STÁTNÍ DOLY NA STŘÍBRO A OLOVO V PŘÍBRAMI

Narysov

Již v roce 1552 bylo u Narysova pracováno na jakési dědičné štole a dvou měrách (Fundgrube), a to na místě, kde stávaly staré obvaly, takže zde bylo patrně dolováno už mnohem dříve. Dalších zpráv o tom však postrádáme.

Ševčínský couk, který se přes svoji nestálost až dosud na dole Ševčínském dobývá (dříve důl Františka Josefa), byl sledován, jak již uvedeno, i na Drkolnově a to i v hloubce 10. patra na délku 500 m, kde byl jalový.

Jest to, co se mocnosti a konstatované délky týče, nejmohutnější couk zdejšího revíru a pokračuje podle všeho až k Narysovu. Zamýšlelo se původně, sledovati jej přímo z Drkolnova až do Narysova, což by však bylo vyžadovalo příliš mnoho času a velikého nákladu. Proto voleno raději hloubiti šachtu u Narysova, která jest od drkolnova vzdálena 3200 m.

V roce 1863 zkoumali soukromníci terén u Narysova šachticí as 12 m hlubokou. Couk, který našli, pojmenovali coukem narysovským, byl veskrze jen železitý a manganovitý. Směr tohoto couku jest přesně směr couku ševčínského a bylo tudíž báňským ředitelstvím později usneseno, prozkoumati jej ve větší poněkud hloubce. K účelu tomu založena v roce 1892 Narysovská šachta v pásmu první droby a prohloubena až na 64 m po předchozím prozkoumání terénu kutacími příkopy. Od šachty byl hnán na východ překop 18 m a na západ překop 24 m dlouhý. Východním překopem byla překřížena 3 m silná žíla zelenokamu, západním pak couk narysovský (ševčinský) a za tímto ještě rozsedlina, vyplněná železitým jílem. Couk byl sledován 10 m na sever a 70 m na jih. Úklon má téměř kolmý.

Byl až 1 m mocný, s výplní kalcitu, sideritu, křemene, pyrolusitu, hnědele, okru a s ostrými úlomky droby, takže skýtal vzhled brekčiovitý. Pyrolusit tvořil i větší hnízda tvaru buď ledvinovitého neb stéblovitého a vyplňuje i nejjemnější trhlinky celého okolí. Nikde nenalezeno ani stopy rud olověných neb stříbrných, chemicky byl ve šlichu ze žíloviny konstatován jen slabý sled stříbra.

Na dvou místech byl couk sledován též hloubeními 2,7 a 4,6 m hlubokými a zjištěn i v těchto hloubeních s touže výplní jako na chodbě.

Celkem zde bylo raženo 55 m překopů a couk sledován do délky 88 m.

K vůli těmto nepříznivým výsledkům byla kutací šachta narysovská zastavena již v roce 1895.