České rudné hornictví v letech 1945 - 2000

Provoz Nučice

Nučické železorudné ložisko je vyvinuto ve směrné délce 4,5 km mezi obcemi Jinočany na východě a Krahulovem na západě. Poruchami je rozděleno na tyto úseky:

Ložisko jinočanské má směrnou délku 1000 m, úklon 50o, nepravou mocnost 15 m, vykliňuje 180 m pod povrchem a bylo otevřeno úklonnou jámou o délce 149 m na úroveň 24.patra.

Ložisko důlního pole IV má směrnou délku cca 1200 m a nepravou mocnost do 20 m. Ve východní části bylo otevřeno svislou jámou hlubokou 167 m se dvěma těžebními horizonty 97,6 m a 163 m. V západní části bylo otevřeno svislou jámou na těžní horizont 63 m. V poválečném období se používalo jen úklonné otvírkové dílo o délce 246 m sloužící pro těžbu jako vlečná jáma až do roku 1961.

Ložisko důlního pole III má směrnou délku 900 m a úklon 0 až 90o. Bylo otevřeno svislou jámou č.III Nučice o hloubce 65,3 m umístěnou v nadloží a jámou č.X umístěnou v podloží, hlubokou 206,45 m, sahající na 40.patro. Jáma se stala v závěru těžby v podstatě centrální jámou revíru. Její dosah byl hloubením II prodloužen až na 50.patro. Vrty provedené z tohoto patra už další zrudnění nepotvrdily.

Ložisko krahulovské má směrnou délku 1400 m, úklon 50o, nepravou mocnost až 26 m, vykliňuje v hloubce 220 m a bylo otevřeno štolou a úklonnou jámou Krahulov IV až na 40.patro, napojené na jámu č.X.

Ložisko bylo připraveno systémem svážných, z nichž byla ražena patra ve svislé vzdálenosti 5,5 m. Používalo se nučické dobývání, které bylo po roce 1945 modernizováno nasazením škrabáků pro dopravu rudniny na patrech a ve větších mocnostech nasazením nákladů NL-12-V. Na hlavních dopravních chodbách, např. 13. a 15. p. dolu Vinice a 40.p. dolu č.X, se od roku 1957 místo dopravy koňmi používaly akumulátorové lokomotivy. Na hlavní dopravní horizonty se těžba z jednotlivých pater soustřeďovala svážnými, jimiž se vozy přepravovaly na podstavnících.

Těžba se v poválečném období pohybovala už převážně ve stařinách, odkud se ruda získávala jednak ze závalu, jednak z ponechaných pilířů. Jedním z mála větších úseků, kde se dobývalo v nedotčeném ložisku, byl revír pod 40.patrem dolu č.X.

Ruda se upravovala pražením v pecích, které byly po roce 1945 v provozu na Vinici a na dole č.X. Práce u pecí byla výhradně ruční a pracovní prostředí bylo velmi prašné. Pražením ruda ztrácela asi 20 až 35 % své hmotnosti a stávala se pórovitější a tím snáze redukovatelná ve vysokých pecích.

V důsledku přechodu dobývání převážně do stařin a slábnutí kvality ložiska do hloubky byla těžba v nučickém revíru z ekonomických důvodů po téměř 120 letém provozu k 1.4.1964 zastavena. V období 1945 až 1964 tu bylo vytěženo 1130 kt rudy. Ložisko lze považovat za zcela vytěžené.