PÁSOVÁ A ŽLABOVÁ DOPRAVA

Pásové dopravníky

Rozdělení pásových dopravníků:

• normální pásové dopravníky
• pásové dopravníky se spodní dopravní větví
• jednovětvové pásové dopravníky
• lanopásové dopravníky
• řetězopásové dopravníky
• pásové dopravníky pro strmou dopravu

 

Základní části pásových dopravníků

Poháněcí stanice je tvořena motorem, převodovou skříní, spojkou mezi nimi, poháněcím bubnem a případně výložníkovým ramenem s výsypným bubnem.

Motory poháněcích stanic jsou nejčastěji elektrické. Na plynujících dolech se používají elektromotory v nevýbušném provedení nebo vzduchové motory.

Spojky mezi motorem a převodovkou jsou buď pružné (u jednobubnových pohonů do výkonu 30 kW), nebo hydraulické rozběhové, které u dvoububnových pohonů vyrovnávají prokluzem obvodové rychlosti hnacích bubnů.

Předpětí v dopravním pásu a vyrovnání průtahu se dosahuje napínacím zařízení. Napínání se řeší buď závažím, pneumatickým válcem nebo napínacím vrátkem.

Nosná konstrukce bývá většinou buď z pevných dílů vytvořených z profilové oceli, případně z trubek, nebo u pásových dopravníků lehké konstrukce z ocelových lan s příslušnou podpěrnou konstrukcí. Nosná konstrukce může být buď volně položena na počvu důlního díla, nebo zavěšena na jeho výstuži. U stabilních dopravníků na hlavních dopravních trasách bývá konstrukce uchycena v betonových patkách v počvě a zvednuta do takové výše nad počvou, aby se umožnilo čištění pod dopravníkem.

Dopravní pás je v horní i spodní větvi (u normálního dopravníku) veden válečky, které jsou uloženy ve válečkových stolicích a umožňují pásu vytvořit koryto pro dopravu materiálu. Nejčastěji se používá tří válečků pro horní dopravní část a jednoho nebo dvou válečků pro zpětnou spodní část.

Vratná stanice je tvořena bubnem, kterým se mění směr pohybu pásu a je ukotvena řetězy za výstuž důlního díla nebo zakotvena v betonovém základu.

U krátkých dopravníků je napínání pásu řešeno posuvným uložením vratného bubnu. Posuv se provádí stavěcími šrouby.

Dopravní pás se skládá z textilní kostry (bavlna nebo umělá vlákna) a z krycích vrstev ze syntetické gumy. Přidáním neoprenu, hypolonu a podobných materiálů lze vytvořit nehořlavé PVC dopravní pásy.

Dále patří k vybavení pásových dopravníků násypky, přesypy, stírače, zkrápění v přesypech, systémy pro automatické ovládání a kontrolu bezporuchového chodu linky apod.

 

Klasické pásové dopravníky

Nejrozšířenějším pásovým dopravníkem u nás je typ TP 400 B z podniku Ostroj Opava. Je určen pro dopravu těživa a jiných materiálů v důlních dopravních chodbách, především v úsekové dopravě. Konstrukčně je přizpůsoben pro uložení přímo na počvě důlního díla nebo pro zavěšení na jeho výstuž. Poháněcí stanice je dvoububnová, vybavená výložníkovým ramenem s výsypnou hlavou, bezprašným přesypem a řídící automatikou MJM 10.

Pohon je elektrický v provedení pro normální prostředí nebo pro prostředí s nebezpečím výbuchu. Pro prostředí se zvýšeným nebezpečím výbuchu je použit motor vzduchový.

Pro větší dopravní výkony je určen pásový dopravník TP 630 se šířkou pásu 1000 mm, čtyřmi válečky v horní stolici a s poháněcí stanicí o výkonu 2 x 40 kW. Poháněcí stanice je dvoububnová s elektromotory a je určena pro prostředí s nebezpečím výbuchu. Průměr hnacích bubnů je 630 mm. Standardní dopravní rychlosti pásu jsou 1,25 nebo 1,60 m/s a jmenovitá dopravní množství 300 nebo 340 t/hod. Soupravy jsou dodávány v délkách 300, 400 a 500 m.

Pásový dopravník TP 800 je řešen jako stavebnicová konstrukce pro tratě do délky 300 m. Je určen pro úsekovou i hlavní dopravu těživa. Šířka pásu je 800 mm. Poháněn je jednobubnovou stanicí s bubnem o průměru 400 mm a je určen pro prostředí se zvýšeným nebezpečím výbuchu. Maximální výkon motoru je 30 kW, maximální rychlost pásu je 2,5 m/s.

Pásové dopravníky o šířce od 800 mm lze vybavit zařízením pro dopravu osob. Rychlost dopravy nesmí překročit 1,7 m/s.

 

Pásové dopravníky se spodní dopravní větví

Pásové dopravníky se spodní dopravní větví jsou určeny pro odtěžování uhlí z nízkých slojí. Velmi dobře překonává nerovnosti a tektonické poruchy v počvě. Nemá skoro žádnou nakládací výšku, spodní větev je volně tažena po počvě. Horní větev je vedena pod stropem a klouže po válečcích, připevněných ke stropnicím. Při délce do 100 m je vratná stanice tvořena pouze volným bubnem, při větší délce jsou na obou koncích pásu poháněcí stanice.

 

Jednovětvové pásové dopravníky

Jednovětvový pás je vhodný pro sloje do mocnosti 0,5 m a délky do 100 m. Na dopravní chodbě je umístěna poháněcí stanice s jedním navíjecím bubnem. Dopravní pás o šířce 800 mm je jedním koncem upevněn na bubnu, druhý konec je upevněn k lanu vrátku, umístěného na druhé straně porubu. Plnou naloženou větev pásu táhne poháněcí stanice, zpět je tažena vrátkem. Tento systém se dnes již nepoužívá. Nevýhodou je přerušovaný pracovní cyklus.

 

Lanopásové a řetězopásové dopravníky

Lanopásové dopravníky jsou určeny pro dosažení velkých dopravních délek a dopravního výkonu.. Základen tohoto dopravníku jsou ocelová lana, na kterých volně spočívá samonosný korýtkový pás. Pás obepíná na koncích tratě dva volně se otáčející vratné bubny, pohyb pásu je odvozen od hnacích kotoučů lan. Pás je zavěšen drážkami v postranních botkách na dvou napjatých paralelních nosných a zároveň tažných lanech vedených na podpěrných kladkách, vzdálených od sebe v horní větvi asi 8 m a ve spodní větvi 16 m. Jedinou podpěrnou konstrukcí tratě jsou tedy stojany kladek nesoucí lana.

Tyto dopravníky jsou používány v povrchových dolech při délkách jedné sekce od 500 m.

Na stejném principu pracují i řetězopásové dopravníky, jen lana jsou nahrazena řetězy. Tyto dopravníky se zatím moc neuplatňují.

 

Pásové dopravníky pro strmou dopravu

Pro dopravu rubaniny i do větších úklonů pásovými dopravníky se používají systémy s pásy opatřenými pevnými žebry. Žebra jsou gumová nebo ocelová, podobná jako u hřeblových dopravníků. Umožňují dopravu do sklonu 40^o.

Jinou možností je lišty na pás pouze položit a napojit je na řetěz. Tyto řetězy jsou hnány samostatným motorem nebo společně s pásovým dopravníkem a pohybují se stejnou rychlostí jako pás. Tím přidržují materiál na pásu. Systém lze použít do sklonu 50^o.

Další variantou je možnost přikrýt dopravní pás clonou sestavenou z řetězů. Řetězy jsou sestaveny do nekonečného okruhu a její zpětná větev se vrací se vrací vrchem. Váha řetězové clony, která se pohybuje stejnou rychlostí jako pás, přitlačuje dopravovaný materiál k pásu. Toto řešení je vhodné do sklonu 50^o.

Hřeblové dopravníky

Hřeblové dopravníky pro odtěžení v porubech jsou určeny pro přímočarou dopravu těživa v porubech do délky 300 m, vybavených rozpojovacími mechanismy, které se pohybují po žlabech těchto dopravníků nebo vedle nich. Pro obousměrně pracující rozpojovací mechanismy jsou vybavovány dvourychlostní převodovkou.

Jako sběrné dopravníky v úsekové dopravě slouží jako vyrovnávací článek mezi porubovým dopravníkem a další dopravní linkou, nebo pro překonání neobvykle těžkých podmínek z hlediska prostoru nebo úklonu. Mají obvykle lehčí konstrukci než porubové dopravníky a také menší délky (do 100 m).

Další využití je například pro překonání tektonických poruch, pro odtěžení hlušiny při ražení důlních děl, pro vynášení přepadlého materiálu u sýpek a podobně.

Základní části hřeblových dopravníků

poháněcí jednotky bývají vybavovány elektromotory s kotvou nakrátko v nevýbušném provedení nebo vzduchovými motory pro prostředí se zvýšeným nebezpečím výbuchu.

Motor je spojen s převodovou skříní hydraulickou spojkou, umožňující pozvolný rozjezd, úměrné rozdělení zatížení při více pohonech a zároveň ochranu pohonu a řetězů při zaklínění řetězu nebo neúměrného zvětšení sil apod. Výstupní hřídel z převodovky je opatřena řetězovými růžicemi pro pohon řetězů.

Vratná stanice je tvořena osou s řetězovými koly v ložiskách. Slouží zároveň jako napínací stanice. Napínání je zajištěno stavěcími šrouby.

Žlab tvoří základ hřeblového dopravníku. Délky jednotlivých žlabů jsou 0,5, 0,57 a 1,5 m.

Řetězy se používají článkové ve velikostech 14 x 50, 18 x 64 a 20 x 80. Hřebla jsou k řetězům připojena třmeny nebo tvarovanými řetězovými články. Pro průřezy žlabů 400 x 100 mm a 500 x 140 mm se používá rozteč hřebel 500 mm, u ostatních průřezů 1000 mm. Rychlost hřebel se volí 0,6, 0,8 nebo 1,0 m/s.

 

Používané typy hřeblových dopravníků

Hřeblový dopravník TH 500 je určen pro kombajnové dobývání v nízkých porubech od mocnosti sloje 0,5 m nebo jako sběrný dopravník pro dopravní chodby pod poruby. Žlabová trať je vhodná pro lehčí důlní podmínky. Dopravník je dvou nebo třířetězový, pohon je elektrický nebo vzduchový.

Hřeblový dopravník TH 600 je určen pro poruby o mocnosti sloje nad 0,6 m při kombajnovém dobývání nebo jako sběrný dopravník pro chodby pod poruby. Žlabová trať je vhodná pro středně těžké důlní podmínky s menšími nerovnostmi. Žlaby mají zesílenou kluznici. Dopravník je dvou nebo třířetězový s elektromotorem nebo vzduchovým motorem.

Dopravník TH 08 je určen jako pomocný dopravník pro odtěžování horniny v poruchách, dobírkách, pilířích, prorážkách, pro ražení chodeb a pro vynášení přepadlého uhlí u stabilních sýpek.

Parametry hřeblových dopravníků, Ostroj Opava

Článkové dopravníky

Článkové dopravníky jsou vhodné hlavně pro dopravu těžkých, tvrdých, hrubozrnných hmot, kusového materiálu nebo pro dopravní trasy s častými změnami směru o minimálním poloměru 6 m a pro úklony do 45^o. Pro vysokou váhu a vysoké pořizovací náklady jsou vhodné pro velká dopravovaná množství na malou vzdálenost nebo tam, kde je účelné se vyhnout přesypům při členité dopravní trase.

Jako článkové podavače se používají pro vynášení materiálů ze zásobníků. Bývají součástí sýpů pro plnění důlních vozů. Jejich délka nepřesahuje 5 m.

Základní části článkových dopravníků

Poháněcí stanice je tvořena poháněcí jednotkou s hřídelem a řetězovými koly unášejícími řetěz a tím i vlastní článkový pás.

Poháněcí jednotky jsou většinou vybaveny elektromotory v nevýbušném provedení. Motor je s převodovkou spojen hydraulickou spojkou pro měkký rozjezd. Při pohonu na obou koncích dopravníku se řeší spouštění s krátkým časovým zpožděním 1 až 2 s tak, aby se postupně napnul celý článkový řetěz v tažené větvi.

Poháněcí stanice může být umístěna na výsypné, případně i na násypné straně. Aby se dosáhlo větších dopravních délek, používá se mezipohonů. Pracují tak, že unašeče uložené v poháněném krátkém nekonečném řetězu zabírají do článků taženého řetězu článkového pásu a tím na něj přenášejí výkon pomocného motoru.

Vratná stanice je současně stanicí napínací. Řetěz se napíná posuvem osy stanice stavěcími šrouby. Je-li vratná stanice také poháněcí, řeší se celá jako posuvná.

Článkový pás je vytvořen z ocelových článků lichoběžníkového nebo obdélníkového tvaru. Je unášen jedním nebo dvěma řetězy, k nimž jsou články připevněny. Řetězy jsou buď kloubové nebo článkové podle požadovaného poloměru odbočení.

V určitých vzdálenostech jsou k článkům ocelového pásu připevněny nosné kladky a pro poloměry zatočení do 20 m i vodící kladky.

Nosná konstrukce se skládá z vodících úhelníků, podpěr a spojovacích nosníků. Je rozdělena na sekce o délce 1,5 až 3 m. Pro oblouky o větších poloměrech se užívá přímočarých sekcí, pro menší poloměry jsou sekce ve tvaru oblouku.

Parametry článkového dopravníku TC 2, Ostroj Opava

Žlabové dopravníky

Žlabové dopravníky se dnes již skoro nepoužívají, a to pro svou malou dopravní výkonnost, omezenou dopravní délku (max. 100 m), vysokou mrtvou váhu, omezený úklon tratě a pro velkou hlučnost a prašnost. Jejich použití se omezuje na odtěžení z pracovišť o malé kapacitě a na pomocnou dopravu. Další omezené využití je ve spojení se žlabovým nakladačem při komorovém dobývání uhlí nebo lupků.

Pohyb materiálu probíhá tak, že žlab při svém pohybu dopředu udělí materiálu určitou pohybovou energii, pak se s velkým zpožděním zastaví a vrací zpět. Tím materiál ve žlabu setrvačností sklouzne. Periodickým opakováním této činnosti se materiál pohybuje v daném směru.

Žlabové dopravníky se skládají ze žlabu, pojízdného, případně závěsného zařízení, ze záběrné části a pohonu.

Žlabová trať má být uložena přímočaře, dovolují se jen mírné odchylky. Tratě se budují jako stabilní nebo překládací. Žlaby pro překládací tratě mohou být uloženy na kuličkových podvozcích, na dvojkolích nebo na závěsech.

Vibrační dopravníky

Použití vibračních dopravníků je v hlubinných dolech omezeno pouze na pomocnou dopravu. Obvykle nepřesahují délku 50 m, dopravní výkon 100 t/hod. A úklon +- 5^o. Nejvíce se v dolech uplatňují jako žlabové podavače pro vynášení materiálu ze zásobníku nebo sýpu. Jejich délka je do 5 m, dopravní výkon až 1000 t/hod a úhel sklonu až 15^o.

Princip funkce vibračních dopravníků je podobný jako u žlabových dopravníků, jen s tím rozdílem, že žlab vykonává kmity o vyšší frekvenci a tím jsou částice materiálu vrhány ve směru kmitů. Budiče kmitů jsou odstředivé s nevyváženým tělesem, elektromagnetické nebo klikové. U podavačů se používají příložné elektrické vibrátory.

Parametry žlabových podavačů VSZ Příbram