Parní stroje, parní turbíny, parní kotle

Kondensace vstřiková

Při kondensování páry vstřikem přichází tato ve přímý styk s vodou, která se do kondensatoru přivádí. Způsobu toho užívá se nejrozsáhlejší měrou u stálých strojů parních. Rozeznáváme kondensator obyčejný s rovnoběžným proudem páry a vody a společným odvodem páry a vzduchu a kondensator protiproudový, u něhož se vzduch i voda odděleně odvádějí. Chladící voda vniká působením atmosférického tlaku sama do kondensatoru, nepřesahuje-li ssací výše 7 m; nachází-li se voda hlouběji, vytlačuje se pumpou.

obr. 115

Upotřebená pára vede se výfukovou trubicí do kondensatoru, do něhož následkem ochlazení samočinně ssaje se voda ze studny. V kondensatoru mísí se studená voda procházející sítem s (obr. 115.) s párou, která se sráží ve vodu, takže povstává směs vody vstřikové a kondensované a pak i částečně páry a s vodou vstřikovou do kondensatoru vniklého vzduchu. Těžší součásti směsi shromažďují se na dně kondensatoru, odkud je připojená vývěva ssáním odstraňuje. Píst vývěvy opatřen jest v jádru otvory k, přiklopenými kaučukovým poklopem v1. Pohybuje-li se píst vzhůru, vniká do uvolněného prostoru v botě směs z kondensatoru otvorem v, který se obyčejně uzavírá ventilem, nebo jak z našeho obrazu patrno klapkou, jež tlaku vody z kondensatoru do boty proudící neklade překážky. Při pohybu pístu dolů uzavírá se ventil v, stlačená voda pozdvihuje kaučukový poklop v1 a proudí otvory k do prostoru nad píst a odtud do nádoby C. Návrat vyčerpané vodě z nádoby C do boty zabraňuje ventil nebo klapka v2. Vývěvou odstraňuje se z kondensatoru voda, vzduch a nesražená ještě pára, proto nazývá se vývěvou mokrou. Kondensatorů těchto užívá se v závodech, které disponují značným množstvím vody.

obr. 116

Obraz 116. znázorňuje celkové přehledné zařízení kondensatoru s příslušným převodem, jakého se užívá u parních turbin. zastoupení má a bližší zprávy podává Rudolf Schwarz ve Vídni, zástupce lavalovy společnosti parních turbin. Konstrukce obou vývěv jest z nákresů zřejmá a pokud se celkového obrazu týče, připojujeme následující vysvětlení. Z turbínové schrány TM odcházející upotřebená pára vede se trubicí TL k parnímu ventilu DS a k vývěvě LP, do níž proudí trubicí AR studená voda. Směs vzduchu, vody vstřikové i kondensované odchází rourou UF, voda z ústrojí odvodňovacího odvádí se rourou CA do nádoby CT, odkud se samočinně vypouští. Vypouštěcím ventilem AV přivádí se pára ku kolu turbinovému, ventily DS řídí se jednak přítok odpadové páry ke kondensatoru, jednak, pokud kondensator není v činnosti, do výfuku. Převodem ZV převádí se výkonná síla turbiny na vývěvu a transmissi TR k jiným účelům. Vstřikový kondensator protiproudový sestává z plechové nádoby, do níž otvorem proudí výfuková pára a svrchu otvorem proti ní vniká do nádoby studená voda. Kondensovaná i chladící voda odtékají otvorem ve dnu. Přiměřené rozdělení vody vstřikové provádí se třemi nad sebou v malých vzdálenostech umístěnými překlopenými nálevkami, z nichž voda v tenkých paprscích proudí na tři rošty, taktéž nad sebou ve větších vzdálenostech tak uložené, že směr jejich příček se vzájemně křižuje. Vzduch vyčerpává se z kondensatoru rourou přímo pod víkem ústící a vede se k podružnému kondensatoru, v němž jednotlivé mokré částice páry proudem vzduchu stržené se zkondensují. Podružný kondensator spojen jest otvorem se suchou vývěvou. Chlazení podružného kondensatoru a ním proudícího vlhkého vzduchu provádí se taktéž studenou vodou, vnikající otvorem, jež uniká pak otvorem. Kondensator opatřen jest průlezem G a zasklenými otvory. Délka jeho obnáší 3 až 4 m, průměr 1 až 2.5 m.