Rolnický akciový cukrovar Beroun
Historie tohoto objektu sahá až do 70. let 19. století a souvisí s tehdejší cukrovarnickou horečkou v českých zemích, která se tu rozpoutala po vynálezu technologie výroby cukru z cukrové řepy. I berounští se rozhodli věnovat výnosnému cukrovarnictví a v roce 1871 podpořili představitelé města vznik Rolnického akciového cukrovaru. Výrobní zařízení dodala firma První Českomoravská továrna na stroje v Praze, která měla uzavřenou smlouvu na dodání veškerého strojírenského zařízení v celkové hodnotě 92 480 zl. K významným vlastníkům akcií berounského cukrovaru patřil i liteňský velkostatkář Josef František Daubek. Akciová společnost provozující cukrovar ale neměla dlouhého trvání, svou činnost ukončila v důsledku krachu na vídeňské burze 9. května 1873. V dražbě koupil areál cukrovaru pražský židovský podnikatel Seligman Elbogen, který jej následně zmodernizoval. V roce 1925 převzala berounský cukrovar jako jeden ze svých pobočných závodů akciová společnost Pečenecká rafinerie a.s. V dubnu 1945 byla část areálu cukrovaru zničena při spojeneckém bombardování. Na společnost Pečenecká rafinerie a.s. se vztahoval prezidentský dekret č. 101/1945 Sb. o znárodnění některých podniků potravinářství. V roce 1967 berounský cukrovar svůj provoz ukončil a od této doby jeho areál chátral.
Ke změně došlo až po listopadové revoluci 1989, kdy tu místní podnikatel Václav Mayer začal provozovat sběrnu starého železa, a také postupně naplňovat myšlenku založení vlastního pivovaru, ten otevřel v srpnu 1999. V Berouně tak došlo po dvaceti letech k obnovení výroby piva vlastní značky. O něm je vyprávění v samostatné rubrice o berounském pivovarnictví.
cukrovar v dávných dobách | |||||
pohled od Litavky... | |||||
...z mostu přes trať... | |||||
... od bývalého složiště řepy... | |||||
...a od železniční trati | |||||
na nádvoří | |||||
pozůstatek vlečky | |||||
detaily | |||||
Použité podklady: