České rudné hornictví v letech 1945 - 2000

Závod Grafit Netolice

Poválečný rozvoj závodu lze charakterizovat především jako intenzifikační.

Příkladně se tu potvrdilo, že zvyšování výroby je nejúčinnějším prostředkem při zajišťování růstu produktivity a při snižování nákladů.

Intenzifikace výroby vyvolala samozřejmě potřebu odpovídající surovinové základny a nutnost zajistit pro zvýšenou výrobu odbyt.

V úpravně v Netolicích, která sloužila po celé období jako centrální úpravna, bylo počínaje rokem 1960 postupně zajištěno několik rekonstrukcí, které vedly jednak ke zvýšení kapacity z původních 1000 t až na 4200 t rafinády za rok, jednak umožnily odděleně zpracovávat krystalický a mikrokrystalický grafit a dosáhnout lepších technologických výsledků. Rekonstrukce proběhly ve stávajícím úpravnickém objektu a byly zaměřeny na výměnu velkoprostorových flotačních cel za flotátory 1,3 m3 typ Mechanobr, na zavedené dvoustadiálního mletí, rekonstrukci drcení a vstupní skládku surovin a na výměnu kalolisů za bubnové filtry. Jen sušení bylo umístěno do nového objektu a místo bubnových pecí byla použita protiproudá sušárna s účinným zachycováním úletů, což výrazně zlepšilo pracovní prostředí v závodě a jeho okolí. V roce 1976 bylo při úpravně uvedeno do provozu nové odkaliště.

Průzkumem byla pro zvýšenou výrobu zajištěna odpovídající surovinová základna. Dotěžené ložisko Chvalovice a ložisko Černá v Pošumaví, opuštěné v souvislosti se stavbou Lipenské přehrady, bylo nahrazeno ložiskem Domoradice, kde se těžil grafit střední a malé vločky s obsahem cca 16 % C v množství 10 až 15 kt za rok, a ložiskem Bližná, kde se těží mikrokrystalický grafit s obsahem cca 30 % C v množství 4 až 10 kt za rok. Ložisko Bližná je v provozu doposud (dočasně odstavené v roce 1999), zatímco ložisko Domoradice bylo dotěženo a důl likvidován v roce 1974, když z něho bylo v letech 1958 až 1974 vytěženo celkem 118 kt. Těžba krystalického grafitu pak byla zabezpečována počínaje rokem 1969 z nově otevřeného ložiska Vyšný Lazec, které se nachází asi 3 km od Č.Krumlova a od roku 1979 z ložiska Městský vrch, které je otevřeno štolou přímo na kraji města.

V roce 1980 byla zahájena ražba překopu s propojením obou ložisek v roce 1984, který zároveň ověřil další významné zásoby.

Aby bylo možno uplatnit zvýšenou výrobu na trhu, musel se závod přizpůsobit různorodým požadavkům odběratelů. Rozšířil se proto sortiment, který tvoří dva základní výrobky, a to krystalický a mikrokrystalický grafit. Oba typy jsou vyráběné v širokém sortimentu, který se liší obsahem uhlíku (60 až 92 %) a velikostí zrna (střední vločka až pudr). Byly zaručeny i některé další parametry jako elektrovodivost, smáčitelnost apod.

V rozvoji závodu mělo velký význam zavedení výroby vysoce čistých grafitů s obsahem až 99,8 % C. Výroba je zajišťována v nově vybudovaném chemickém provozu, který je umístěn v Týně nad Vltavou.

Druhým důvodem pro volbu tohoto umístění byla existence velkého, i když chudého ložiska grafitu v blízkých Kolodějích nad Lužnicí.

Technologický proces výroby mé tyto základní uzly:

Strojní vybavení bylo po nikoliv uspokojivém záběhu upraveno a dnes je na velmi dobré technické úrovni. Na filtraci byly nasazeny místo listových filtrů automatické odstředivky a suší se na bubnové peci s nepřímým ohřevem. Pouze proces spékání probíhá na rotačních pecích jako původně. Výroba byla zahájena v roce 1966. Sortiment se tu brzy rozšířil zavedením mikromletí až pod 2 mikrometry.

Významným přínosem bylo prohloubení finality zavedením výroby celé řady grafitových maziv, které se uplatnily zejména ve slévárnách, kovárnách, sklářství a dalších odvětvích.

V letech 1979 až 1981 byl v Netolicích vybudován poloprovoz na výrobu licích směsí pro ocelárny Poldi Kladno a VSŽ Košice. Základní složkou výroby jsou flotační odpady, k nimž se dále přidává grafit, fluorit, vápenec, perlit a soda.

V roce 1980 byly zahájeny práce na předprojektové dokumentaci pro výstavbu nové flotační haly v Netolicích.