujeme střídavě vpravo a vlevo, as na 30 cm výšky od sebe.

Místo nástupků možno užíti litinových botek vytvořených přesně podle normalisované cihelné vazby a plně do zdiva osazených. Botky zachycují okrajem rubovou plochu; ku přidržování při sestupu vetknuta jest horem rukojeť z kujného železa. Botky nezužují volný prostor šachtic. Stupadla před zazděním asfaltujeme. Váha jednoho kusu stupadla jest asi 15 kg.

Šachtice bývá horem zakryta litinovým poklopem, záležejícím z rámu a víka. Je-li šachtice součástí větracího zařízení, pak nesmí býti víko plné, nýbrž prolomené a pod průlinami buď zavěšen železný kbelík na zachycování pouličních splašků a smetí.

Světlost rámu dole, kde dosedá na zdivo, jest rovna světlosti šachtice, tedy 600 mm v průměru a světlost v průlezu, přímo pod víkem, volíme 500 mm v průměru. U starších druhů dosedalo víko do drážk a bylo vyjímatelné, to však není dosti bezpečné uspořádání, neboť snadno zůstala šachtice otevřena, neb víko i vyletělo při rychlé jízdě. Nyní vyrábějí se velká víka veskrze na stěžejové připojení tak, že možno je pouze zdvihnouti (obr. 200.).

obr. 200.

Aby se koně po horní ploše víka neklouzali, upraví se buď na víku rýhovaný povrch, kterýse však brzy ohladí, nebo se opatří prohlubněmi, do nichž se naleje asfalt.

Méně výhodné jest zalití cementem neb zasazení dřevěných špalíků. Výška rámu bývá asi 200 mm.

Co do váhy konstrukce poklopové udáváme v praksi pro jízdní dráhy t. zv. těžký vzor, tj. pro 600 mm světlosti váhu asi 125 kg bez zálivky asfaltu.

Víko otvíráme malým nostacem resp. klíčem, jímž čistí se i rýha od smetí.

Kbelík zavěšen jest na dvojitě zakrouceném háku, z nejž však snadno se rukou vymkne a může býti vyprázdněn.

Poklopy možno zaříditi i na uzávěr zásuvkou, aneb s pojistnou mříží, tím se však dodávka dosti zdraží a valně nezlepší.

U zděných stok vejčitých volíme šachtice tvaru obdélníkového o délce (ve směru stoky) asi 80 cm, o šířce o něco větší, než jest světlost stoky v patkách (obr. 201.).

obr. 201.

Podélné stěny nevolíme přímé, nýbrž asi o 15 až 25 cm vypuklé, aby bylo více místa; přechod do profilu vytvoří se stupněm asi v polovině podpateční hloubky. Tento stupeň vyzdíme z tvarových cihel se zaokrouhlenou hranou, řadově nasazených (obr. 202.).

obr. 202.

Pro celkovou hloubku čtyřboké šachtice o 4,0 m hloubky volíme sílu svislého zdiva až nad profil stokový 25 cm, sílu vyzdívek příčných nad profilem 38 cm; zůžení se provede přesazením cihlových řad.

Pro betonové stoky a pro malé hloubky můžeme sestavovati šachtici z betonových bubnů. podek až nad profil stoky dlužno pěchovati vždy na místě a vyzdízi do jisté úrovně, nad níž osazují se nejprve válcové a výše konické bubny na drážku spojované (obr. 203.).

obr. 203.

Šachtice jest po celé výšce centrická, stavebně prostá, avšak slézání v předkloněné poloze jest obtížné. U poměrně slabých stěn bubnových není možno upotřebiti stoupacích želez, nýbrž železných žebříků. Pro veliké hloubky doporučuje se voliti pro šachtice stavby z vyztuženého betonu.