PODZEMNÍ PRAHA

28. Výzvědná poslední výprava pod Prahu

Bylo to z jara roku1919, kdy dobrovolníci z "Podzemní Prahy" skončili svou pomocnou službu a opatřeni slušnými civilními obleky i účelnými pomůckami pro jenerální prohlídku celého podsvětí pražského, elektrickými svítilnami, nástroji, kompasem i zásobeni potravinami a nápoji k delšímu pobytu v podzemí, vydali se na poslední pouť "břichem Prahy", jež bylo ještě nedávno jejich útulkem a druhou vlastí.
Řídíce se kompasem i podrobnou mapou všech pražských štol, stok i katakomb, křižujícách se s plánem pražských ulic i jízdní dráhy elektrické tramvaje, vnikli v podzemní Prahu tentokrát ze sklepení bývalého kláštera Anežky Přemyslovny na Starém městě, odkud možno sestoupiti přímo v samý střed Prahy podzemní...
Použivše motyk a rýčů, dostali se brzo pod dávný "František", octli se několik sáhů pod dlažbou dávného "cajkhausu"...
Pak prorazili tenkou stěnu, zatarasující katakomby pod zrušenou policejní "čtverkou" a zaslechnuvše tu tlumený nářek směrem od Vltavy, proklestili si tím směrem cestu.
Jdouce pak po hlase, narazili na zeď starého kanálu, z kterého se slabé volání o pomoc ozývalo, i učinivše v ní průlom, couvli zděšením nad obrazem srdce rozrývajícím, který se jim tam zjevil v bledém svitu elektrických svítilen.
Skupina polonahých postav, mužů i žen, oděná v cáry, z nichž kapala špína a páchlo bahno stoky, sahající jim až po kolena - tísnila se tam pod nízkým klenutím kanálu...
A při spatření členů podzemní výpravy průlomem stěny stoky někteří sepjali ruce o milost, jiní pak se postavili v zoufalé situaci k obrannému odporu.
Byli to nešťastníci vyhnaní z cihelen i židovských pecí, kterým hrozilo zatčení a tu proto, aby unikli tomu osudu, prchli sem v společnou skrýš a vsoukali se otvorem kanálu do stoky, kde je náhlá povodeň odřízla od světa!
Lze si představiti radostné překvapení uprchlíků, když místo detektivů, za jaké Pexu s jeho druhy pokládali, seznali v nich přátele... a své osvoboditele a zachránce!...
S jásotem těžko tlumeným poslechli jejich povelu a vnikli chvatně otvorem ve stěně stoky za nimi do katakomby vedoucí pod širou podzemní Prahu... kde byli v nejlepší jistotě a bezpečí!
Ani jediný z nich nebyl zlým člověkem, nýbrž byli to vesměs ubožáci, ještě rakouským režimem uštvaní, kteří zasluhovali lepšího osudu i ochrany!
A té se jim od výpravy bývalých podzemních Pražanů také dostalo!
Pexa a jeho druhové, kteří pamatovali již na možné případy záchrany nebožáků v podzemní Praze zbloudivších nebo uprchlých do jejího labyrintu, vybalili ze svých tlumoků čisté prádlo a různé části šatstva i obuvi, umožnili zachráněným chuďasům, aby se převlékli, načež je někteří vyvedli ze stoky do svých bytů, kdežto druzí se dali na další pochod v temné Podsvětí k plácku Jánskému!...