Parní stroje, parní turbíny, parní kotle

Montování kotlů

Uložení a řádné opatření kotle není snadnou úlohou, v mnohých případech i nejvýhodnější soustava za provedení v kotlárně velice pečlivého naprosto neprospívala, čehož příčina spočívala v nedbalém zazdění a opatření kotle. Kotel montuje se ve zvláštní místnosti, v jejíž některé stěně v případě, staví-li se nová, ponechává se přiměřeně veliký otvor pro dopravu kotle dovnitř, u starších kotelen se stěna dle potřeby probourává. Po vpravení do kotelny se kotel předběžně ukládá na základ, před tím dle nákresu provedený. Zdvihání kotle za účelem uložení nosičů děje se nenáhle podkládáním dřev tak dlouho, až jest kotel na nosičích správně uložen. po odstranění dřevěných podložek provádí se postranní zdivo, vnitřní stěny tahů a sopouchu, které se stýkají přímo se žhavými plyny hotoví se z dobře pálených cihel vázaných hlínou, nikoli maltou. vyznačení osy a všech rozměrů děje se dle nárysu způsobem označeným při stavbě základu pro parní stroj, při čemž jednotlivé rozměry pokud možno znamenají se na stěně. Stavba cihelná musí se přesně provésti dle plánu, při čemž musí býti brán zřetel na povahu krajiny s ohledem na výši spodní vody nebo na vlhkost půdy. nachází-li se hladina spodní vody blízko povrchu, nebo docela na povrchu, vkládá se mezi základ a ostatní zdivo isolační vrstva asfaltová. Průtahy a zdivo, jež se opírá o kotel, nesmí býti klenuté, jelikož by strana klenby s kotlem se stýkající trpěla účinky tepla při roztahování a smršťování kotle. Veškeré zdivo pojistí se se všech stran železnými sponami, která se o litinové podlohy na koncích opírají a šrouby utahují. Směrem ke kohoutu odvodnému dostává se kotlu spádu, jehož velikost určuje stavební plán. Je-li přední čelo kotle opatřeno hrdlem, nestýká se zdivo s ním, nýbrž ponechává se hrdlu volnost na bocích asi 25 mm. Rovněž stěna kotle nemá přiléhati přímo ku zdivu, nýbrž ponechává se asi 20 mm mezera mezi kotlem a zdivem, jež se vyplňuje hlínou. V topeništi nemá zdivo tvořiti vyčnívající hrany, které se snadno upalují a otlukou, patky kotle, blíže ohně umístěné, obkládají se hmotou ohnivzdornou, výhodnější však jest umístění patek v hořejší polovici kotle. Svršek kotle se nezazdívá, nýbrž přikryje, aby se předešlo ztrátám tepla, vrstvou popele nebo hlíny nebo jemné strusky; obyčejně se isolační hmoty vrství tak, že přímo na svršek kotle se ukládá vrstva hlíny a na ní vrstva popele a strusky, na něž vrchem ukládá se pak vrstva dlaždic. Otvor, který dle potřeby zjednává spojení s vnitřkem kotlu, ku př. průlez nebo značně vyčnívající parojem se nepokrývají touto vrstvou. K odstraňování popele z tahů ponechávají se přiměřené otvory. Jak na příhodném místě uvedeno, jest v krajinách s vlhkou půdou, kde spodní voda nachází se na povrchu neb velmi blízko, výhodno opatřiti příčky, kterými jednotlivé tahy jsou odděleny, na místech styčných mezi zdivem a stěnou kotle podélným železným trámem.