Praha 10
Strojírna Káš a Werner, později J. Kameníček a spol.
Dolnoměcholupská 17
Strojírna byla založena Metodějem Kášem roku 1911 za účelem výroby důlních a lomových vozíků. Stavbu provedli stavitelé Sandholz a Dvořák, rozšíření o kotelnu a strojovnu provedl roku1917 Václav Matoušek. Roku 1927 objekty přešly na firmu Jiřího Kameníčka, který zavedl výrobu obráběcích strojů. Po válce byl podnik převeden do Továrny obráběcích strojů Hostivař. Roku 2000 objekty převzalo filmové studio.
Hostivařské mlýny a pekárny
U továren 4
Akciová společnost Hostivařské mlýny a pekárny nechaly roku 1918 vyprojektovat a postavit v Hostivaři automatický mlýn. Projekt vyhotovil Bohumil Hybšman. Stavitel Skorkovský vybudoval dominantní čtyřkomorové zásobní silo nahoře s nástavbou vodojemu. Mlýn byl v provozu pouze do hospodářské krize roku 1922. Po roce 1932 byl mlýn přestavěn pro filmové ateliery a v 50. letech zde sídlila Laboratoř nukleární fyziky ČSAV. V letech 1994 až 1995 byly objekty přestavěny na kanceláře.
Továrna na obuv František Štěpánek, Obus
Poslední 2
Projekt na stavbu vyhotovil Bohumil Hybšman a stavbu provedla roku 1936 firma Jaroslava Staňka. Nyní objekty slouží pro administrativní účely.
Pražské sklárny
ulice U pekáren
Sklárna byla vybudována v roce 1918 podle projektu Bohumila Hybšmana. Po roce 1930 byly objekty přestavěny stavitelem Antonínem Řehákem pro firmu C. T. Petzold, demontování stavebních strojů. Po válce objekty využívala Kovona. V současné době objekty slouží jako sklady a v části je truhlářská výroba.
Strojírna Ing. O. Podhajský
ulice U pekáren
Strojírna byla založena roku 1913 jako první tovární objekt v hostivařské průmyslové zóně. Projekt vyhotovil Bohumil Hybšman, výrobní ojekty postavila firma Karla Skorkovského, kancelářský objekt pak firma Antonína Řeháka. Roku 1937 byla přistavěna truhlárna firmou stavitele Bohumila Hollmana. Po válce přešla továrna do firmy TOS Hostivař, dnes jsou objekty využívány jako sklady a dílny, budova kanceláří sloiuží jako učiliště.
Trafostanice
ulice U továren
Druchema, družstvo pro chemickou výrobu a služby
Služeb 3
Chemická továrna byla založena roku 1951 a brzy se stala jedním z největších chemických výrobních družstev v Československu. Výroba probíhá stále, část objektů je ale nevyužita a chátrá.
Teplárna a elektrárna Malešice
Teplárenská ulice
Machek a spol. - Autfit, zn. Ogar
Ulice U trati
Firma Machek původně byla pouze prodejcem potřeb pro cyklisty a motoristy. Roku 1929 si nechala postavit vlastní tovární halu, kde zavedla výrobu motocyklu značky Ogar. Po válce továrna přešla pod Zbrojovku Brno a následně pod Jawu (motocykl Jawa 350 Ogar). Dnes jsou haly nadále využívány v automobilovém průmyslu.
Industriální zátiší u ulice Průmyslová
Karosárna Uhlík
Úvalská 14
Továrna pro návrháře a výrobce autoobilových karoserií Oldřicha Uhlíka byla postavena roku 1927 firmou L. Betky a V. Hlaváče. Poslední výrobek této karosárny byl roku 1947 pro britského výrobce sportovních vozů Donalda Healeyho. Následně přešla firma pod hlavičku n. p. Praga a později Karosa. Dnes je areál využíván pro výrobní a administrativní účely.
Pereles a Kolínský, továrna anilinových barev
ulice Průběžná
Továrna byla postavena podle projektu Josefa A. Smolíka roku 1908 jako přízemní objekt. Roku 1914 se R. KOlínský osamostatnil a nechal ve dvoře vystavět nové patrové tovární objekty s komínem podle návrhu Františka Sedláčka.
Ve dvacátých letech byla výroba barev ukončena a přenesla se sem výroba pekařských strojů. Po roce 1948 zde sídlila První pražská továrna pekařských strojů.
Dnes zde sídlí výprodej textilu, tržnice a dílny.
Továrna na nábytek Čačala
V korytech 2
Továrna byla postavena v letech 1928 - 1929 pro výrobu nábytku uměleckým truhlářem Vladimírem Čačalou. Dnes zde probíhá dřevovýroba stále.
Helia, továrna na obuv
Vršovická 55
Továrna pro obuvnickou firmu Švagera a Heller byla navržena roku 1912 JIndřichem Pollertem a výstavbu provedla firma Hrůza a Rosenberg. Roku 1916 bylo podle projektu Miloše Černého přistaveno přízemní křídlo. Roku 1925 byla továrna zakoupena firmou Kanold, která vyráběla smetanové bombony. Roku 1950 objekt připadl elektrotechnické výrobě Tesla, která zde sídlí dodnes - Tesla Elektron tubes.
Waldes a spol. výroba kovového zboží
Vršovická 51
Vršovická továrna na kovové zboží, zipy a spínací knoflíky (patentky) Jindřicha Waldese a Hynka Puce byla vybudována v letech 1912 až 1917 podle projektu Ladislava Skřivánka. Nová šestipatrová dominantní budova byla postavena v letech1919 až 1921 podle projektu Jindřicha Pollerta. Výroba zde probíhá stále.
Rangherka - Vršovický zámeček
Vršovické náměstí
Původně se jednalo o textilku na zpracování hedvábí, postavenou Enricem Rangherim ve 40. letech 20. století. V letech 1899 - 1900 prošla továrna rekonstrukcí v novorenesančním stylu našla nové využití jako škola a úřady. V 70. a 80. letech 20. století zde byly sklady. V současné době (2011) probíhá přestavba na domov pro seniory.
Pražské služby - spalovna komunálního odpadu
Průmyslová ulice
Malešická tvrz
Gollova ulice
Tvrz byla přestavěna jako sklady a výrobní prostory.
---------------------
ulice K pérovně
Nádraží Hostivař
U Hostivařského nádraží
Nádraží Uhříněves
U starého nádraží
Nycom
Radiová 1
Původně se jednalo o areál Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Dnes zde probíhá částečně původní výroba a část je pronajata jako sklady a kanceláře.
Pérovna Hostivař
ulice K pérovně
--------------------
ulice Přátelství
-------------------
ulice Přátelství
pozůstatek dřevozpracujícího podniku
ulice Františka Diviše
--------------------
ulice U starého nádraží
Nádraží Uhříněves
ulice U starého nádraží
skladový a výrobní areál
ulice Pod areálem
foto podzim 2008 | |||
zbylá budova z areálu | |||
železniční | nakládací rampy | automobilová | |
v přízemí | |||
v nedostavěných patrech | |||
pozůstatek železničního napojení na vlečkové nádraží Hostivař | |||
krajina zmaru | |||
--------------------
ulice Průmyslová, vedle Prefy
Továrna barev F. J. Materna
Štěrboholská ulice
Nový tovární areál vznikl v letech 1931 - 1932 a firma se přesídlila z původních prostor v Holešovicích. V následujících letech továrna několikrát prodělala rekonstrukce se změnami výrobních technologií. V současné době je část areálu přestavována pro jiné využití, výroba probíhá ale stále.
Pražská továrna na káble
U Kabelovny 14
Továrnu založil roku 1919 Emil Kolben. Pod značkou Prakab zde probíhá výroba neustále.
Továrna lučebnin a léčiv
ulice U Kabelovny
Továrna byla postavena podle projektu Jaroslava Fragnera v letech 1929 - 1930. Další rozšíření proběhlo v letech 1941 a 1946. Továrna v současné době patří pod koncern Zentiva a výroba probíhá stále.
--------------------
U Stavoservisu
Metrans a.s.
ulice Podleská
Pragochema s. r. o.
Přátelství 550
Pragochema navazuje na tradiční výrobu barev v této továrně. Současný sortiment tvoří odašťovací přípravky, chemie pro galvanické pokovení, antikorozní úpravy materiálů, impregnaci dřeva a brusné a leštící práce. Část areálu je pronajata pro drobnou výrobu.
Tovární areál
Průběžná ulice