PO STOPÁCH SLÁVY A UTRPENÍ

HORNICTVA NA PŘÍBRAMSKU

Květná

Na Květné (kdysi bývala nazývána “Bohatá Květná”), prastarém to místě několika šachtic, se pracovalo již v dávných dobách. Dolovalo se tam již v roce 1527. Bergbuch uvádí léta, v nichž se důlní míry na Květné propůjčovaly, i se připomíná t. zv. Křížový couk. Roku 1649 se propůjčovaly staré haldy, aby se z nich vybírala železná ruda. V roce 1749 těžařstvo Jana Křtitele hloubilo šachtici u Dušník, ale bezvýsledně. Hnali tudíž roku 1750 Jánskou štolu od Dušník ke Květné. V roce 1858 se dolovalo na několika místech, ale ukázalo se pouze železo.

Roku 1867 se zarazila Květenská šachta, která v roce 1872 dosáhla 69 sáhů hloubky. Práce pokračovala zvolna, neboť vody byly zlou překážkou. Postavilo se dvojí složení pump na tlak s lokomobilou. Roku 1871 shořela kavna zbudovaná nad šachticí. Ve drobě na 1. patře na obzoru štoly se rubala severozápadně příčná chodba v délce 132 sáhů. Kromě hlavního couku “Květná” bylo zřízeno ještě 7 jiných couků. Na jihozápad byla hnána štola 176 sáhů dlouhá. Aby bylo umožněno větrání, byla prohloubena 50 sáhů severozápadně od hlavní šachty větrací šachtice. K témuž účelu se vyvrtala zemským nebozezem 16 sáhů hluboká díra při ústí štoly. Aby se nabylo jistoty o poměrech a poloze tohoto prastarého kutiště, hnaly se roku 1874 orty po první a druhé žíle. Mezi Květnou a Dušníkami, 60 m níže ležícími, se zarazila štola a proti ní od šachty průkop. Hnalo se 347 m v drobových břidlicích a 367 m ve tvrdých drobách, než se chodby prorazily. Měří tedy větrací a odvodňovací štola 714 m. Kromě tří mocných žil se našlo ještě 8 slabých, držících ocelek. V roce 1880 byla šachta 277 m hluboká. Zároveň s pracemi na Květné se zkoušelo pásmo Jánských kotlin ve Skorotínských vrchách, v jejichž starých haldách se nalezl leštěnec. Kutací šachta dospěla však jen na žílu hnědele. Květná měla 4 obzory. Závalek rudy, nalezený asi v 90 m hloubky, byl příčinou marného pátrání po ušlechtilé rudě. Od Květné až po Svatou Horu byl prohledáván kraj, kutalo se na různých místech, kopaly se příkopy, ale galenit se buď neukázal, nebo jen spoře. Celkem se hnalo 1350 m překopů a couky se sledovaly na 587 m bezvýsledně. Proto byla Květná v roce 1885 zastavena.