Dějiny dobývání uhlí v Ostravsko-karvinské pánvi

Důl Salm II - Leopoldina

Slezská Ostrava

Na místě dolového pole budoucího dolu Salm II prováděl od roku 1850 kutací práce hormistr I. Vondráček, který založil roku 1950 kutací jámu č. II. Roku 1851 v rámci zakládání dolu Hugem kn. Salm-Reifferschneidtem byla kutací jáma upravena na těžní. Původně byl podle ní důl nazýván Důl č. II, později byl pojmenován dle jména manželky zakladatele - Leopoldina. Důl existoval v letech 1851 - 1923, těžba uhlí z jakloveckých vrstev probíhala v letech 1856 - 1916. Důlní pole mělo rozlohu 32 ha a bylo otevřeno jednou jámou na 13. patro v hloubce 600 m. Protože uhelné sloje otevřené těžní jámou byly v prvním desetiletí 20. století vytěženy, přikročil nový vlastník, Báňská a hutní společnost, k ukončení těžby. Ve 20. letech bylo provedeno uzavření jámy č. II betonovým povalem bez zasypání šachty. Objekty dolu byly zbourány a areál dolu upraven na park., který byl později pojmenován Matuškův sad.

Dne 7. 11. 1973 došlo vliven nedostatečného zajištění jámy č. II k jejímu zhroucení. Kolem jámy se vytvořil hluboký kráter o objemu asi 3,5 tis. m3, do něhož se propadl taneční parket s okolním vybavením, který nad jámou stával.