Dějiny dolování uhlí na Kladensku

Důl Engerth - Nr. V

Kladno

Hloubení dolu Engerth, nacházejícího se na Kladně mezi ulicemi Na Vyhaslém a Kratochvílovou, bylo zahájeno v říjnu roku 1868 a do provozu byl dán roku 1873. pojmenován byl po generálním řediteli Společnosti státní dráhy, profesoru Vysoké technické školy ve Štýrském Hradci Wilhelmu, svobodném pánu z Engerthu.

S ohledem na umístění čerpadel v hlavní šachtě, byla tato hloubena ve větším obdélníkovém profilu a ybla rozdělena na tři oddíly - jižní větrací, střední těžní a severní lezné a vodotěžné oddělení. Náraziště 1. patra bylo vylámáno po obou stranách šachty v hloubce 390,69 m, kde byla též pumpovna hlavního elektrického diferenciálního čerpadla. Později byla šachta prohloubena 425 m a náraziště bylo vylámáno na severní straně, odkud byl západně veden překop k dolu Bresson a východně k úpadní chodbě napojené na 4. patro dolu Barré. U tohoto náraziště byla vylámána nová pumpovna pro dvě elektrická čerpadla.

Těžní věž byla dřevěná, vysoká k ose lanovnic 12,3 m. Lanovnice měly průměr 3,8 m a věnec pro plochá lana.

Těžní klece byly dvouetážové, stejného provedení jako na ostatních dolech Společnosti státní dráhy.

Původní ležatý dvouválcový parní těžní stroj dodala strojírna L. A. Quiball z Anzinu v Belgii roku 1870. Vystrojen byllitinovými bobinami a parní brzdou. V provozu byl do roku 1922, kdy byl na dole postaven nový elektrický těžní stroj. Elektrickou část dodala firma AEG Union Berlin, mechanickou část Teplické továrny na stroje a převodovku firma Citroen. Elektromotor měl 600 ot./min. a napájen byl napětím 5000 V. Starý parní stroj byl převezen na důl Jaroslav (Nosek).

Větrání dolu zajišťoval ventilátor systému Quiball. Osazen byl roku 1874. Později ovětrával i část dolových polí Bresson.

Původní třídička uhlí byla postavena roku 1875. Kompletní nosná konstrukce třídičky i budovy byla dřevěná. V třídírně byl umístěn výklopník vozů, Briartův třídící rošt s mezerami 105 mm a soustava sít, které třídily uhlí na frakce kostky I a II, ořech I a II, krupici I a II a mour.

Nová třídička byla vybudována roku 1890 v prostoru před šachetní budovou u nákladiště. Určena byla pro třídící výkon 200 000 tun uhlí ročně. Strojní zařízení dodala firma Schüttermann & Kramer v Dorthmundu.

Uhlí z vozíků bylo vyklopeno výklopníkem systému Salač na dva horizontální šroubové rošty systému Diesel - Suski. Propadlá frakce šla na kyvadlové síto, které uhlí roztřídilo na ostatní obchodní frakce. Prorostlé uhlí bylo vedeno na deskový drtič systému Škoda a přes vybírací pásy šlo na třídící rošt.

Nakládka uhlí do vagonů probíhala původně pomocí výklopných vozíků (kiplor) pojíždějících po rampě, později byly vybudovány dřevěné expediční zásobníky přímo nad nakládacími kolejemi.

Roku 1895 bylo na dole Engerth vybudováno uhelné prádlo proudového systému Wunderlich.

Z důvodu zmenšující se těžby na dole Bresson a nevyužití kapacity tamní třídírny byla roku 1902 vybudována povrchová lanová dráha pro dopravu uhlí od Bressonu na úpravnu Engerth.. Lanovka byla 950 m dlouhá, tříkolejná s výhybnou uprostřed. Dopravovaly se ucelené soupravy vozíků v počtu maximálně 20. Doba jízdy mezi doly trvala 11 minut.

Pro usnadnění manipulace se železničními vozy na nakládacích kolejích byla vybudována posuvna vozů firmy Ruston a spol. v Praze.

Těžba na dole byla ukončena roku 1945 a šachta byla zasypána. Budova těžní věže byla snížena o dvě horní patra a celý objekt byl dán k dalšímu využití. Dnes v něm sídlí provoz prádelny a čistírny.

Důl v době provozu
důl Bresson v roce 1928 pohled ze strany nákladiště
Po ukončení provozu
důl Engerth v roce 1947

fotogalerie z června 2011