PO STOPÁCH SLÁVY A UTRPENÍ

HORNICTVA NA PŘÍBRAMSKU

Kozičín

Dolování u Kozičína je starého původu. Je zapsáno, že r. 1793 se přestalo dělati na železné štole Josefské u kozičína. Nad Kozičínem v druhém pásmu břidlic byla stará kutací díla, v nichž se objevily stříbronosné rudy. Ve staré kutací šachtě zaražené 1867 byl v hloubce 19 sáhů příčnou chodbou nadražen couk železné rudy, který byl zkoumán i těžení na něm bylo zavedeno. Do šachtice vnikalo však tolik vody, že ani při 6 ručních čerpadlech 18 pumpařů nemohlo vodu zmoci. Proto bylo rozhodnuto zaraziti v listopadu 1870 dále na jižní stranu ke Kozičínu hlavní šachtu na styku druhých drob a druhých břidlic. Současně se zasypala zmíněná šachta na 21 sáhů 8 střevíců. Práce byla pomalá pro tvrdost slabě vrstevnatých drobových břidlic. Téhož roku byla postavena nad šachtou dřevěná kavna. Náhle se objevil značný příval vod, nepochybně ze stařin, takže nebylo lze bez čerpadel pracovati. Proto byla kavna rozšířena, aby tam mohla být umístěna lokomobila. Roku 1873 byla šachtice odvodněna a pak hloubena do 211 m. V hloubce 100 a 200 m se hnaly překopy. Couky, na něž se narazilo, měly vápenec, ocelek, sledy leštěnce olověného a antimonového. Téhož roku se postavil parní stroj na zdvíhání vody spolu s parním vratidlem. Voda byla v šachtě značnou překážkou. Také se stalo, že v několika dnech stoupla voda na 60 m, jindy natekla za 48 hodin do výše 39 m. - Na severní straně bylo lze znamenati až 1 m mocnou žílu železnou. Obsahovala též ryzí arsen, antimonit, ale hlavně limonit. podle antimonitu se soudilo na souvislost s Klementským coukem z Bohutína. Aby mohly býti podniknuty nové práce na severozápadní straně od Vojtěšského a Ševčínského dolu, učiněn byl pokus otevříti dislokační rozsedlinu. Proto roku 1852 byla vyhloubena šachtice pod Kozičínem a z ní se hnal příčný chodník. Roku 1853 byla založena jižněji nová šachtice a pátralo se po rozsedlině.

Veškeré sledné práce u hlavní Kozičínské šachty konaly se celkem 260 m daleko, ale kromě jalového couku se nenalezlo těžby schopných žil. Hlavní couk byl sledován na 220 m, druhý na 100 m. Výlohy tamního dolování činily přes 400 tisíc korun při nepatrných výsledcích, proto bylo od dalších prací roku 1881 upuštěno.