Parní stroje, parní turbíny, parní kotle

Poruchy parního válce

Největší poruchou parního válce jest puknutí. Příčinou jeho bývají nedokonalosti vzniklé při lití surového válce, nebo mohou také prostorové překážky nehodu způsobiti. Překážkou podobnou může býti voda, buď kondensovaná, nebo proudem páry z kotle přenesená, která špatně účinkujícími syčáky nenašla z pístu odchodu. Často také není ani možno dosti přesně zjistiti pravou příčinu nehody. Pokud trhlin a nebezpečných dutin již při lití válce vzniklých se týče, jest naprosto vyloučená možnost, aby se strojník mohl o dobrotě a bezvadnosti i nejpečlivěji opracovaného a vyzkoušeného válce úplně přesvědčiti, aniž by ovšem válec poškodil. V této příčině jest více méně odkázán pouze na náhodu. Mnohdy seskupí se bubliny beze všeho přičinění a úmyslu výrobce v řadě odnikud naprosto neviditelné a seslabují válec. Náhodou může je objeviti rydlo soustružníka, nacházejí-li se v obvodu místa utáčeného, jinak ale zůstávají skrytým nebezpečím. Rovněž nestejné ochlazování kovu již ulitého může míti nebezpečný vliv na trvanlivost válce, neboť místa náhleji ochlazená jsou křehčí než místa, jež ochladla za normálních okolností, a proto také méně vzdorují značnějšímu tlaku. Nahromaděnou vodou, jejíž odstranění stalo se nechť z příčin jakýchkoliv nemožným, bývá proraženo nebo utrženo víko válce. Puklý válec na oblině, nebo porouchané víko může se na krátkou dobu spraviti, ale trvalé nápravy dá se docíliti pouze náhradou poškozených částí. K opravě užije se přeplátování, svorníků neb pásů, dle potřeby a povahy poškozené části. V novější době užívá se s výhodou k utěsnění podélných trhlin patentních klínů, které účinkují jako stehy u sešité rány. Upotřebení jich jest u materiálu kujného bez nebezpečí, u litiny vyžaduje jich zapouštění jisté opatrnosti a nevšední zručnosti. Dalším zdrojem nehod u parního válce jest netěsnost spojení. Příčinou jeho bývá buď špatná hmota utěsňovací nebo nedokonalé umístění šroubů. V nižádném případě nesmí býti otvor pro šroub upevňovací provrtán až do parního prostoru. I nejlépe zpracovaný a z nejlepších materiálů zhotovený parní válec se během času vychodí. U strojů stojatých bývá vychození válce obyčejně stejnoměrné, nenastanou-li vážné rušivé okolnosti. Jinak u strojů ležatých, kde píst vlastní tíhou působí vždy rušivě na dolní polovici parního válce, čemuž úplně nezabraňuje ani zadním víkem prodloužená pístnice, která účinek celé tíhy pístu úplně nezrušuje. Nepravidelné vychození válce způsobují také nesprávné zakroužené pružné kroužky, nepravidelné a nedokonalé mazání, špatný olej, jakož i částečky pevných hmot, stržených do vnitra válce, buď parou nebo znečištěným olejem. Vychozený válec propouští páru, která nejen bez užitku uniká, ale zdržuje i válec v chodu a působí tudíž dvojnásobnou škodu. Chyba taková má se spraviti co možná záhy a dobře. Nesprávným by bylo, kdyby vychozený válec se opravil výměnou starých pružných kroužků za nové a bezvadné, neboť chyba nekotvila jen v nedokonalosti kroužků, nýbrž také v neporušeném povrchu válce, k němuž i nové kroužky nemohou přesně přiléhati, jelikož průměr jeho není všude stejný jeví mnohdy povážlivé skoky. Nejvýhodnější v této příčině opravou jest nové vykroužení parního válce. U válců malých není práce příliš obtížná, obyčejně snadno se demontují a i transport do strojírny nečiní značných překážek. Hůře jest u strojů velikých při rozsáhlých závodech, kde parní stroj pohání množství jiných strojů a delší přestávka v činnosti mohla by míti nepříjemné následky. V tomto případě užívá se jako výpomoci opracování vnitřku vnitra válce na místě bez demontáže. Výhodou jest při tom okolnost, že není třeba válcem ani hnouti a doba k opravě potřebná zkrátí se o čas potřebný k dopravě válce do strojírny a zpět, k jiným úsporám časovým nehledě. Opracování může se provésti buď za pomoci síly parní, je-li po ruce, nebo také ručně. Zdar opravy závisí ještě od různých okolností. Není-li příznivá místnost, v níž jest stroj umístěn, hlavně, je-li málo místa za válcem k umístění převodů a vývrtného hřídele, není-li po ruce zkušený v této příčině odborník a nejsou-li pohotově potřebné nástroje a přístroje, jest vždy lépe nepodniknouti opravu doma. Nespolehlivým vodítkem jsou různé údaje podle knih a časopisů bez náležitého porozumění a předběžné zkušenosti čerpané, protože mnoho tímto způsobem může se pokaziti bez jakékoliv naděje na možnou žádoucí opravu. Kdo by se chtěl v práci této vycvičiti, nemá zkoušeti své síly ihned na válci parního stroje, který za krátkou dobu má býti uveden v činnost, nýbrž kvůli cviku má předem získati zkušenosti třeba na válci stroje již z užívání vyloučeného, nebo na jakémkoliv jiném litinovém válci, avšak v obou těchto případech musí pokusné předměty uložiti tak, aby poloha a i jiné okolnosti se shodovaly se skutečností. Jsou to především omezenost místnosti a nesnadná přístupnost válce a pak okolnost, má-li válec obě víka přišroubovaná, nebo jedno z nich přilité. K opravě jest především třeba osy, na níž se upevní nůž. Průměr této osy řídí se průměrem otvoru pro pístnici ve víku parního válce. U pístnic s otvorem menším než 100 mm zaklínujeme pouze nůž do osy, u průměru větších opatříme osu přístrojem k upevnění a posunování nože. Osa i s nožem se otáčí a posunuje. Otáčení obstarává transmise, posunování pak zvláštní převod. Jakým způsobem otáčení a převod jsou uvedeny v činnost, o tom rozhoduje odborník. Je-li vnitřek válce stejnoměrně vybrán, vysoustruhují a rozšíří se také oba koce válce dle údajů, jké platí při obrábění válců nových. Nově upravený válec vyžaduje také nových pružných kroužků na píst. Při utáčení vnitřku válce musí se dbáti toho, aby stěny válce nebyly příliš seslabeny, síla jejich musí v každém případě vyhovovati platným normám.