PŘÍBRAMSKÉ DOLY NA STŘÍBRO A OLOVO

PAMĚTNÍ SPIS

PŘEHLED

největších hloubek šachet, nacházejících se v nejdůležitějších státech dolujících

(Základem jsou zprávy úřední)

¹) Některé šachty měděných dolů v Rörasi v Norvežsku dosáhly 400 až 650 fammů (1 famm = 2 metrům) hloubky nakloněné. Velikost sklonu není blíže udána, ale v dopise, kterýž zprávy tyto přinesl, praví se výslovně, že není v Norvežsku šachty, která by měla klomou hloubku 750 m.

²) Ve Velké Britanii došli sice v uhelných dolech Dunkirku, Dukinfieldu, rovněž v Lanceshiru do větší hloubky než v Rosebridgi, ale ne jednou šachtou nepřetržitě. Jest totiž šachta jen 627 metrů hluboká, důl ale sahá ještě 183 metrů hlouběji, tedy v celku 810 metrů; mimo tohnán jest ležatý šibík 46 metrů hluboký, tak že celá hloubka 856 metrů obnáší.

³) Také v uhelných dolech Viviers Réunis v Gilly v Belgii spojeny jsou obě šachty ve hloubce 863 metrů chodníkem, od něhož jde hledací šachta až do 1065 metrů celé hloubky. Odtud vrtáno pak ještě na 15 metrů a předce nepostihl hledaných flecí. Na to vrátili se do hloubky 863 metrů.

Ze zámořských zemí došlo málo zpráv, jmenovitě nezaslaly jich Spojené státy severoamerické, ačkoliv bylo o ně žádáno. Jest však literárními prameny skorem zjištěno, že v dolech tamnějších nedostihli větší hloubky než v dolech evropských. Tak udává se největší hloubka v dolech osad anglických na 305 až 365 metrů (1000 - 1200 stop anglických); v nizozemských osadách dospěli do největší hloubky v uhelných dolech v Nassavsko-Oranie v Borneu, a sice na 64 metry.

Jelikož pak v dějinách nikde neuvádí se, že by v dřívějších dobách lidé byli měli hlubší šachty, jest lze tvrditi, že Vojtěšská šachta v Příbrami dosáhnuvši nepřetržité kolmé hloubky 1000 metrů, jest až dosud nejhlubší šachtou na zemi.