České rudné hornictví v letech 1945 - 2000

Závod Mníšek pod Brdy

Těžba mníšeckého ložiska po roce 1945 navázala na činnost z doby okupace. Pomineme-li celou řadu starých otvírkových prací, tvoří hlavní přístup k ložisku systém 4 hloubení. Hloubení č.1 s ohlubní na kótě 485,7 m n.m., bylo raženo s úklonem 41o v rudě na 17.patro. Hloubení č.2 sledovalo ložisko ze 16. na 26.patro. Hloubení č.3 otevřelo ložisko na 32.patro. Východní část ložiska byla otevřena svislým hloubením č.4 na 36.patro.

Poté, co bylo rozhodnuto zajistit úpravu těžené rudy v místě hrudkováním ve třech pecích, bylo ložisko v roce 1953 ze 16.patra v úrovni 383 m n.m. otevřeno 1200 m dlouhou štolou, která ústila na povrch v areálu hrudkoven.

Ložisko tvoří dvě zrudnělé polohy, a to hlavní a nadložní mníšecké ložisko, obě dislokované několika poruchami. Průmyslový význam mělo pouze hlavní ložisko, které má tvar čočky o mocnosti 2 až 20 m s úklonem 30 až 90o. Bylo směrně připraveno v délce 1600 m především v hlavních patrech 6., 12.,16. a 26. Výpočtem zásob k 1.10.1954 bylo na ložisku vykázáno v kategorii B+C1+C2 6429 kt zásob s obsahem 30 % Fe a 24 až 26 % SiO2. Rudu lze tedy zařadit ke kvalitnějším rudám barrandienského ordoviku.

Výstavba závodu byla zahájena už před dokončením průzkumu a tohoto výpočtu, a to na základě předpokládaných zásob ve výši 13,6 mil. t. Do výstavby dolu bylo investováno celkem 55 mil. Kčs a projektovaná kapacita dolu měla být 360 kt/rok. Této kapacity však dosaženo nebylo. Nejvyšší roční těžba 156 kt byla dosažena v roce 1960. Od roku 1945 do roku 1966 bylo vytěženo celkem 1705 kt v kvalitě 27,1 % Fe.

Zkoušelo se dobývání otevřenou komorou, které se ale pro předčasné zavalování komory nepevným nadložím neosvědčilo. A tak se uplatnilo v zásadě jako na Krušné Hoře směrné pilířování a příčné pilířování na zával s výškou pater 5,5 m.

Při zpracování rudy připadal na 1 t surového železa na žlábku vysoké pece náklad asi 1100 Kčs oproti limitu 920 Kčs.

Jako doprovodná surovina bylo na ložisku v nadloží vykázáno 12 944 kt křemenců, z nichž bylo v letech 1961 až 1966 vytěženo 19,5 kt.

Po zastavení těžby zbylo na ložisku 5 751 kt zásob o obsahu 30,1 % Fe a 23,5 % SiO2 v kategorii B+C1+C2. Důl byl po ukončení těžby zatopen po 16.patro a z bývalých hrudkoven byly vybudovány Kovohutě, kde se zpracovávají barevné kovy.