DŮLNÍ VENTILÁTORY
Větrní pec
Tento systém větrání se již nepoužívá. Tlakový rozdíl a tím pohybu vzduchu se u tohoto způsobu větrání dosahovalo Zapálením ohně u ústí nebo pod zemí u výdušné jámy. U pecí budovaných na povrchu teplý vzduch z ohniště vystupuje vzhůru komínem a nasává s sebou i vzduch z jámy. U pece budované pod zemí slouží jako komín celá šachta. Teplý vzduch vystupuje vzhůru a tím dochází k nasávání čistého vzduchu vtažným dílem.
Pokud byl důl otevřen pouze jedním vstupním dílem, byl vstup rozdělen přepážkou na dva navzájem utěsněné oddíly, kdy jeden sloužil jako vtažný a u druhého byla vybudována větrní pec a oddíl sloužil jako výdušný.
Exhaustory
Toto zařízení pracovalo tak, že pára nebo tlakový vzduch proudil pod značným tlakem z trysky do kuželových nátrubků a strhával s sebou i větry z jámy. Účinnost tohoto systému větrání byla asi 15 %. Častěji se takto separátně větrala jen malá část dolu nebo jednotlivé dílo.
Odstředivé ventilátory
Tyto rotační lopatkové ventilátory nasávají vzduch axiálně, stáčejí jeho proud do lopatek na obvodu oběžného kola a vymršťují jej odstředivou silou. Pro snížení ztrát je kolem oběžného kola spirálově se rozšiřující difuzor.. U velkých důlních ventilátorů přechází difuzor do kuželovitého difuzorového nástavce, v němž se ještě kinetická energie větrů přeměňuje ve statický tlak.
Osové ventilátory
Osové ventilátory jsou buď rovnotlaké nebo přetlakové. U rovnotlakých ventilátorů se dosahuje v oběžném kole pouze zvětšení kinetické energie dopravovaných větrů a statická složka vzniká teprve zpomaleným prouděním v difuzoru.
Nejrozšířenějším rovnotlakým ventilátorem je Schichtův ventilátor. Oběžné kolo tvoří náboj ve tvaru kulového vrchlíku, na němž jsou přivařeny lopatky ohnuté z plechu. U nových systémů je před a za oběžným kolem umístěno pevné rozváděcí kolo pro zvýšení účinnosti. Difuzor je vytvořen prostorem mezi vnitřní válcovou plochou a vnější kónickou plochou nástavce, který se ve směru proudění postupně rozšiřuje.
Separátní větrání
Používají se systémy sací nebo foukací. U systému sacího je vzduch z pracoviště lutnovým potrubím odsávám a vyfukován na výdušné chodbě, u foukacího je čistý vzduch nasáván z hlavního větrního proudu na vtažné chodbě a vyfukován na větrané pracoviště. Někdy se používají oba systémy současně.
Pro separátní větrání se používají malé osové ventilátory, poháněné elektromotorem, tlakovým vzduchem nebo případně tlakovou vodou. Osazují se přímo na lutnové potrubí. Potrubí se používá o průměrech od 300 mm.
Separátní větrání se používá k ovětrávání pracovišť při ražbách chodech, komínů a šachet, pro větrání dobývek, které nelze větrat průchozím větrním proudem apod.