PO STOPÁCH SLÁVY A UTRPENÍ

HORNICTVA NA PŘÍBRAMSKU

Lešetice, Brod, Hatě

U Lešetic V zeleném se dolovalo na železnou rudu, kterou brodští hospodáři vozili do hutí u Obecnice. Roku 1804 se pilně pracovalo v železných dolech v okolí Příbramě. Obecnický správce dobýval na Ševčínské žíle a zamutoval také na Egidské žíle u Lešetic. Týž správce zamutoval také na Karlově žíle u Hatí a r. 1816 dostal železný důl Martinský na žíle, která se táhla v této oblasti a “na dni železný klobouk měla”. Železnou štolu Brodskou si najala správa železných dolů v Hluboši. Pod železné doly u Brodu bylo zamutováno novou štolou, která měla doly podsednouti. Že byla v tomto území na mnoha místech železná ruda dobývána, lze seznati z četných odvalů a stařin. Od Kroftova mlýna k Brodu po levé straně propadla se půda na kolingerově poli (tam vedla štola pod silnicí k Vrškům). Od silnice ke Brodu vlevo k haťským lesům je viděti starou haldu. Tam se propadl kůň na poli Na dubích do stařiny. Na lesnaté haťské stráni nad pohodnicí jsou zbytky dříve dosti hlubokých nálevkovitých šorfů. - V r. 1859 byla založena kutací šachta u Brodu, kterou měly býti prozkoumány haťské žíly ve svém západním směru. Na železnou rudu se dolovalo na území Hatí Haťskou štolou, Filipinskou, Starobrodskou, Novobrodskou, Mannsfeldskou a Leopoldovou, pak v šachticích Karel, Jakoub, Borbora, Jiljí, Bedřich a j. Roku 1858 se upravovala Filipinská štola od silnice milínské, těsně pod hrází Kaňky. Haťskou štolu (ústí při potůčku pod Sázkami) převzal roku 1858 stát, znovu jí otevřel, ale na olověné žíly se nepřišlo. Proto zde byly r. 1864 práce zastaveny. Od malých Žežic (Žežičky - Beránky) směrem ke Brodu, asi v polovině vzdálenosti je hnána štola. Ústí na východě ke Brodu. Asi v polovině této štoly je zřízena větrací šachtice a na konci směrem k Žežicím byla zaražena Leopoldova šachta. Od ní se asi 300 m k severu hnala Starobrodská štola, ústící pod potokem nad Kraftovým mlýnem v pastvinách. Asi 160 m dále pod strání haťského lesa (vedle staré vodárny) jest ústí Novobrodské štoly, která se hnala asi 300 m pod stráň na východ. Tato kutací štola byla zaražena r. 1859, aby haťské žíly byly v západním směru prozkoumány.

Nad Brodem k Hatím je znáti haldičku krevele (odval), tam ústí Mannsfeldská štola, která se uhýbá severovýchodně v místa, kde bývala Barborská šachtice. Od Barbory na sever asi 300 m byla šachtice Eleonora, z níž byla hnána štola směrem severním. Spojila se s haťskou, ústící u potůčku pod Sázkami. Na těchto štolách byly šachtice Karel a Jakub. Východně od dolu jakub byla šachtice větrací a dvě nepojmenované šachty. Mezi haťským dvorem a lesem na jižní straně jsou znáti bývalé dvě šachtice (dnes zarostlé odvaly). Od Kaňky na jihovýchod byla hnána Filipinská štola. Ve vzdálenosti asi 400 m jsou tři kutací šachtice, kde směrem k Hatím se ukázal i diabas.