Parní stroje, parní turbíny, parní kotle

Poruchy setrvačníku

Jak výše již řečeno, mohou se v setrvačník vlouditi již mezi hotovením závažné chyby, které mají rozhodující vliv na dobu jeho trvání. Nedostatky tyto bývají obyčejně nezřetelné a přihlašují se teprve během chodu. Pokud se nedostatků mezi litím a montáží vzniklých týče, bylo v předchozích odstavcích o nich pojednáno, zde uvedeme pouze poruchy vzniklé mezi chodem s návodem pro případnou opravu, pokud ovšem jest způsobilou k provedení. Praskne-li setrvačníku věnec, jest již předem každá oprava vyloučena, neboť žádný odborník nemůže nikdy ručiti za to, že opravený setrvačník vzdor nejbedlivěji provedené opravě se nerozlétne. Pukne-li rameno, jest oprava možnou. Puklé konce sevrou se patentním klínem a kvůli jistotě přeplátují se po obou stranách čelných ještě plochým, šrouby utaženým svorníkem. Průvrty na puklých koncích ramene vrtají se dle rozměru patentního klínu. Pukne-li rameno blízko náboje, můžeme s výhodou užíti dvou kruhových kotoučů, mezi něž prostřední část setrvačníku tak se sevře, aby lom se ocitl mezi plochou kotoučů. Kotouče se sevrou šrouby, mezery mezi rameny a kotouči vyplní se dřevem a spojí se četnými šrouby, kteréž však neprocházejí rameny, nýbrž kotouči a dřevěnou výplní. Při této příležitosti zmíníme se také o příčině pukání ramen u řemenáčů a kol ozubených. Jako u setrvačníků tak i těchto kol chladnou po ulití místa, v nichž jest mnoho hmoty nahromaděno, pomaleji než místa, kde jest hmoty méně. Z nestejnorodého tuhnutí litiny vznikají nebezpečná napjetí, která se při vhodné příležitosti uplatňují.