ZAŘÍZENÍ PRO ZAKLÁDÁNÍ VYDOBYTÝCH PROSTOR

Rozdělení podle systému zakládání:

• ruční zakládka
• plavená zakládka
• foukaná zakládka
• vrhaná zakládka

Ruční zakládka

Dnes se už skoro nepoužívá. Při ručním zakládání vyrubaných prostor se stavěly suché zdi, později i betonové, cihlové apod., za které se materiál podle sklonu porubu ukládal lopatami a hrably nebo se vysýpal z vozíků. U větších mocností ploše uložených vyrubaných prostor se na místo zakládání dopravoval zakládkový materiál nátřasnými žlaby nebo pásovými dopravníky. Ukládání lze též provádět škrabákem, kterým se dopravuje zakládkový materiál na místo určení.

Stlačitelnost této zakládky je 50 - 60 %.

 

Plavená zakládka

Zakládkový materiál se dopravuje na místo uložení vodou. Hlušina se mísí s vodou v poměru 2 : 3 až 1 :5 v míchačce buď na povrchu nebo na vhodném místě v dole. Vypouští se do potrubí o průměru do 200 mm, zaústěného do vydobytého prostoru. Tento prostor musí mít minimální sklon 3 - 5^o a musí být bez kotlin a prohlubní. V tomto prostoru se zakládkový materiál usazuje. Voda odtéká do sedimentační jímky, kde se usadí jemné částice hlušiny. Odkalená voda se čerpá zpět k míchačce.. Tímto způsobem zakládání lze dosáhnout výkonu až 200 m³/hod.

Foukaná zakládka

Bubnový nebo komorový zakládkový stroj, do něhož se dopravuje zakládkový materiál pádovými dopravníky, vozíky apod., pravidelně dávkuje materiál o zrnitosti do 80 mm do foukacího potrubí, v němž tento materiál dopravuje stlačený vzduch rychlostí až 40 m/s. Z ústí potrubí je materiál vrhán velkou rychlostí do zakládaného prostoru, odděleného od pracovního prostoru pažením z drátěného pletiva, jutové tkaniny, ochrannými posuvnými štíty ze dřeva nebo umělých hmot a podobně. Od těžní chodby se zafoukávaný pruh odděluje nejčastěji hlušinovým žebrem, hráněmi nebo dřevěným pažením.

Při běžném použití foukané zakládky vrhá stlačený vzduch zakládkový materiál z potrubí čelně. U komplexně mechanizovaných porubů se používá boční vynášení, které vznikne tím, že do kolony foukacího potrubí se pravidelně po určitých délkách (např. 2 m) vkládá mezičlánek umožňující boční vynášení zakládky. Tyto mezičlánky zůstávají trvale zamontovány na potrubí a konstrukčně jsou upraveny tak, že s použitím rychlospojky s uzávěrem se dá zařazovat nebo vyřazovat z procesu foukání. U tohoto způsobu lze uplatnit dálkové ovládání pro umožnění nepřetržitého zakládání.

Podle druhu zakládacího stroje je spotřeba stlačeného vzduchu od 40 do 100 m³/ 1 m³ zakládkového materiálu při výkonu od 50 do 150 m³ materiálu za hodinu.

Průměr dopravního potrubí bývá 150 až 170 mm. S narůstající délkou potrubí klesá výkon asi o 4 % na každých 50 m. Životnost potrubí je závislá na abrazivnosti zakládkového materiálu. Lze ji zvýšit periodickým pootočením jednotlivých rour a pohybuje se okolo 300 až 350 000 m³ dopraveného zakládkového materiálu.

Někdy se k zakládání menších objemů vyrubaných prostor používá místo zafoukávacích strojů ejektorů. Jejich výhodou je nízká pořizovací hodnota, poměrně malá váha a rozměry. Výkon ejektoru nepřesahuje 10 m³/hod. Spotřeba stlačeného vzduchu je 180 až 200 m³/ 1 m³ dopraveného materiálu.

 

Vrhaná zakládka

Materiál se k vrhacímu stroji dopravuje pásovými dopravníky. Zakládkový materiál ve stroji padá na krátký pásový dopravník, který se pohybuje rychlostí 15 až 25 m/s a kterým jsou vrhány do porubu. Zakládaný prostor je od porubu oddělen drátěným pletivem. Výkon vrhacího stroje dosahuje maximálně 100 m³/hod.

Tento systém se používá pro zakládání porubů minimálně, hodí se k zakládání likvidovaných chodeb.