Dějiny dobývání uhlí v Ostravsko-karvinské pánvi

Důl Jindřichovo štěstí

Petřvald

Hornická činnost v oblasti pozdějších dolů Jindřichovo štěstí začala ve 30. letech 19. století kutacími pracemi na pozemcích rychvaldského, porubského a petřvaldského panství hraběte Larisch - Mönnicha. Celkově bylo vyhloubeno 22 kutacích šachtic, většina ale byla ukončena neúspěšně. První nález dobyvatelné sloje je doložen až roku 1835 na jámě Bedřich.

Mělké doly Jindřichovo štěstí byly zakládány od roku 1835 přímo hrabětem Larisch - Mönnichem, těžba samotná byla hlášena od roku 1837. Ta probíhala do roku 1874. Otvírka porubských vrstev byla 13 jámami do hloubky přibližně 100 m. Pro odvodnění byla vyražena 2713 m dlouhá Martinská dědičná štola, zvaná také Rychvaldská.

Důlní pole později splynulo s doly Jindřich a Evžen.