Motory výbušné

Ssací generatorová plynárna

Ssací generatorová plynárna k pohonu Ottových půvoních motorů. Ze strojírny plynových motorů v Kolíně - Deutzu .

Původně užívalo se náhradou za svítiplyn, který nebyl všude po ruce, plynu vyrobeného pomocí tlakových generatorových plynáren.

Zařízení tlakové pro výrobu generatorového plynu vykazovalo pro malý průmysl nepřijatelnou položku.která záležela v nákladném postavení plynojemu, v němž se chovala zásoba vyrobeného generatorového plynu a v rovněž nákladném parním kotli, tak že jen závody veliké, značné hybné síly potřebující, mohly se odvážiti k této mimořádné výloze.

Nemenší obtíž působilo potřebné utěsnění a neprodyšné spojení jednotlivých součástek plynárního zařízení, v němž se vyvinoval plyn zdraví a život lidský vážně ohrožující, a sice tím více, jelikož vyrobený plyn byl úplně bez zápachu, následkem čehož působil tím zrádněji a zákeřněji, čím méně prostředků bylo po ruce, které by jeho přítomnost v ovzduší byly prozradily.

Ucházel-li obyčejná svítiplyn, tu varoval ohrožené okolí čich před možnou otravou, a tento jednoduchý příznak u tlakového generatorového plynu následkem nedostatku zápachu naprosto scházel.

Při větším zařízení vyskytla se často ve složitém potrubí a v plynojemech mezera, kterou plyn za trvajícího tlaku byl vypuzen a zákeřně otravoval okolí.

Veškeré tyto závadné nevýhody a nedostatky tlakových generatorů byly příčinou jich skrovného rozšíření a původcem snahy, aby dostalo se malému průmyslu levného plynu k pohánění motorů bez nákladných parních kotlů a plynojemů spolu se zárukou naprpsté bezpečnosti vůči ucházení plynu nepřiněřenými otvory.

Tímto způsobem vznikla zařízení pro výrobu generatorového plynu ssaného.

Žhavou vrstvu anthracitu a koksu, nebo anthracitu zvláště a koksu také zvláště provádí se směs páry vodní a vzduchu, čímž dociluje se nedokonalým spalováním paliva kysličníku uhelnatého a rozkladem vody vodíku a opět kysličníku uhelnatého, vše ve spojené s volným dusíkem, původně obsaženým ve vzduchu.

Rozdíl mezi tlakovou a ssací generatorovou methodou výroby plynu jest v podstatě ten, že u prvé methody směs páry a vzduchu se do přístroje plynotvorného vtlačovala, kdežto u druhé methody se na opačném konci ssaje. V případě prvém byl plyn podroben většímu tlaku, než kolik obnášel tlak atmosferický, u druhého případu tlak v přístroji jest menší tlaku atmosferického.

Ssací generatorové zařízení sestává z generatoru, z čističe či skrubru, kondensatoru, litinové nádržky a jímadla dehtu. Na poslední přístroj připojuje se motor.

Uvedené součástky tvoří trubicemi spojený jediný celek.

Generator jest válcová nádoba opatřená na spodu roštem a popelníkem, na temeni uzavřená poklopem s nálevkovou nádobou, do níž se ukládá zásobné palivo. Ve dvou třetinách výšky nachází se přičleněný prstencový prostor naplněný vodou, který jest spojen na zevní straně trubicí s popelníkem, na vnitřní straně pak hrdlem s ovzduším.

Generator jest naplněn antrhracitem nebo koksem.

Skrubber jest větší válcovitá nádoba naplněná koksem hojně vodou zavlažovaným.

Pracovní pochod celého zařízení nejlépe objasní popis, jednající o postupu, jaký jeví se při výrobě plynu již uskutečněné a v činnosti se nacházející.

V tomto případě jsou skrubber i potrubí naplněny plynem, který se nassává při každé ssací periodě motoru příslušným zdvihem pístu.

ssáním ubírá motor z útrob plynotvorného zařízení část plynu, čímž v nádobách i v potrubí nastane snížení tlaku, které postupně pokračuje z litinové plynové jímky kondensatoru do skrubberu a generatoru, v němž prostupuje vrstvu paliva a účinkuje na popelník a dalším pochodem pomocí spojovací trubice i na vodní nádržku kolem střední části generatoru umístěnou.

Zředěním plynného obsahu v nádobách i v potrubí vniká atmosferický vzduch hrdlem do objímky kolem střední části generatoru umístěné, nasycuje se zde vodními parami a unáší je spojovací trubicí popelníkem a roštem do žhavého paliva generatoru.

Stykem vzduchu vodní parou nasyceného se žhavým palivem nastane jednak nedokonalé spalování uhlíku, čímž se tento mění v kysličník uhelnatý, jednak nastává také rozklad vody vodními parami přiváděné, jejíž uvolněný kyslík tvoří novou dávku kysličníku uhelnatého a z vodíku tvoří se vodní plyn.

Vyvozený plyn vede se trojcestným kohoutem a trubicí do spodní části skruberu, v němž prostupuje vrstvou vodou navlaženého koksu, při čemž se chladí a čistí.

Voda, která koks ve skrubberu navlažuje, stéká roštem a trubicí do spodní části skrubberu a odtud uniká trubicí do jímky.

Plyn proudí ze skrubberu kondensatorem do litinové nádoby, v níž se shromažďuje pro okamžitou potřebu malá zásoba plynu, kterou se náhlé čerpání poněkud vyrovnává.

U motorů poháněných svítiplynem zastupuje tuto nádobu kaučukový vak, o němž na příhodném místě byla učiněna zmínka.

Z nádoby uniká plyn buď přímo do motoru, nebo prochází ještě čistící nádobou, v níž se zbavuje hlavně dehtu, takže v tomto případě dostává se motoru plynu velice čistého, který nezanáší jemné jeho ústrojí.

Hladina vodní v prsténcové nádobě stálým vypařováním by rychle klesala a rušila tak správný chod výroby plynu. Tomu předejde se nepřetržitým proudem stále jemným paprskem přitékající vody, jejíž nadbytek uniká přepadovou trubicí do popelníku, kde se mění v páru a prostupuje žhavou vrstvou paliva a napomáhá rozkladem v prvky tvoření se plynu.

Záměnná klapka, ustavená zatíženou pákou, zamezila přívod vzduchu z ventilatoru a přivodila spojení s prsténcovou objímkou pomocí trubice, jíž přivádí se pod rošt topeniště vodní pára.

Trojcestný kohout uzavírá za činnosti přístroje cestu ke komínu a pojišťuje spojení se skrubberem.

Pomocí kohoutu vypíná se celý aparát z činnosti. Zamezí-li se cesta plynu do skrubberu a uvolní-li se spojení s komínem, nedostává se motoru plynu.

Zamezením přívodu plynu k motoru nevyhasne žár v palivu generatoru, jelikož dostává mu přirozeným tahem komína a uvolněním otvoru ve dvířkách popelníku dosti vzduchu k trvalému hoření, třeba nikoli značnému.

Má-li býti výroba plynu znovu zavedena, třeba oživiti žár v generatoru, což se stane natočením klapky, aby uvolněno bylo spojení s ventilatorem a zamezeno spojení s prstencovou objímkou. Mocný proud vzduchu z ventilatoru proniká pak palivem v generatoru a hořením vzniklé plyny unikají trubicí do komína. Po dobu rozdmýchávání paliva v generatoru jest spojení se skrubberem a motorem přerušeno kohoutem, který uvolňuje cestu do komína.

Rozdmýchávání žáru trvá pět až deset minut, čímž dostupuje žár v generatoru oné výše, jaké jest třeba k úspěšnému vyrábění plynu.

Po této době ustavují se součástky ústrojí aparátu tak, jak byly ustaveny za plného chodu, čímž další nepřetržitá výroba plynu jest zabezpečena pro činnost motoru.

Jakkoliv výroba plynu jest velice jednoduchá a snadná, přece jest třeba zvláštních bezpečnostních opatření, aby bylo zamezeno unikání plynu a vystoupení plamenu z jednotlivých složek aparátu a znečištění vzduchu v generatoru a jeho okolí.

Opatření tato vyžadují, aby potrubí plyn odvádějící ústilo jeden metr nad nejvyšším hřebenem střechy, a aby každý generator byl zvláštním potrubím plyny do komína odvádějícím. Spojení mezi generatorem a skrubberem musí býti opatřeno zvláštním ventilem, odvádějícím plyny do komína, a ventilem, zprostředkujícím unikání plynu do skrubberu a k motoru. U našeho aparátu požadavku tomu vyhovuje trojcestný kohout. Způsobem tím jest zamezeno vnikání vzduchu komínem do aparatu.

Naplňování zařízení, kterým dodává se generatoru nové zásoby paliva, musí býti opatřeno dvojím uzávěrem.

Zvláštní pozornosti vyžaduje náhlým zarážením nebo odlehčením stroje nastalé snad dodatečné vyvinování se plynu, který by v tomto případě, jmenovitě u paliva hojně plynu poskytujícího, mohl si klestiti cestu do strojovny a způsobiti otravu vzduchu nebo výbuch.

V uvedených případech, jakož i vždy za jakékoliv jiné okolnosti, která by měla za následek unikání plynu do ovzduší strojovny, jest třeba ustaviti bez odkladu trojcestný kohout tak, aby uvolnil cestu do komína.

Opominutím tohoto opatření zvyšuje se tlak v aparátu a dosáhne stupně, který jest větší, než okolní tlak atmosferický. V tomto případě proudí plyn pod roštem do popelníku a odtud do potrubí vzduch přivádějícího a utvoří třaskavou směs, která se zanítí žhavým palivem nad roštem a způsobí výbuch. Třeba výbuch ten následkem nepatrného množství plynu nebyl pro okolí nijak nebezpečný, přece ze vzduchovodu vyrážející plamen a hluk výbuchem způsobený jest obtěžováním obsluhujícího personálu.

V této příčině jest u aparátů pocházejících z výše uvedené strojírny učiněno bezpečnostní opatření pomocí nárazného ventilu, který při nejmenším zvýšení tlaku v aparátu další přívod vzduchu uzavřením vzduchovodu zamezuje.

Další opatření týká se odpadové vody ze skrubberu. Voda tato shromažďuje se na spodku skrubberu a přepadovou trubicí stéká do syfonu, úplně uzavřeného, čímž okolí jest zcela chráněno před dusivými plyny.

Přístroj tento vyrábí továrna plynových motorů Deutz v Kolíně – Deutzu.