České rudné hornictví v letech 1945 - 2000
Závod Krušná Hora
Krušnohorské ložisko sedimentárních Fe rud leží v okrese Beroun na katastrálním území obcí Hudlice, Otročiněves a Nový Jáchymov. Je tvořeno dvěma rudními hematitovými polohami, a to Velkým a Malým ložiskem. Zatímco Velké ložisko je vyvinuto po celé ploše pánve a vykazuje při úklonu 40o nepravou mocnost v průměru 15 m, má Malé ložisko čočkovitý vývoj a jeho mocnosti , především směrem na západ, jsou menší. Ložisko je postiženo řadou tektonických poruch, které je dělí na samostatné kry, které mají své názvy a také se samostatně dobývaly. Hematitová ruda se vyskytuje v několika mikroskopicky odlišných typech, a to jako hematitová ruda oolitická, páskovaná a břidličná.
V nadloží zmíněných hematitových poloh byla průzkumem zjištěna konkordantně uložená poloha pelosideritu. Ta ale pro nastupující likvidaci dolu těžena nebyla.
Těžba v poválečném období plynule navázala na využívání ložiska v období první republiky a okupace. Jako hlavní otvírková díla byla používána Hlavní úklonná jáma I s lanovkovou těžbou a štola Zdenko, vyražená na úrovni 6.patra. K významnějším investicím patřila pouze výstavba nové sociálně správní budovy a rekonstrukce třídírny. Při dobývání se dále používalo, jako ostatně na všech hlubinných železorudných dolech v Barrandienu, příčné nebo směrné pilířování na zával, tzv. nučické dobývání, které bylo v 60.letech modernizováno zavedením škrabáku k mechanizovanému odtěžení rudy na patrových chodbách.
Od roku 1945 až do zastavení těžby v roce 1967 tu bylo vytěženo 5 965 kt rudy, přičemž nejvyšší roční těžby 369 kt bylo dosaženo v roce 1961. Ruda byla dopravována lanovkou do Králodvorských železáren, které byly hlavním odběratelem, menší část byla dopravována po železnici do huti Poldi SONP Kladno, VŽKG Ostrava a do hrudkoven v Ejpovicích a Mníšku. Průměrný obsah železa v expedované rudě byl 31,5 %. Na ložisku zůstalo nevytěženo podle výpočtu zásob ke dni 1.9.1967 celkem 32 674 552 t rudy o kvalitě cca 27,5 % Fe. Ložisko bylo průzkumnými pracemi otevřeno ve východní části až na 44.patro, v západní pouze na 24.patro, kde vývoj do hloubky končí. V případě znovuotevření by bylo možno počítat ještě s dalšími přírůstky na Protilehlém ložisku, které je od těženého ložiska odděleno tektonickou poruchou.