STROJE PRO POVRCHOVÉ DOBÝVÁNÍ UHLÍ

Dobývací stroje

Dobývací stroje slouží k rozpojování a nakládání uhlí a odklizových hlušin.

Rozdělení podle způsobu práce:

• rýpadla s přetržitým pracovním cyklem

• lopatová
• s vlečným korečkem
• dragline
• kabelová

• rýpadla s nepřetržitým pracovním cyklem

• kolesová
• korečková

Kolesová rýpadla

Kolesová rýpadla patří do skupiny strojů s nepřetržitým pracovním cyklem. Hlavní rozmach těchto strojů nastal ve 40. letech 20. století, kdy byla zaváděna obří kolesová rýpadla pro výškový a hloubkový řez. Po zavedení bezkomorového kolesa se dosahuje výkonu přes 10 000 m³ sypané horniny za hodinu.

Podle uložení kolesového výložníku se stroje dělí na rýpadla s výsuvným a nevýsuvným výložníkem.

Kolesová rýpadla s výsuvným kolesovým výložníkem jsou váhově těžší a vyžadují konstrukčně složitější dopravní cesty, která se ale nemusí tak často překládat, jako u strojů s nevýsuvným výložníkem.

U kolesových rýpadel se používají většinou pásové podvozky, v poslední době se používají také podvozky kráčivé pro snížení měrných tlaků na pojížděcí pláň. Zvyšování konstrukční váhy strojů vede k složitému uspořádání a konstrukci pásových podvozků. U vodících podpěrných kladek se používá jednoduchý nebo dvojnásobný vahadlový systém, aby pojezdové pásy lépe kopírovaly nerovnosti terénu. Pro snížení měrného tlaku se používají dvojnásobné a čtyřnásobné pojezdové pásy.

Dobývacím orgánem u kolesových rýpadel je koleso. Dříve se používalo komorové koleso, dnes se přechází na bezkomorová kolesa se zvýšenou obvodovou rychlostí. Pohon kolesa je buď pomocí ozubeného věnce na kolese, uloženém pevně na ose, nebo pomocí otočného hřídele kolesa.

Pro předávání narýpaného materiálu na pásový dopravník se používá několik systémů:

Pevně zabudovaná šikmá skluzová stěna se používá nejvíce. Konstrukčně je velmi jednoduchá a provozně spolehlivá. Pro snížení nalepování u lepivých zemin se používá obložení pryžovými pásy nebo hydraulicky ovládané stírací nože.

Vynášecí talíř má výhodu, že narýpaný materiál předává téměř bez zpoždění ve směru dopravního pásu. Používá se u malých typů rýpadel.

Válečkové rošty byly použity firmou Krupp, ale pro značné znečišťování prostoru pod roštem, vysoké opotřebování roštnic a nalepování materiálu se neosvědčily.

Pryžový vynášecí pásový dopravník se v provozu neosvědčil pro obtížnou montáž a vysokou poruchovost.

Vynášecí buben se dobře osvědčil v lepivých horninách.

Obíhající kuželové vnitřní dno kolesa bylo použito firmou Krupp. Vyžaduje značnou montážní přesnost a menší tok dobývaného materiálu.

 

Přehled základních typů kolesových rýpadel

Kolesové rýpadlo K 300

Je určeno pro dobývání skrývky a uhlí na povrchových dolech s rypným odporem do 60 kp/cm. Svařované těleso kolesa má na svém obvodu deset korečků o obsahu 300 l. Koleso je poháněno elektromotorem spojeným s dvourychlostní převodovou skříní a přes pastorek na ozubený věnec kolesa. Výsuvný kolesový výložník ocelové příhradové konstrukce je na předním konci zavěšen na zdvihových lanech, zadní konec je kloubově uložen na kočce posuvu. Uvnitř kolesového výložníku je uložen hlavní dopravní pás. Vyvažovací výložník slouží pro výsuv kolesového výložníku a pro uložení zdvihového vrátku; uvnitř ocelové konstrukce je uložen zpětný pás. Otočná deska, na níž je uložena horní stavba rýpadla, se otáčí na osmi podpěrných kladkách s vahadlovým systémem po kolejnici kruhového nosníku. Spodní stavba rýpadla je uložena na pásovém podvozku složeném ze dvou pásů samostatně poháněných, z nichž jeden je výkyvný kolem nápravy a druhý je pevně spojen se spodní stavbou. Nakládací výložník je uložen jedním koncem na kladkách otoče kolem čepu ve spodní stavbě a druhý konec je zavěšen na lanech zdvíhadla. Rýpadlo je napájeno napětím 6000 V vlečným pryžovým kabelem, hlavní elektromotory jsou na 500 V.

 

Kolesové rýpadlo KU 300

Toto kolesové rýpadlo s výsuvným kolesovým výložníkem je určeno k rýpání všech hornin, jejichž rypný odpor je v mezích do 120 kp/cm délky řezné hrany. Svými parametry je vhodné pro použití v lomech na uhelných slojích.

Kolesový výložník je dělený, s teleskopickým výsuvem 805 m. Na předním konci kolesového výložníku je upevněno na hřídeli bezkomorové koleso s deseti korečky o obsahu 300 l. Hornina je vynášena z kolesa krátkým pásovým dopravníkem nebo vynášecím bubnem. Pohon kolesa je asynchronním motorem o výkonu 400 kW a napětí 6000 V. Nakládací výložník z plnostěnných ocelových nosníků je zavěšen na kladkostroji otočně uchyceném na vyvažovacím výložníku v ose otáčení horní stavby a druhý jeho konec je otočně uložen na dolní stavbě rýpadla. Na horní rovině je kulová dráha otoče a ozubený věnec. Ve třech rozích spodní stavby jsou upevněny vertikální kulové čepy pro uložení pásového podvozku. Podvozek je tvořen třemi pásovými dvojčaty se samostatnými pohony. Natáčení předních pásů je pomocí hydrauliky.

 

Kolesové rýpadlo KU 300 S

Toto rýpadlo je upravenou verzí typu KU 300 se zvýšením stoupavosti při práci a při jízdě. Konstrukční provedení stroje je stejné, je pouze upraven pásový podvozek. Vpředu je umístěno řiditelné pásové dvojče spojené se spodní stavbou prostřednictvím výsuvné hydraulické podpěry, vetknuté do spodní stavby. Hydraulický teleskop slouží k vyrovnání horní stavby rýpadla při práci ve svahu. Zdvih tohoto válce je 1170 mm.

 

Kolesové rýpadlo K 800

Toto rýpadlo je výrobně starší, s komorovým svařovaným kolesem o deseti korečkách s objemem 800 l. Koleso je poháněno pastorkem přes ozubený věnec a dvourychlostní převodovku elektromotorem o výkonu 200 kW.

Kolesový výložník prostorové příhradové konstrukce je zavěšen na jednom konci na zdvihových lanech a na druhém konci kloubově uložen na kočce posuvu s možností výsuvu 12 m. Vyvažovací výložník je příhradové konstrukce a slouží k pohybu kolesového výložníku. Spodní stavba tvoří prostorově tuhý celek podepřený na třech bodech na pásovém podvozku. Nakládací výložník je příhradová konstrukce. Je uložen otočně čepem na spodní stavbě rýpadla, druhý konec je zavěšen. Pásový podvozek se skládá ze tří pásových dvojčat, z nichž dvě jsou vzájemně říditelná a třetí je volné. Otoč horní stavby je provedena šestnácti podpěrnými kladkami po kolejnicové dráze o průměru 8,4 m.

 

Kolesové rýpadlo K 800 B

Vychází typově z rýpadla K 800. Je vybaveno bezkomorovým kolesem s vynášecím bubnem a deseti korečky o objemu 630 l. Stroj je určen pro práci s technologickým celkem TC 1.

 

Kolesové rýpadlo KU 800

Toto kolesové rýpadlo o výkonu 5000 m³ sypané horniny za hodinu je určeno pro práci s technologickým celkem TC 2. Bezkomorové koleso o průměru 11 m má na obvodu deset korečků o objemu 800 l a deset vložených mezibřitů pro snížení kusovitosti. Pro vynášení horniny z prostoru kolesa je použito vynášecího talíře a krátkého pásového dopravníku. Kolesový výložník se skládá ze dvou samostatných dílů. Přední část, zavěšená na kotevních lanech, je zasouvána lanovým převodem na zadní část kolesového výložníku, kloubově zavěšenou na střední stavbě rýpadla. Na pevném vyvažovacím výložníku je zavěšena na páskovém paralelogramu pohyblivá strojovna, sloužící jako protizávaží. Spodní strana je skříňové konstrukce tvaru komolého jehlanu. Na horní rovině je kruhový nosník kulové dráhy otoče. Podvozek rýpadla je kráčivý. Nakládací výložník je proveden jako mostový nosník, jehož jeden konec je zavěšen na střední stavbě rýpadla, druhý konec je podepřen pomocným pásovým podvozkem.

 

Parametry kolesových rýpadel vyráběných v ČSSR do roku 1989

Korečková rýpadla

Korečková rýpadla patří dnes mezi hlavní dobývací stroje na povrchových dolech. Pracují nepřetržitým pracovním cyklem. Podle pohybu horní stavby rýpadla se rozdělují na otočná a neotočná.

Neotočná rýpadla mají celou stavbu pevně spojenou a slouží pouze pro výškový nebo hloubkový řez. Otočná rýpadla pracují postupně na obou řezech, přičemž mohou pracovat též blokovým způsobem.

Velikost a váha rýpadla je do značné míry ovlivněna obsahem korečku a délkou korečkového vodiče. Korečkový vodič slouží k vedení korečkového řetězu a je zavěšen na lanech.

Pro pojezd rýpadel se používá kolejový, pásový nebo kráčivý systém. Nejvíce je rozšířen kolejový podvozek vytvořený pevnou a pohyblivou opěrou. Obě podpěry tvoří portál stroje. Pojezd zajišťuje osmikolový nebo šestikolový podvozek poháněný stejnosměrnými motory.

 

Přehled základních typů korečkových rýpadel

Korečkové rýpadlo RO 800

Je to dvouportálové otočné rýpadlo pro spodní a horní řez. Je uloženo na kolejovém podvozku rozchodu 1435 mm. Korečkový vodič zavěšený na třech lanových závěsech je dělený a zakončený zarovnávačem. Pohon korečkového řetězu je pomocí hnacího turasu, dvou převodových skříní a dvou elektromotorů po 430 kW. Proti přetížení je hnací jednotka chráněna vzduchovými spojkami. Otočná horní stavba rýpadla, uložená na kulové dráze, slouží pro zdvihové vrátky korečkového vodiče a pro pohon korečkového řetězu. Výsyp materiálu z korečků je v místě hnacího turasu. Odtud je materiál veden skluzem do kalhotové výsypky a pomocí otočných klapek sypán do vagónů.

 

Korečkové rýpadlo RO 400

Celková koncepce rýpadla je shodná s typem RO 800. Pouze obsah korečků je poloviční.

 

Korečkové rýpadlo RK 400

Tento stroj je odvozen od typu RO 400. Jeho otočná horní část je uložena na kráčivý podvozek, který byl použit také u pásového zakladače. Doprava narýpané horniny od výsypu z korečků je po kruhovém podávacím prstenci, který unáší materiál rychlostí 1 m/s ke stěrači a odtud je materiál předáván na pásový dopravník nakládacího výložníku. Rýpadlo pracuje v bloku ve spojení s pásovou dopravou.

 

Parametry korečkových rýpadel vyráběných v ČSSR do roku 1989

Lopatová rýpadla

U lopatových rýpadel je nejrozšířenější pásový podvozek, používaný hlavně na strojích pracujících na povrchovém dobývání surovin (uhlí, cihlářské hlíny, nakládka kamene v lomech). Kráčivý podvozek se vyjímečně používá pro stroje pracující v prostředí s nízkou únosností. Kolový podvozek je použit u malých rýpadel, kde se vyžaduje velká manévrovatelnost stroje při častých změnách pracoviště.

Malá lopatová rýpadla používají výhradně jeden centrální motor pro všechny funkce stroje. U středních a velkých rýpadel se používá k pohonu více motorů.

Pro centrální pohon se nejčastěji používají naftové motory, v menším množství elektromotory na střídavý proud s kroužkovou kotvou. Dříve používané parní stroje měly velkou odolnost proti přetížení. V poslední době se přechází na kombinovaný pohon, kdy naftový motor pohání olejové čerpadlo a tlakový olej pohání pracovní hydraulické motory.

Pro několikamotorvý pohon se používají elektromotory. Jsou v provedení na střídavý proud s kroužkovou kotvou nebo stejnosměrné s napájením z Ward-Leonardova měniče.

Lopatová rýpadla do obsahu lopaty 4 m³ mohou mít vyměnitelné pracovní orgány:

• výšková lopata
• hloubková lopata
• vlečný koreček
• jeřábové zařízení
• drapákové zařízení
• beranidlo

Parametry lopatových rýpadel vyráběných v ČSSR do roku 1989

Skrývkové mosty

Skrývkové (odklizové) pojízdné mosty, vybavené dopravními pásy, dopravují narýpané zeminy napříč lomem přímo na vnitřní výsypku.

Prvním předpokladem pro nasazení skrývkového mostu je horizontální uložení sloje bez větších tektonických poruch.

Druhým předpokladem je pravidelný tvar dolového pole.

Třetí podmínkou je únosnost vrstev horniny, na nichž se budou pohybovat nosné podpěry mostu. Je třeba počítat s tlakem 0,8 až 1,2 kp/cm² u zemin sypaných a 2,0 až 2,5 kp/cm² u zemin rostlých. Skrývkový most nelze nasadit, pokud je podezření, že podloží pod vnitřní výsypkou bude jejím tlakem vytlačováno.

Skrývkové mosty se konstruují se dvěma nebo třemi podpěrami.. Podpěry bývají umístěny většinou tak, že jedna je na odklizu a druhá na sloji nebo na předvýsypce. Vzdálenost podpěr se pohybuje od 100 do 250 m.

Skrývkový most se dvěma podpěrami je tvořen těmito díly: hlavním nosníkem, výsypným výložníkem, bagrovým výložníkem, podpěrou výsypkovou a podpěrou bagrovou. Celková délka mostu se pohybuje od 200 do 550 m.

Hlavní nosník je most z ocelové konstrukce mezi oběma podpěrami.

Podepření mostu podpěrami musí dovolovat ve všech směrech určitou prostorovou pohyblivost. To je nutné jednak vzhledem ke geologicko - úložním poměrům, jednak k měnící se osové vzdálenosti kolejí, vznikající při posunu. Podpěry jsou proto uloženy v kulových pánvích, z nichž dvě jsou na straně výsypky a jedna na straně bagrové. Podpěry jsou na saních, které umožňují horizontální posuv a stranový výkyv. U novějších konstrukcí je vertikální posuv +- 9 m, horizontální posuv +- 10 m a stranový výkyv až 52^o.

Odklizové rýpadlo je do mostu buď pevně zabudováno, nebo je spojení volné. Při použití korečkových rýpadel je pevné spojení omezeno jen na menší výkony, protože otřesy, které vznikají přechodem korečkového řetězu přes horní turas, se přenášejí na mostovou konstrukci a vyvolávají v ní nebezpečné chvění. Z toho důvodu se pro pevné spojení používají kolesová rýpadla. Kolesový výložník je vždy výsuvný a sklopný. Most bývá dvoudílný s jednou otáčivou částí.

Spojení korečkových rýpadel větších výkonů je vždy volné. V tomto případě mají rýpadla vlastní pojezd, a to buď po společné nebo oddělené koleji. Obvykle se pro zvýšení výkonu umísťuje na každé straně bagrové části mostu jedno rýpadlo. Rýpadla jsou na most napojena volně pohyblivými podávacími pásy. Tyto pásy bývají 30 až 40 m dlouhé, takže rýpadla jsou do určité míry na pohybu mostu nezávislá.

Přímé zakládání zakládacími stroji a pásovými vozy

Tento systém se používá v místech, kde nelze použít zakládací most. Pro tuto práci se hodí kolesové rýpadlo s pásovým zakládacím vozem.

Tam, kde nelze překlenout uhelný řez s přímým předáváním skrývkových zemin rýpadlem k zakládači se používá vsunutý pásový vůz mezi rýpadlo a zakládač.

Kolejová doprava

Lokomotivy

V povrchových dolech v ČR je zaveden stejnosměrný trakční systém o napětí 1500 V. K regulaci trakčních motorů se používají rozjezdové odpory a řazení motorů do série, sérioparalelu a paralelu.

Od elektrických lokomotiv na povrchových dolech se vyžaduje velká tažná síla, časté rozjezdy, průjezdnost malými oblouky i po špatné koleji, možnost elektrodynamického brzdění, nejméně dva stupně hospodárných rychlostí v obou směrech, pomalá jízda pod rýpadlem, možnost odběru proudu z bočních trolejí, nouzový dojezd s porouchaným motorem, případně i možnost dálkového ovládání pod rýpadlem.

U rozchodu 1435 mm se používá elektrická lokomotiva 14E o váze 150 t. Je to třídílná lokomotiva, jejíž díly jsou spojeny spřáhly. K vyrovnávání nápravových tlaků slouží kloubová spojka mezi díly, která přenáší vertikální síly a zajišťuje rovnoměrné zatížení dílů. Změna nápravového tlaku při maximální tažné síle 45 Mp je jen 7,5 %. Budka strojvedoucího je ve středním dílu a má dva ovládací stoly. Kontroléry na nich ovládají obvody vysokého napětí nepřímo. Všechny pohony silnoproudých přístrojů jsou tlakovzdušné, řízené elektromagnetickými ventily. Lokomotiva je vybavena ruční, tlakovou a elektrodynamickou brzdou. Výškové a boční sběrače proudu jsou ovládány pneumaticky. Připojení lokomotivy k vozům je provedeno odpruženou vidlicí a táhlem. Pro ovládání vyklápění vozů je použito samostatné vzduchové potrubí. Lokomotivu je možné dálkově ovládat pod rýpadlem z pomocné troleje.

Pro rozchod 900 mm se používá elektrická dvoupodvozková lokomotiva 17E o váze 64 t. Odpružené boční podpěry mezi podvozkem a rámem lokomotivy vyrovnávají nápravové tlaky a nepřipouští větší odlehčení náprav než 8 %. Ovládání a vyzbrojení této lokomotivy je jako u lokomotivy 14E. Dálkovým ovládáním lokomotiva vybavena není, umožňuje ale ovládat dvě lokomotivy z jedné.

Parametry elektrických lokomotiv pro povrchové doly

Velkoprostorové vozy

Velkoprostorové vozy jsou používány skrývkové, u nichž se obsah vozu vyklápí na stranu sklopením korby, a uhelné, u nichž se obsah vozu vyprázdňuje ze sedlového dna odklopením jeho bočních stěn. U velkoprostorových vozů musí být úhel stability větší než 14^o a u lokomotiv 20^o. Vozy jsou podvozkové. Mají zajištění proti samovolnému vyklápění i proti uzavření při čištění. Tlaková potrubí jsou samostatná pro brzdu a vyklápění. Rozváděče brzd umožňují rychlé plnění (3 až 6 s) a vyprázdnění (asi 10 s) brzdových válců.

Skrývkové vozy jsou čtyřnápravové, dvoupodvozkové, jednostranně výklopné, řady LH. Pro normální rozchod se používají vozy o obsahu 40 m³ a pro rozchod 900 mm o obsahu 25 m³.

Pro přepravu uhlí se používají vozy typu Talbot. Vyprázdňují se vně kolejí čtyřmi klapkami v bočnicích. V provozu se rovněž používají uhelné vozy ČD.

Dále se používají speciální vozy pro dopravu osob, dílenské a montážní vozy, vozy pro montáž trolejového vedení apod.

Pásová doprava

Konstrukční prvky

Všeobecně je pásová doprava výhodná tam, kde se požadují kontinuita dopravního procesu, schopnost překonávat vysoké dopravní výšky, malá dynamická namáhání počvy a automatizace provozu. Omezení pásové dopravy je kusovitostí dopravovaného materiálu.

Hlavní části pásového dopravníku jsou: kompletní poháněcí stanice včetně pohonných jednotek a náběhových dílů, střední část, kompletní vratná stanice, pryžový dopravní pás, základová část a elektrické příslušenství.

Pryžový pás se vyznačuje velkou podélnou i příčnou pevností, odolností proti průrazům a otěru, ohebností určující průměr bubnů a tvorbu korýtka. Při dobré údržbě a normálním namáhání přesahuje životnost pásů dobu 5 let. Nejčastější poškození je způsobeno průrazy ostrohrannými předměty, opotřebováním okrajů a malou životností spojů. Spojování se provádí vulkanizací nebo lepením.

Válečky se vyrábějí jako normální hladké, dopadové s pryžovými prstenci a diskové, zejména pro spodní větev dopravníku.

Válečkové stolice jsou pro šířky pásu do 650 mm dvouválečkové, pro větší šířky tříválečkové a víceválečkové. Stolice jsou pevné nebo girlandové, upevněné na lanech.

Napínání dopravníků je blízko poháněcích bubnů. Pro kratší pásy se řeší napínání pomocí šroubů nebo hydraulicky. Pro větší délky se používají napínací vozíky s napínacím závažím nebo vrátkem.

Shazovací vozy slouží k překládce dopravovaného materiálu na jiný dopravník nebo do zásobníku. Nejčastěji jsou řešeny pro kolejový pojezd. Pro šířky pásu do 1200 mm se používá jednovozové provedení, pro větší šířky dvouvozové provedení.

Násypky pojíždějí buď po kolejišti dopravníku nebo po válečkové trati dopravníku

Zastřešování, případně krytí horní větve pásu se provádí u velmi dlouhých dopravníků s cílem zabránit zvyšování vlhkosti těživa, případně u dlouhých dopravníků se sklonem nad 12^o zabránit zpětnému pohybu těživa při velkých deštích.

Zařízení pro čištění bubnů a pásu je součástí každého dopravníku. Na čištění pásu se používají rotační kartáče, škrabkové stírače nebo tangenciální stírače. Bubny se čistí škrabkami. U dlouhých dopravníků se používá zařízení pro obracení spodní větve pásu tak, aby znečištěná strana nebyla ve styku se spodními válečky

Systémy přesunu pásových dopravníků

Přestavitelné, převážně stabilní dopravníky spojují zakládací a porubní frontu, přemísťují se demontáží a zpětnou montáží. Přesuvné dopravníky jsou umísťovány na porubní a zakládací frontě.

Poháněcí stanice přesuvných dopravníků jsou uloženy na pásovém nebo kolejovém podvozku, u menších dopravníků i na lyžinách.

Vratné stanice jsou upevněny na lyžinách a jsou stejné pro přesuvné i stabilní dopravníky. Liší se pouze způsobem kotvení. U dlouhých dopravníků se vybavují vratné stanice brzdou.

Střední díly přesuvných dopravníků mají ocelové pražce a u deformačního způsobu přesunu jednu až dvě kolejnice.

Strojní výsypky

Výsypkové pluhy

Výsypkový pluh slouží k odhrnování materiálu vysypaného z vozů LH. Radlice na obou koncích pluhu shrnují zeminu od kolejí a vytvářejí krátkou plošinku u čel pražců. Zemina shrnutá těmito radlicemi se dostává do prostoru, v němž pracuje radlice uchycená ve středu pluhu, která při pojezdu vytváří koryto shrnováním zeminy přes okraj výsypkového stupně, a tím vytváří volný prostor pro další vyklápěnou zeminu. Tento volný prostor zároveň zabraňuje sesouvání zeminy pod kola vyklápěné soupravy.

Přípustná výška pluhových výsypek závisí na dosahu střední radlice. Obvyklé jsou výšky do 9 m. Při lehkých sypných zeminách se dosahuje stabilních výsypek až do výšky 20 m. Schopnost přijímat další zeminu je u pluhové výsypky vyčerpána, jakmile není možno přehrnovat zeminu střední radlicí přes hranu výsypkového stupně. Po dosažení tohoto stavu se koryto vytvořené střední radlicí zasype a kolej se přeloží blíže k hraně výsypky. Pro plynulý provoz musí být k dispozici nejméně dvě pluhové výsypky. K jejich obsluze stačí obvykle jeden pluh. Nejlépe vyhovují tři výsypky se dvěma pluhy.

Zakladače

Zakladače odstraňují problémy s častým překládáním kolejí u pluhové výsypky. Zakladač při dopravě zeminy vlakovými soupravami se skládá z nabíracího zařízení a zakládacího výložníku. Nabírací zařízení nabírá materiál vysypaný z vozů LH a nakládá na pás vedoucí po zakládacím výložníku, který jej vysypává na výsypku. Zakládací výložník dosahuje délky až 80 m. Zakladač při pásové dopravě zeminy nabírá materiál pomocí shazovacího vozu.

Pomocné práce

Pomocná mechanizace zahrnuje zejména práce:

• v oblasti dobývání a zakládání

čištění skluzů sýpek a korečků, hlídání pásů ve velkostrojích, přestavba napájecího kabelu, předvrtávání nezavalených stařin

• v oblasti kolejové dopravy

výšková a směrová úprava koleje, přesun koleje, údržba a oprava výhybek, výměna pražců, rovnání pražců, výměna a montáž kolejnic, čištění kolejí, škvárování kolejí, odvodnění kolejí, nakolejování vykolejených vozů a lokomotiv, stavba a rovnání trolejových sloupů, výměna izolátorů trolejového vedení, prodlužování a zkracování troleje, opravy přetržené troleje, čištění vlakových souprav, sušení písku pro pískovače

• v oblasti pásové dopravy

přesun pásového dopravníku včetně stavby kolejové dráhy pro pohánění stanici, výměna válečků, doprava a výměna pryžového pásu, čištění prostoru pod pásem, opravy a spojování pryžového pásu, výměna olejů v převodových skříních

• v oblasti přípravných prací

rovnání pláně, úklid pláně, úprava cest, odvodňování pláně, regenerace kolejového materiálu, hašení ohňů, montáž a demontáž těžkých dílů v provoze, doprava zaměstnanců, čištění hlavy sloje

Koleje se překládají pomocí jeřábů jako jednotlivá pole nebo pomocí mostových překladačů deformačním způsobem