Stokování měst, čištění a užití vod stokových
O soustavách stokovacích
Zdravotní škodliviny, o jichž odstranění se jedná při soustavné kanalisaci, jsou dvojího druhu:
- výměty lidské či zvířecí
- vody odpadní, které opětně náleží:
- z vody dešťové a z ovzdušních srážek vůbec, stékajících s povrchu uličního a domovního
- ze splašků z domácností, dílen, továren a ze splašků tvořících se při kropení ulic
- z vody podzemní
- z vody užité k čištění a proplachování stok
Podle toho, zdali odvádíme výměty i vody odpadní týmiž stokami, nebo výměty a vody odpadní různými zařízeními, rozeznáváme dva hlavní druhy kanalisace: Prvý zoveme kanalisací jednotnou čili splachovací, druhý kanalisací dělenou, rozlučnou.
Hlavní varianty soustav rozlučovacích náleží v následujícím uspořádání:
vody odpadní se svádějí sítí stok, kdežto výměty hromadí se v odvozných nádobách nebo jámách, odkud se do voznic přečerpávají a odvážejí; z toho vyvinuly se soustavy odvozné:
soustava soudková či heidelberkská;
soustava s pneumatickým čerpáním a odvozem.
povrchové vody odpadní odvádějí se svými vlastními stokami, kdežto výměty se přímo ze záchodů ssají a specielní sítí trubní dopravují do ústřední stanice. Dopravní silou jest zde vacuum – soustava Liernurova – anebo se hrnou zhuštěným vzduchem – soustavy Stoneova, Berlierova. Skupinu tuto zoveme všeobecně soustavou s pneumatickou sítí stokovou.
Soustava splachovací
Soustava splachovací má tyto výhody:
Zdravotní výhody
Salubrita budov, ulic, řek, půdy i vzduchu a tím jich ozdravění. Umožnění plného využití výhod městských vodovodů. Salubrity lze dosíci u budov splachovacími a ventilovanými záchody, na ulicích splachováním povrchu uličního, v řekách zamezením jakýchkoliv hrubých znečištění, a v půdě tím, že nepromokavými stokami škodliviny ihned po jich vzniku se odstraňují, aniž by mohly vnikati do půdy.
zamezení nákazy z výmětů odstraněním jakékoliv manipulace s nimi (vybírání, vyvážení) v budovách samých, vodní uzávěrkou stok i odpadních trub a ventilací nad střechou, by plyny nemohly unikati do budovy. Odvodnění půdy snížením spodní vody, zamezením průniku vlhka zdivem a podlahami.
Ozdravění spodní vody tím, že se zamezí její infekce ze žump, špatných stok a z povrchových vrstev vůbec.
Hospodářské výhody
Zlevnění dopravy výmětů ze žump, jež při odvozných soustavách vyžaduje finančního nákladu, kdežto u splachovacích děje se samočinně.
Užití velikých profilů stokových i k jiným účelům než kanalisačním, pro plynovody, pro elektrovody, event. pro motorické užití spádu stok.
Částečné využití splašků, byť rozředěných – buď v zemědělství anebo v průmyslu (tuky).
Sociální výhody
Zmírnění nemocnosti, zejména vleklých a těžkých onemocnění infekčních.
Zmírnění úmrtnosti.
O celkovém uspořádání sítě stokové
Aby vyhověla síť stoková podmínce odstraniti vody odpadní v době nejkratší, jest žádoucno, by stoky sledovaly směr největšího spádu územního, pokud tj. možné při dané poloze ulic a různých překážkách stavebních.
Je-li město rozloženo podél řeky, zapadá k ní, jako k poloze nejnižší, svah území – tudíž i stoky podle svahu tohoto navrhujeme směrem k řece. Tím vyvinul se přirozený způsob nejrychlejšího odvádění splašků přímo do řeky.ovšem v obvodu města; jelikož však vyústění jich do řeky v obvodu města jest nepřípustno, zachycujeme přítok do t. zv. stok úchytných, asi kolmo na směr největšího spádu položených, a jimi jej svádíme pod obvod města. Z pravidla bývají stoky úchytné situovány na pobřeží i zoveme jich pak též sběrači pobřežními či nábřežními.
Pojmenování a označování stok není dosti ustáleno, možno však říditi se podle následujících zásad:
Velké stoky z celých oblastí, tvořící samostatný celek s vyústěním do toku nebo do čistírny, po případě do stoky úchytné, zovou se stokami kmenovými a označujeme je v plánech velkými písmenami (obr. 100). Do stoky kmenové ústí několik hlavních sběračů I, II, do těch vedlejší sběrače Ia, Ib, Ic a do těchto zase prosté uliční stoky označené podle jmen ulic nebo pořadně číslované. Vedle toho vyskytují se stoky obvodové, napájecí a vypínací.
obr. 100.
Podle polohy stok úchytných rozeznáváme tyto soustavy stokových sítí:
- soustavu úchytnou
- soustavu pásmovou
- soustavu vějířovou
- soustavu dostřednou či radiální
Soustava úchytná
Stoky úchytné vedeme podél řečiště v ulicích nábřežních, všechny ostatní stoky ústí do nich. Jelikož sotva můžeme dáti úchytným stokám spád větší oné hladiny vodní, při níž vyústění jest ještě možné a protože sklon hladiny bývá zpravidla dosti malým, nahrazujeme nedostatek spádu stok zvětšeným průřezem. Aby však průřez nenabyl míry neekonomické (úchytná stoka sbírá přítok z celého kanalisovaného území), opatříme úchytnou stoku přelivy a stokami vypínacími a vyšetříme průřez její nikoliv pro největší přítok vůbec, nýbrž pro onu srážku, při níž dosáhne zředění vody stokové toho stupně, aby splašky bez zdravotní závady mohly býti vpuštěny přímo do řeky. Obyčejně stačí zřediti vody stokové na 1/4 největšího přítoku z celého příslušného povodí (obr. 101.).
obr. 101.
Stoky úchytné buďtež stanoveny co do průřezu již předem pro příští rozšíření města, jinak bylo by třeba pro nové čtvrti nových úchytných stok. Přítok vody splachovací ku stokám vrcholovým jest po celém obvodu snadno možný ze stoky napájecí.
Podle soustavy úchytné kanalisován jest kolín n. R., Gdansk a j. v.
Soustava pásmová
Proložíme-li územím městským více úchytných stok v přiměřených vzdálenostech a výškách, zavedeme-li je ku společnému ústí pod městem, rozvrhneme tím celý obvod městský v pásma a soustavu tu zoveme soustavou pásmovou (obr. 102.).
obr. 102.
Výhoda její spočívá v samostatném kanalisování různých částí města i v možnosti počet pásem rozmnožiti a kanalisaci rozšířiti, aniž by se na starších pásmech čeho měnilo. Soustava pásmová poskytuje tudíž možnost snadného rozšíření města kolmo na směr pásem – avšak pro eventuelní rozšíření ve směru pásem nutno již předem počítati budoucím zastavěním. Přívod vody ku proplachování stok úchytných nečiní obtíží, spíše pro stoky odbočné.
Vadou soustavy této jest poměrně malý spád velkých úchytných sběračů i volíme je nikoliv podle vrstevnic, nýbrž úhlopříčně, abychom spád zvětšili, dále náhlé soustředění vody v trati pod městem, jakož i nesnadnost stoky úchytné opatřiti krátkými přelivy pro velkou vodu. Stoky vypínací z vyšších pásem nabývají značných délek i průřezů, čímž náklad vzrůstá. Co do hospodárnosti přísluší přednost soustavě úchytné, kde nejvíce obtížený sběrač může býti opatřen krátkými přelivy.
Soustavou pásmovou kanalisována jsou města: Frankfurt n. M., Vratislav, Praha (obr. 111.).
Variantou soustavy pásmové jest soustava vějířová.
obr. 111.
Soustava vějířová
Soustava tato vyznačuje se tím, že hlavní (větvové) sběrače navrženy jsou podle územního vyčlenění a nejkratším směrem řazeny jsou ku kmenové stoce (obr. 103.)
obr. 103.
Soustava vějířová naskytuje se obyčejně v městech, kde není řeky, tedy v poloze dosti členěné; nezřídka zastupuje stoku kmenovou překlenutý potok (Senna v Bruselu, Vídeňka ve Vídni, Motolský potok na Smíchově).
Podle soustavy vějířové kanalisovány Milhúzy v Alsasku a částečně Stuttgart.
Soustava dostředná či radiální
Soustava tato hodí se pro města v nížinných polohách, kde není přirozeného odpadu a nutno proto sebranou vodu stokovou přečerpávati (obr. 104.).
obr. 104.
Příkladem toho jest kanalisace Berlína (obr. 105.), jehož území bylo rozděleno na 12 soustav, opatřených samostatnou čerpací stanicí. V každé soustavě kladeny jsou stoky směrem co nejkratším k čerpací stanici, kteráž, není-li náhodou hlubšího příhodného místa a dovolují-li to místní poměry, bývá umístěna ve středu odvodněného území.
obr. 105.
Málo kdy jest však vyčlenění územní u větších měst tak jednotné, aby bylo nutno veskrze užíti téže soustavy i kombinují se zejména úchytná a pásmová; úchytné použije se pro části měst položených v rovině podél řeky, pásmové pro části na stráních.
