Motory výbušné

Poruchy v zaněcování třaskavé směsi

Nedokonalé upevnění žíhací trubice bývá při spouštění stroje příčinou nehybnosti.

Příznakem této chyby jest sykot v žíhací lampě v období kompresním.

Chyba tato může se vyskytnouti u všech motorů, u nichž zaněcování děje se žíhací lampou.

Než i u zaněcovadla elektromagnetického může nastati porucha. Příznakem jest nezanícení směsi, jejíž složení jest bezvadné za pravidelné funkce ostatních orgánů.

Odpomoc v této příčině může zjednati jen mechanik, obeznámený s úpravou elektromagnetického zaněcovadla.

Obtížné nebo i nemožné spouštění motoru následkem nedokonalé směsi třaskavé může býti přivozeno z příčin výše uvedených, kde zúčastněné orgány dodávají buď málo nebo mnoho paliva neb vzduchu, nebo i jinak v tomto směru hotovou směs znehodnocují.

Účinkují-li všechny orgány motoru bezvadně a nedociluje-li se vznícení, pak nezbytně jest příčinou nehybnosti motoru nedokonale upravená třaskavá směs.

U motorů poháněných svítiplynem může na rozdíl od motorů vytápěných tekutým palivem nastati porucha ve složení třaskavé směsi způsoby následujícími:

Užívá-li se svítiplynu z plynovodného potrubí, jehož se užívá zároveň k osvětlování, může nastati okolnost, že v jistém období ze změní tlak následkem většího neb menšího ztížení plynojemu v plynárně.

Zmenšením neb zvětšením tlaku tímto způsobem nastávají poruchy v chodu stroje a při spouštění jeho může nastati případ, že ho nelze vůbec uvésti v chod, jelikož každý motor původně má upravený ventil napájecí pro přívod plynu za určitého tlaku. Změní-li se tento tlak, dostává se motoru směsi, obsahující více nebo méně plynu, než na kolik bylo původně jeho ústrojí zařízeno a směs pak není vůbec zápalnou, nebo hoří pomalu a nedokonale.

Příznakem zmíněné vady jest výfuk bez hlučnějšího zvuku a vystupující hustý dým z výfuku.

Odpomoci dociluje se při zvětšeném tlaku v potrubí novým ustavením kohoutu plyn přivádějícího. Kohout v tomto případě musí propouštěti obvyklé množství plynu, čehož se docílí menším jeho uvolněním.

Spouštění motoru za těchto okolností působí obtíže, než najde se nejvýhodnější směs s vlastnosti směsi původní.

Při spouštění otáčí se setrvačníkem při postupně méně otevřeném plynovém kohoutu, až nastane zanícení, kterým se motor uvede v činnost. další natáčení plynového kohoutu přivodí konečně směs, která dle zkušeností jest pro motor nejvýhodnější. V každém případě nesmí se však kohout otevříti úplně v době, za níž trvá zvětšený tlak v potrubí plynovodném.

Neméně důležitým příznakem většího návalu plynu normální přívod převyšující jest nemírné napětí kaučukového měchu.

Všeobecně účinné odpomoci docílí se zapnutím regulačního přístroje mezi stroj a plynoměr do potrubí plynovodného. Regulačním přístrojem upravuje se rozdílný tlak v potrubí na tlak normální, na jehož základě byl činnost motoru založena.

Již za užití svítiplynu k účelům osvětlovacím jest třeba přihlížeti k přiměřené náplni plynoměru vodou nebo i jinou tekutinou. Je-li náplň o málo větší, prochází při témže počtu obrátek méně plynu, je-li malá, procházelo by více, kdyby nevadil plovák, který v plynoměru klesnutím hlavdiny vodní zatarasuje plynu z potrubí cestu do plynoměru.

Druhý případ vadí nejvíce, nedostává se pak motoru buď vůbec paliva nebo jen málo. Zevním příznakem tohoto nedostatku jest splasklý kaučukový vak.

Je-li plynoměr umístěn v prostoru, kde naň může působiti mráz, zamrzne v něm voda a motoru rovněž nedostane se paliva. Případ ten nastává velice zřídka a příznakem jeho jest nehybnost ručiček na ciferníku a splasklost kaučukového vaku.

Zdrojem nepříjemností může býti u motorů vytápěných svítiplynem i plynem generatorním vodní nádoba, umístěná v nejnižším místě potrubí přímo před strojem.

Bylo-li opomenuto dohlédnouti v čas na množství sražené vody, může nastati přeplnění a plyn nemůže volně procházeti a přebytek vody při spouštění stroje snadno pak vnikne až do válce, kde po prvním zanícení výbušné směsi, podařilo-li se vůbec, se jemně rozpráší a pokryje stěny válce a odpařená její část zamezí pak další tvoření se dokonalé plynové směsi.

Byl-li v tomto případě opatřen motor žíhací lampou s porcelánovou trubicí, praskne tato trubice účinkem náhlého ochlazení dopadlé na ní vody. Jiné příznaky jsou vystřikování vody z ústrojí zaněcovacího, nebyl-li motor opatřen elektromagnetickým zaněcovačem, ze šoupátka a ústí potrubí výfukového.

Vada tato působí těžkou poruchu, jejíž náprava vyžaduje odstranění vody do ústrojí vniklé, což bývá pravidlem spojeno se značnou ztrátou času.

Výše uvedenými poruchami při spouštění stroje není ještě vyčerpána řada vad, které někdy provázejí činnost motoru. Druží se k nim ještě poruchy vznikající mezi chodem stroje, rovněž vážné a v následcích nepříjemné, jako předchozí.

Příčinou jejich bývá někdy opotřebení součástí motoru, častěji však a přirozeněji nedbalá obsluha a někdy i příčiny, jež nezavinil ani konstruktér, ani obsluhovač.