ZLATÉ HORY

Historie a současnost ložiska zlata evropského významu

Úvod

Zlaté Hory, město s bohatou hornickou tradicí a turisticky vděčným okolním horským terénem, se nalézá na severním úpatí Zlatohorské vrchoviny. Na obrázku 1 vidíme Zlaté Hory téměř z ptačí perspektivy, jak se jeví návštěvníků rozhledny na Biskupské kupě. Esteticky působící věž rozhledny si může čtenář prohlédnout na obrázku 2, současně s členem Císařské městské gardy. Každoroční slavnostní vystoupení tohoto vojenského klubu je připomínkou porážky pruských vojsk u Zlatých Hor v roce 1779.

Zajímavé panorama Zlatých Hor od jihu, včetně areálu bývalých rudných dolů, se otevírá z luk u sedla Vorwiz, při příjezdu do Zlatých Hor z Vrbna pod Pradědem. Tentýž pohled nabízí obrázek 3, na němž kromě města a jeho horského okolí, lze pozorovat areál bývalých Rudných dolů a poutní kostel marie Pomocné. Byl zcela obnoven v letech 1992 až 1995 a jak dokládá obrázek 4, byl velmi citlivě zasazen do přírodního prostředí. V okolí poutního místa byly ve středověku těženy křemenné žíly se zlatem.

Pozoruhodnostmi Zlatohorsko nešetří ani ve svém širším okolí - jednou z dominant je rozsáhlé rašeliniště na Rejvízu s čarokrásným Velkým mechovým jezírkem - obrázek 5. Nalézá se na náhorní plošině ve výšce cca 700 m n.m., asi 9 km jihozápadně od Zlatých Hor.

Zlatohorsko nabízí také možnost poznávání báňské historie severovýchodního koutu České republiky. Jde o různorodé montanistické památky, kterých se v okolí Zlatých Hor nalézá poměrně velký počet. Značný rozsah důlních prací vyplývá z významu Zlatých Hor, které patřily v minulosti k význačným ložiskům zlata ve střední Evropě. Podle některých indicií je pravděpodobné, že těžba zlata z naplavenin zdejších potoků byla zahájena před více než dvěma tisíci lety. jak rýžování zlata v minulosti vypadalo, přibližuje rytina z díla Jiřího Agricoly (1556).

Moderní připomínkou historického významu Zlatohorska je Hornický skanzen, který je budován na řece Olešnici nedaleko státní silnice Ondřejovice - Zlaté Hory. Je zde postavena replika stoupy a mlýnu pro zpracování zlaté rudy. Stoupa a mlýn pro drcení rudy pracovaly v minulosti u každého dolu, těžícího zlato z pevných hornin. Výstižně nejdůležitější část mlýnu, tj. stoupy drtící zlatonosnou rudu, zobrazil ve své rytině J. Agricola (1556).

Exponáty Hornického skanzenu byly zhotoveny z finančních prostředků Města Zlatých Hor a Ministerstva místního rozvoje ČR. V současné době je ve výstavbě replika hornického srubu. Finanční prostředky poskytl Olomoucký kraj z Operačního programu 2002. Hornický skanzen navazuje na bohatou hornickou tradici Zlatých Hor a četné monstanistické památky v jejich okolí a má velký význam pro rozvoj turistického ruchu v regionu Zlatohorska. Současná replika "Zlatých mlýnů" je znázorněna na obrázku 6, činnost stoup na drcení rudy na obrázku 7. Provozovatelem "Zlatých mlýnů" je zlatohorské městské muzeum, které v rámci vlastivědného programu příležitostně pořádá rekonstrukci mletí zlaté rudy, včetně rýžování rozdrcené vsázky.

Další zážitky čekají návštěvníka na terénních vycházkách po naučné stezce, vedené přes nejvýznamnější báňské objekty Zlatohorska. Důlní činnost probíhala především v útrobách Příčného vrchu vypínajícího se do výšky téměř jednoho tisíce metrů nad mořem. Pozůstatky těžebních prací nalezneme i na severním a východní úpatí Příčného vrchu, kde se odehrávala těžba zlata z říčních a svahových usazenin. Informace k bohaté důlní činnosti a erudovaný výklad k expozici hornické historie podají pracovníci Hornického muzea ve Zlatých Horách. Exteriér budovy muzea, jedné z nejstarších budov ve Zlatých Horách, najdete na obrázku 8.

Kniha, která spočinula ve Vaší ruce, si klade za cíl provést Vás nejvýznamnějšími památkami a pozoruhodnostmi Zlatých Hor a jejich okolí. Trasa, kterou lze z obsahu publikace vysledovat, je vedena napříč hornickou historií Zlatohorska. Kromě běžně dostupných povrchových scenérií nabízí též pohled do historických i novodobých důlních děl, která jsou od poloviny 90. let 20. století uzavřena. Další fotografie barevné přílohy jsou věnovány zlatohorským minerálům, které patří ke geologickým materiálům, vyhledávaných mnoha zájemci u nás i v zahraničí.

Kniha vznikla za finanční podpory Krajského úřadu Olomouckého kraje a Městského úřadu ve Zlatých Horách, který sídlí v renovované historické budově - obrázek 9. Dále se na vyžádání finančně podíleli: firma Kuttna - Kutná Hora, Vydavatelství časopisu Minerál - Brno, Sanatorium EDEL - Zlaté Hory a Jaromír Král - Prostějov. Vlastivědné muzeum v Olomouci poskytlo barevné fotografie důlních děl i zlatohorských minerálů, které byly zhotoveny v rámci grantu Ministerstva kultury ČR: "Významné mineralogické lokality severovýchodní části Českého masivu v 19. století a jejich minerály ve sbírkách moravských a slezských muzeí" (Novotný, Zimák, 2003). Autorský kolektiv uvedeným právnickým osobám vyjadřuje svoje poděkování. Starostovi Města Zlatých Hor, ing. Milanu Rácovi, náleží dík za spolupráci a cenné připomínky.