BRÁZDÍCÍ A ZÁSEKOVÉ STROJE

Rozdělení brázdících a zásekových strojů:

• sloupové
• s kolejovým pojezdem
• s pásovým pojezdem
• s lyžinami pro posuv po hřeblovém dopravníku

• kolové
• tyčové
• řetězové

Brázda je volný prostor v uhlí vytvořený brázdícím strojem rovnoběžně s počvou, v ostatních případech se jedná o zásek. Všechny tyto práce jsou určeny k uvolnění tlaku nadloží na uhelnou sloj a tím zvýšení účinnosti trhacích prací nebo usnadnění sbíjení sbíječkami.

Vlastní nástroj tvoří buď kolo, opatřené tvrdokovovými zuby, tyč s ozubeným závitem nebo řetěz se vsazenými brázdícími noži.

Sloupové brázdící a zásekové stroje

Tento systém se používal v minulosti při ražení chodeb v uhlí. Je tvořen nosným sloupem, nárazovou vrtačkou se šramací tyčí a segmentovým natáčecím mechanismem.. Vrtačka se šramací tyčí je upevněna v patřičné výšce na nosném sloupu a lze ji pomocí šroubového podávacího mechanismu přitlačovat do záběru. Podávací mechanismus je upevněn na ozubeném segmentu, kterým lze vrtačku otáčet ve vodorovné rovině. Ocelová šramací tyč je opatřena jedním nebo více závity se zuby z tvrdokovů. Používala se do délky 3 m. Stroj vytvářel polokruhovou brázdu.

Tyčové brázdící stroje

Pracují na stejné principu jako sloupové stroje, jen s tím rozdílem, že jsou montovány na podvozek nebo lyžiny. Při práci na čelbě chodby se stroj zajišťuje rozpěrnými sloupy, při práci na uhelném pilíři je držen v záběru řadou stojek, o které se opírá. Posuv je v tomto případě vrátkem.

Řetězové brázdiče

Dříve se montovaly na kolejové nebo samohybné pásové podvozky. Stroj byl určen pro ražbu chodeb v uhlí. Na pracovišti se zajišťoval rozepřením mezi strop a počvu, případně trnem do vrtu v čelbě.

Dnes se používá posuv podél podbrázďované stěny na lyžinách po odtěžovacím dopravníku. Stroj je posunován pomocí vlastního vrátku, upevněného přímo na brázdiči, tažen vrátkem, umístěným na dopravní chodbě, případně posunován průběžným řetězem. U tohoto posuvu je tažná část řetězu vedena po pilířové straně dopravníku přes vodící kladku k hnacímu řetězovému kolu na brázdiči, k další vodící kladce a po závalové straně dopravníku na druhý konec porubní stěny.

Pracovní cyklus se zahajuje na začátku stěny zabrázďováním, tj. Natáčením brázdícího ramena do pilíře za chodu poháněcího motoru a brázdícího řetězu. V pracovní poloze se rameno zajistí. Zapojí se pracovní postupová rychlost a uhelná stěna se podbrázdí (podřízne). Na konci stěny se rameno vysune z řezu a stroj se vrací na začátek stěny. Rozpojování podbrázděného uhlí se provádí trhací prací nebo ručně sbíječkami.

Parametry nových brázdících strojů české výroby