České rudné hornictví v letech 1945 - 2000
Provoz Chrustenice
Chrustenické ložisko je pokračováním nučického ložiska, od něhož je odděleno Krahulovskou poruchou. Ložisko dosahuje po úklonu hloubky až 650 m a je směrně vyvinuto na délku 1800 m. Mocnost se na západě pohybuje kolem 3 m, ale na východě u Krahulovské poruchy dosahuje až 20 m.
Těžba v poválečném období plynule navázala na využívání ložiska v období 1.republiky a okupace. Nadále se k těžbě používala tato otvírková díla:
- Nová štola na úrovni 8.patra vybavená řetězovkou
- I.vlečná jáma mezi 8. a 48.patrem v délce 974 m vybavená lanovkou s nekonečným lanem pro těžbu rudy a hlušiny a pro jízdu mužstva
- II.vlečná jáma mezi 48. a 72.patrem v délce 585 m vybavená lanovkou pro těžbu rudy a hlušin. Touto jamou chodilo osazenstvo pěšky. v roce 1964 tu byla pro cestu ze 72. na 48.patro zavedena podpůrná chůze na laně. Lano se navíjelo na vrátek typu H 550 na 48.patře a pracovníci se k němu při chůzi připojovali samosvornou excentrickou svorkou
Hlavními těžebními horizonty byla patra 48. a 72., na něž se veškerá rubanina spouštěla svážnými. Dobývání probíhalo stejně jako v Nučicích.
Uvedená otvírková díla sloužila současně jako vtažná. Kromě toho byl udržován systém výdušných komínů, na něž byly na povrchu napojeny sací ventilátory. Důl byl zřejmě s ohledem na občasný výskyt metanu jedním z mála rudných dolů, kde bylo už před válkou umělé větrání.
Těžená ruda se před expedicí pražila v pražících pecích. Pražení bylo v roce 1957 zastaveno a ruda byla dodávána výhradně do hrudkoven.
Nejvyšší těžba v poválečném období činila 139 kt v roce 1953. Celkem bylo z Chrustenického ložiska vytěženo 7700 kt rudy. V roce 1965 byla těžba zastavena. Ložisko lze považovat v podstatě za vytěžené. Poslední pokus dobývat stařiny se uskutečnil ještě v roce 1963 a prokázal, že dobývání stařin je pro jejich malé zrudnění a obtížnost prací v závalu nereálné.
