TRHACÍ PRÁCE
Rozbuška
Průmyslová rozbuška je rozněcovadlo sloužící k vyvolání detonace trhavinových náloží a bleskovic. Je tvořena kovovou dutinkou s primární a sekundární náplní výbušniny. Výbušnina vyplňuje 2/3 délky dutinky a je do ní zalisována, aby nevypadla. Je kryta pojistkou, ve které je otvor pro zážeh náplně.
Primární náplň dutinky je citlivá třaskavina nebo třaskavá slož, kterou bývá třaskavá rtuť, směs třaskavé rtuti s azidem stříbrným (rozbušky Astryl), kombinace azidu a tricinátu olovnatého apod.
Sekondární náplň vyplňuje prostor mezi primární náplní a dnem dutinky. Sestává z vysoce brizantní trhaviny, jako je pentrit, hexogen, pentolit. Někdy se sekundární náplň skládá ze dvou složek.
Dutinka rozbušky je vytvořena z měděného, hliníkového nebo ocelového plechu. V prostředí s nebezpečím výbuchu metanu nebo uhelného prachu se smí používat pouze měděná rozbuška.
Volná část dutinky slouží k připevnění rozbušky na zápalnici nebo na elektrický palník..
Rozbušky se vyrábějí v 10 stupních podle obsahu třaskavé rtuti.
Zápalnice
Zápalnice slouží k roznětu zážehových rozbušek nebo náloží Vesuvitu TN. Sestává z duše černého zápalnicového prachu, ovinuté několika vrstvami textilní příze s izolací proti vlhkosti. Zápalnice se vyrábějí v několika provedeních.
Zápalnice č. 1 s izolací z PVC má dvojí opředení z jutové příze a vnější izolaci z PVC. Dodává se v různých barvách s vyjímkou zelené a je určena pro použití ve vodě.
Zápalnice č. 2 , dvojitá černá , má trojí opředení z jutové příze a dvojnásobnou asfaltovou izolaci. Je určena pro použití ve vlhkých místech.
Zápalnice č. 3 , dvojitá bílá, je podobného provedení jako Z. č. 2, ale je určena pro použití v suchých místech.
Zápalnice č. 4, dvojitá černá, zesílená, má podstatně jemnozrnnější prachovou náplň, než předchozí zápalnice. Má osminásobné opředení z bavlněné příze napuštěné asfaltem. Je určena pro použití ve vlhkých a mokrých místech. Doba uložení pod vodou je max. 30 minut.
Všechny zápalnice mají vnější průměr 5,2 mm. Jsou dodávány ve svitcích o délce 10 m.
Doba hoření 1 m zápalnice je 125 sekund s tolerancí +- 15 sekund.
Ke spojování zápalnice se zážehovou rozbuškou se používají rozbuškové kleště. Kleště mají zajistit dokonalé spojení se všemi druhy a průměry zápalnic. Spojení musí být tak dokonalé, aby se zápalnice nedala vytáhnout z rozbušky ani silou 2 kg. Na rozbuškových kleštích jsou ještě nůžky na zařezávání konců zápalnic.
Zápalnice se zažehují buď pomocí nasazovacích zapalovačů, nasazovacích zapalovačů s výstražným světlem, přiložením zápalky nebo zažehovací dutinkou.
Nasazovací zapalovač je dutinka obsahující zápalnou slož. Vnitřní průměr dutinky zapalovače je 5,5 mm a délka 24 mm. Zapalovač se nasazuje na konec kolmo seříznuté zápalnice a zapaluje se škrtnutím o zápalnou krabičku. Od zážehu škrtnutím do přenosu ohně na zápalnice uplynou 3 sekundy. U zapalovačů s výstražným světlem po zažehnutí vzplane bílé světlo, které je asi po 35 sekundách vystřídáno červeným světlem. Potom dojde k zážehu přenosu ohně na zápalnici. Zapalovače se signálním světlem jsou 150 mm dlouhé a 8 mm v průměru.
Zápalnici lze zažehnout hlavičkou zápalky přiloženou na čerstvě seříznutou plochu zápalnice. Zapaluje se škrtnutím třecí plochy krabičky o zápalku (zápalka s koncem zápalnice se nepohybuje).
Pro odpálení většího počtu náloží se používá zažehovací dutinka. Je to lepenkový váleček o průměru 21,5 mm, vysoký 47 mm, jehož dno je na vnitřní straně opatřeno zápalnou složí. Lze jím zažehnout současně několik zápalnic, jejichž seříznuté konce se vkládají dovnitř dutinky. Spolu s nimi se tam vkládá i konec pomocné zápalnice, kterou se zažehuje. Po jejím prohoření se vznítí zápalná slož na dně dutinky a od ní konec všech ostatních vložených zápalnic. Do dutinky lze zasunout 5 až 7 zápalnic. Zažehnutí jedné dutinky, a tím i všech vložených zápalnic se pokládá z hlediska bezpečnostních předpisů za jeden zážeh.
Bleskovice
Bleskovice sestává z duše tvořené třaskavinou nebo vysoce brizantní trhavinou, chráněné proti vlhkosti a vnějšímu poškození obalem.
Na rozdíl od zápalnice, která hoří poměrně pomalu, přenáší se bleskovicí výbuch rychlostí 5000 až 7500 m /s. Bleskovice se proto používá k současnému roznětu celé řady náloží. Svými účinky se velmi podobá rozbušce, kterou v mnoha případech nahrazuje. Je to v podstatě mnohonásobně prodloužená sekundární náplň rozbušky.
K náplni bleskovice se dnes používá pentritu, pentolitu a někdy hexogenu.
První vyráběné typy bleskovic se moc neosvědčily. Nově vyráběný typ Np V má bleskovicovou duši z jemně krystalického pentolitu, což je směs 90 % pentritu a 10 % tritolu. Tento typ bleskovice je podstatně spolehlivější a manipulačně bezpečnější než ostatní typy. Jeho detonační rychlost je snížena asi na 6700 m/s.
Pentolitová duše bleskovice Np V je ovinuta dvěma vrstvami bavlněných nití a jejím středem prochází bílá poznávací vodící niť. Povrch bleskovice je chráněn zeleně zbarveným obalem z termoplastu. Vnější průměr bleskovice je 4,8 až 5,7 mm.
Bleskovice je dodávána v délkách po 50 nebo 100 m, navinutá na dřevěných cívkách.
Volné konce bleskovice jsou chráněny bleskovicovou koncovkou. Je to hliníková nebo měděná dutinka, která se s bleskovicí spojuje rozbuškovými kleštěmi. Při používání bleskovice pod vodou se konce namáčejí do nitrobarvy.
Používá-li se bleskovice k milisekundovému roznětu, kdy jednotlivé nálože mají být odpalovány v kratičkých časových intervalech po sobě, zařazují se do bleskovicového roznětného vedení milisekundové bleskovicové zpožďovače. Tento zpožďovač zastaví přenos detonace na dobu 22 milisekund.
Pro zvýšení účinnosti bleskovice se na ni někdy navlékají tělíska lisovaná z pentritu.
Pomůcky pro elektrický roznět
Elektrický roznět se provádí buď pomocí elektrického palníku spojeného se zážehovou rozbuškou, nebo pomocí elektrické rozbušky. Proud potřebný k roznětu se vyrábí v roznětnici a do nálože se přivádí hlavním roznětnicovým vedením.
Elektrický palník sestává z dutinky, v níž je uložena a utěsněna elektrická pilule. Podle provedení jsou dva druhy elektrických palníků, mžikový a časový.
Mžikový palník sestává z můstkové pilule, která má přívodní vodiče spojené nakrátko drátkem obaleným zápalnou složí. Elektrický odpor je 1 až 3 ohmy. Dutinka palníku je buď z umělé hmoty, délky 40 mm a průměru 9 mm, nebo kovová, o délce 28 mm a vnějším průměru 7,2 mm. Vnitřní průměr dutinky musí být v obou případech takový, aby do ní bylo možno snadno zasunout rozbušku a aby zasunutá rozbuška z dutinky nevypadávala. Vnitřek dutinky je proto mírně kónický.
Časový palník má v dutince vložen kus zápalnice o délce 20 cm pro zpoždění asi 25 sekund.. Dutinka je kovová a na obou koncích utěsněná.
Elektrická mžiková rozbuška způsobuje roznět ihned při průchodu elektrického proudu.
Elektrická časová rozbuška způsobuje roznět až za určitou dobu po průchodu elektrického proudu, protože mezi elektrickou pilulí a náplní třaskavé slože má zabudovaný váleček se zpožďovací složí. Požadovaného intervalu zpoždění se dosáhne složením a délkou zpožďovací slože. Vyrábějí se v provedení milisekundovém, čtvrt a půlsekundovém.
Standardní řada milisekundových rozbušek, vzor DeM, sestává z 12 časových stupňů, z čehož jeden stupeň, označený 0, je mžikový a dalších 11 stupňů je zpožděných vždy o 23 až 25 ms. Rozšířená řada má o 7 stupňů víc. Nultý stupeň má přívodní vodiče červené, ostatní stupně bílé. Těsnící zátka v dutince je u všech stupňů bílá.
Elektrické čtvrtsekundové rozbušky DeD mají mezi jednotlivými stupni interval 250 ms. Mají 1 stupeň mžikový a 11 stupňů zpožděných. Mžikový stupeň, označený 0, má červené přívodní vodiče, zpožděné stupně mají jeden vodič červený, druhý bílý. Těsnící zátka dutinky je u všech supňů modrá.
Elektrické půlsekundové rozbušky DeP se vyrábějí v řadě obsahující 1 stupeň mžikový a 11 stupňů zpožděných vždy o 0,5 s. Přívodní vodiče zpožděných stupňů jsou žluté barvy, těsnící dutinka je modrá.
Roznětnice
Zdrojem proudu pro elektrický roznět jsou obvykle roznětnice /roznětné strojky). Každou roznětnicí lze odpálit jen určitý maximální počet elektrických rozněcovadel. K elektrickému roznětu se používají roznětnice dynamoelektrické nebo kondenzátorové.
U dynamoelektrických roznětnic je zdrojem proudu malé kompaundní dynamo, které se uvádí do pohybu prudkým otočením klíče nebo pružinou.
Roznětnice DEOS 25 s napětím 110 V lze použít k odpálení nejvýše 25 elektrických rozněcovadel zapojených v sérii za předpokladu, že odpor roznětného okruhu nepřekročí 110 ohmů. Dynamo roznětnice se uvádí do pohybu prudkým otočením klíče.
Roznětnice DEOS 50 s napětím 300 V je určena k odpálení maximálně 50 rozněcovadel zapojených do série, a to za předpokladu, že odpor roznětného okruhu nepřekročí 300 ohmů. Dynamo se uvádí do pohybu pružinou, která musí být před spuštěním natažena natahovacím klíčem. Roznět se provede pootočením natahovacího klíče nasazeného na spouštěcí hřídel.
Roznětnice DEOS 100 je stejné konstrukce jako DEOS 50, je určena pro 100 rozněcovadel, a má napětí 500 V.
U kondenzátorové roznětnice RK 1 je zdrojem proudu induktor s napětím 500 V. Toto napětí nabíjí přes zdvojovač kondenzátor. Energie v kondenzátoru je 2 Ws při napětí 1000 V. Tato roznětnice je určena pro odpal nejvýše 100 rozněcovadel zapojených v sérii, přičemž jejich odpor spolu s odporem roznětného vedení nesmí být vyšší než 500 ohmů.
Před použitím se roznětnice kontroluje tak, že se kličkou induktoru otáčí rychlostí asi 3 otáčky za sekundu, a to tak dlouho, až se rozsvítí indikační doutnavka. Stlačením vybíjecí svorky indikační doutnavka zhasne. Tím je roznětnice přezkoušena. Vlastní roznět se provede po opětovném otáčení kličkou a rozsvícení doutnavky stisknutím tlačítka mžikového spínače, což se má provést nejpozději do 20 sekund od nabití kondenzátoru.
Elektrická roznětnice VZP 1 je napájena ze dvou monočlánků. Měničem se napětí zvyšuje na 800 V; při zapnutí do roznětného okruhu prochází okruhem po dobu 4 ms. Touto roznětnicí lze současně odpálit 100 rozněcovadel, pokud není odpor roznětného okruhu vyšší než 500 ohmů.
