PO STOPÁCH SLÁVY A UTRPENÍ

HORNICTVA NA PŘÍBRAMSKU

Vrančice

Podle staré mapy nalezené v báň. ředitelství byla zde čtyři téměř rovnoběžná pásma, každé na několik set metrů dlouhé, zantelné na četných obvalech a haldicích, které se z části zachovaly. V jednom z těchto pásem protínajících obec se opakovaly propadliny do stařin, v nichý nalezl vl. rada Ing. E.Bartoš malachit a leštěnec. V jedné stařině se nalezlo dubové, zčernalé dřevení. Tam bývaly asi práce nejrozsáhlejší.

Dolování v žule na Vrančickém vrchu u Životic (za Milínem) jest známo od r. 1563. V r. 1569 císař povolil příspěvek jeden tolar za vylámaný sáh horniny a kutéřům na dole Beschert Glück odpustil desátky na 4 roky. V roce 1571 byla vyrubána vrančická štola v délce 42 sáhů. Z tamních dolů Lorenz, Beschert Glück, Burckhart, Anna, Kryštof a Proměnění Páně se vytěžilo v letech 1553 - 1574 na 370 hřiven stříbra. V roce 1614 měli tamní dělníci - vesměs Němci - při 12 hodinách denní práce 1 zl. 4 groše týdenní mzdy. Ve zmíněných dolech se dobývala z tetraedritu stříbronosná měď. U Životic byla i úpravna. Čisté rudy se vozily k tavení do Kutné Hory. Na Červeném čili Vrančickém vrchu se nalézají dosud čtyři skupiny vetších odvalů. I železné strusky se tam ukázaly, patrně zbytky po železné huti. poblíž Vrančic v železité žílovině se nalézá galenit a sfalerit. Dle starých zpráv býval zde tetraedrit obsahující měď a stříbro. Galenit byl také v porfyru, který tvořil žíly v žule. Kdysi bylo u Vrančic rozsáhlé dolování, jemuž Grimm i Pošepný připisovali význam. Roku 1572 podal vrchní hormistr zprávu, že ve Vrančicích jest na štole krásný objev rudy a že je v zásobě již 300 centů dobyté rudy s obsahem asi 30 hřiven stříbra. Později se připomíná důl Šťastného zmrtvýchvstání u Slivice. Ještě roku 1770 se děje zmínka o kutání u Milína.