Dějiny dolování uhlí na Kladensku

Důl Michael - Nr. IX

Brandýsek

Podvojný důl založený C. k. kutební komisí v roce 1842 a později převzat Společností státní dráhy. Byl pojmenován podle c. k. horního rady Michaela Layera - těžní šachta se jmenovala Michael, vodotěžní Layer. Hloubení obou šachet probíhalo do roku 1853 a po celou dobu bylo spojeno s vysokým přítokem spodních vod. Proto již před rokem 1845 byla na dole nainstalován malý vodotěžný stroj. Těžba byla zahájena až v roce 1855.

Na zděnou těžní budovu šachty Michael navazovala strojovna s dvouválcovým ležatým parním strojem. Čerpací jáma Layer byla vybavena pro pohon pump dvěma parními stroji o výkonech 60 a 80 ks. Po průvalu vod v roce 1857 byla přestavěna a vybavena parním strojem o výkonu 450 ks.

Na těžní šachtu navazovala úpravna uhlí, která byla vybavena suchou třídičkou a uhelným prádlem se sazečkami. Dále na povrchu byla vystavěna destilace a thérovna. Větrání dolu zajišťovala větrní pec na ohlubni těžní jámy.

Důl byl v provozu ale jen krátce, v období 1855 až 1865. Poté byl důl zatopen a osádka převedena na jiné doly. Důvodem byla pravděpodobně nízká kvalita uhlí a také nízká produktivita.

Další pokus o zpřístupnění dolu proběhl v letech 1906 až 1910. Nad těžní šachtou byla vybudována nová těžní věž, byl osazen nový těžní stroj a k němu patřičná kotelna. Původní projekt předpokládal vyčerpání vody za 10 měsíců, ale skutečnost byla podstatně delší. Důl ale vyčerpán stejně nebyl, v roce 1910 rozhodl tehdejší ředitel Společnosti státní dráhy veškeré práce ukončit. Na pokus o odvodnění bylo vynaloženo více než 1,3 milionů rakouských korun. Důl se poté zatopil do úrovně 30 m pod ohlubeň.

Naposled byl důl vyčerpán v roce 1962 po předchozích geologických průzkumech. Těžní šachta byla nově vystrojena, ale s těžbou se nezačalo a důl byl opět opuštěn.

Dnes z dolu zůstaly šachetní budovy, příhradová těžní věž, část provozních objektů a přilehlá hornická kolonie.

Stav... v roce 1880	...v roce 1945	... v roce 2000
A současnost v barvě