ÚVOD DO GEOLOGIE
Geologický slovník
A / B / Č / D / E / F / G / H / CH / I / J / K / L / M / N / O / P / R / S / Š / T / U / V / Z / Ž
| aluvium | usazeniny naplavené vodou |
| antiklinála | vrása, jejíž vrstvy objevující se uvnitř vyklenutí ležely původně nejníže |
| arkóza | druh pískovce, na jehož složení se nestabilní složky (např. živce) podílejí nejméně25% a podíl jílu nepřesahuje 20% /viz pískovec |
| arkózovitý | obsahující hojná zrna živců |
| artézský vrt | navrtá-li se zvodnělá vrstva s vodou pod tlakem díky nepropustnému nadloží a podloží, vystoupí voda ve vrtu podle tlaku, případně začne ven tryskat |
| ascenze | výstup vzhůru, například roztoků z hloubi Země |
| aulakogén | tektonický příkop, propadlina uvnitř rovného štítu, dosahuje délek stovek kilometrů a bývá vyplněn sedimenty |
B
| bahenní sopka | 1. drobné až několikametrové okrouhlé deprese v sopečných oblastech, v nichž horký pramen a pára probublábají bahnem nebo je vyvrhují |
| 2. kuželovité akumulace bahna vzhledem připomínající miniaturní sopky; polotekuté bahno je vynášeno roztoky a plyny | |
| Barrandien | oblast ležící zhruba mezi Kostelcem nad labem a Domažlicemi, tvořená převážně nemetamorfovaným až slabě metamorfovaným svrchním proterozoikem |
| batolit | rozsáhlé (až tisíce km2) intruzivní těleso plutonických hornin, nejčastěji zhruba kruhovitého nebo oválného tvaru, diskordantní vůči svému okolí, jejich spodní omezení není známé; vznikají vniknutím magmatu do okolní horniny |
| bazální | ležící ve spodu, tvořící základ |
| bazický | zásaditý |
| 1. v mineralogii minerál, v nemž křemík tvoří méně než 50 % | |
| 2. v petrografii magmatická hornina bez křemene obsahující živce,v nichž vápník převládá nad sodíkem, a běžné železnato-hořečnaté minerály pyroxen a olivín | |
| blanenský prolom | příkopová propadlina v okolí Blanska u Brna |
| blanická brázda | významný zlomový systém, zčásti rázu příkopové propadliny, probíhající z jihovýchodního okolí Prahy přes Tábor, České Budějovice až do Rakouska; na jeho průběh je vázáno polymetalické zrudnění (Vožicko, Rudolfovsko) |
| bloková stavba | rozčlenění zlomovými systémy zhruba na izometrické bloky |
| bludný balvan | přinesený ledovcem jako součást jeho morény, zbylý po roztátí ledovce |
| bobová struktura | je tvořena konkrecemi o velikosti od 2 do 30 mm (železné rudy, manganové rudy...) |
| boghed | uhlí matného a celistvého vzhledu, složené převážně ze zbytků řas a příměsí materiálu z hub; více prouhelněné typy jsou lesklé; obsahují vysoké procento prchavé hořlaviny (až 70%) a používají se pro chemický průmysl |
| boskovická brázda | významné severojižní zlomové pásmo mezi Moravským Krumlovem a Jevíčkem, zčásti rázu příkopové propadliny s permokarbonskou výplní |
| bradlo | morfologicky výrazný skalnatý útvar tektonického původu |
| brandovská pánev | relikt karbonu (s antracitem) a permu v Krušných horách severně od Chomutova |
| břidličnatost | 1. původně destičkovitá až lupenitá dělitelnost břidlic a podobných sedimentů |
| 2. označení podobné dělitelnosti v tektonicky silněji deformovaných sedimentech, magmatitech a metamorfitech | |
| budějovická pánev | leží mezi Českými Budějovicemi a Strakonicemi; je vyplněna přes 300 m mocnou vrstvou usazenin svrchnokřídového a miocenního stáří; v pánvi jsou ložiska jílu a lignitu |
Č
| česká křídová pánev | je asi 300 km dlouhá, sahá od Děčína přes polabí až k Blansku u Brna; je svrchnokřídového stáří a vznikla v jediném sedimentačním cyklu (cenoman až santon); vespodu jsou jezerní uloženiny, výše i mořské, převážně v pískovcovém vývoji; ve střední části se uplatňují i jílovce a slínovce |
| česko-slezský vulkanický oblouk | začíná západně od Chebu a končí u Těšína v Polsku; patří k němu Doupovské hory, České středohoří a jičínská a východosudetská neovulkanická oblast |
| čočka | horninové těleso čočkovitého tvaru, tj. poměrně rychle vykliňující na všechny strany |
D
| Descenze | sestup, například prosakování do hloubky |
| diaklasa | puklina |
| diluvium | říční záplavové sedimenty |
| diskordance | nesouhlas, nesouhlasné uložení |
| drůza | skupina krystalů na jednom podkladu |
| duna | písečný přesyp |
E
| efuze | povrchový výlev lávy |
| eluvium | nepřemístěná zvětralina plynule přecházející do matečné horniny |
F
| Fenokryst | vyrostlice krystalu |
| firn | přechodné období mezi sněhem a ledem |
| fluviální | říční |
| foliace | označení ploch, podle nichž se hornina lupenitě až břidličně rozpadá |
G
| geoda | dutina v horninách se stěnami pokrytými krystaly |
| gosan | železný klobouk - vyloužená a oxidovaná přípovrchová oblast žilného ložiska |
H
| Hákování | deformace hornin, zejména ohnutí vrstev na zemském povrchu, způsobené posouváním po svahu |
| handlovská pánev | středoslovenská hnědouhelná pánev s miocenními uhelnými slojemi, zčásti o nízké popelnatostia vysoké výhřevnosti; geologicky k ní patří i novácká pávev, oddělená hřbetem Vtáčníku |
| heliktity | rovná i zprohýbaná sintrová vlákna vyrůstající ze stalaktitů a stěn krasových jeskyní |
| hlíza | označení útvarů kulovitého tvaru o velikosti několika cm až dm |
| hrásť | zlomová struktura, obvykle tvořená dvěma nebo více paralelními poklesy a jejíž střední část leží výše než okrajové kry |
| hydrotermální | označení horkého, převážně vodního roztoku a také pochodů, jejichž hlavním činitelem byly tyto roztoky, případně přehřátá vodní pára; ochlazováním se z roztoku uvolňují jednotlivé složky a vytvářejí například rudní žíly |
CH
| chebská pánev | nejzápadnější z podkrušnohorských pánví, její výplň tvoří především miocenní usazeniny s hnědouhelnou slojí a keramickými jíly |
| chrudimské starší paleozoikum | komplex hornin v Železných horách a jejich severním podhůří; zahrnuje synklinálu přeloučskou a vápenopodolskou |
I
| ichnofosílie | zachovaná stopa po organismu, např lezení červů |
| impregnace | vyplnění pórů horniny minerální látkou nebo zatlačení již existujícího tmelu |
| infiltrace | vsakování |
| injekce | proniknutí horninového materiálu do okolních odlišných hornin |
| inkrustace | vznik různých kůr, povlaků a výkvětů vysrážením minerálních látek z roztoku |
| intruze | 1. proces vniknutí |
| 2. těleso magmatické horniny, které vniklo do starších hornin | |
| izoklinální | stejného úklonu |
J
| jaderné (jádrové) pohoří | část pásemného pohoří tvořená horninami spodní stavby (metamorfity a granitoidy), které původně tvořily dno sedimentačního prostoru |
| jáchymovský zlom | hlubinná zlomová soustava směru SZ - JV, směřující od Jáchymova k Českým Budějovicím; na tuto linii jsou vázány vulkanity Doupovských hor |
| jalovina | průvodní, nezužitkovatelná hornina těžená spolu s užitkovými nerosty |
| jílovské pásmo | asi 3 km široké pásmo, probíhající od Jílového u Prahy 60 km k jihozápadu |
K
| kar | okrouhlá, mísovitá deprese v závěru horských údolí, v níž se hromadí sníh, postupně se měnící na firn a led; mrazové zvětrávání spolu s deterzí rozšiřují a prohlubují kar, jeho stěny se stávají strmými a skalní práh jej odděluje od níže ležícího ledovcového údolí; po odtátí bývá kar vyplněn jezerem |
| karbonizace | přírodní přeměna uhlí v koks |
| karlovarské pásmo | hlavní složka krušnohorského batolitu ve dvou tektonicky oddělených celcích; mladší krušnohorská žula je spjata s ložisky cínu a wolframu |
| klastická žíla | výplň puklin nebo drobné žilné průniky písčitého sedimentu nejčastěji do nadložní vrstvy odlišného složení |
| klastický | úlomkovitý; označení sedimentárních hornin převážně složených z úlomků straších hornin a minerálů (slepence, pískovce) |
| klatovský zlom | hlubinný zlom SV - JZ směru mezi Klatovy a Nymburkem, lemující středočeský pluton a oddělující barrandienské proterozoikum od moldanubika |
| kliváž | tektonicky vzniklé hustě nahloučené plochy rozpadu hornin (“popraskání”) |
| kokardová struktura | textura rud některých žilných ložisek, na nichž starší žílovina byla tektonicky podrcena a její úlomky byly obaleny mladšími minerály |
| konkordance | souhlasnost uložení |
| kontrakce | smrštění |
| kra | geologické těleso omezené zlomy |
| krušnohorské krystalinikum | je brachyantiklinální stavby a skládá se z fylitů, svorů a pararul a z migmaritů, ortorul a granitů; pod celými Krušnými horami leží souvislý granitický batolit; na jihu je krušnohorské krystalinikum ohraničeno litoměřickým zlomem a vlastní Krušné hory jsou od mladších útvarů na JV odděleny krušnohorským zlomem s výškou skoku až 800 m |
| krystalinikum | komplex krystalických hornin, metamorfitů a magmatitů |
| kuřavka | silně zvodnělé písky |
L
| lakolit | magmatické těleso domovitého až bochníkovitého tvaru, vzniklé intruzí do mírně ukloněných až vodorovných vrstev; dno intruze je víceméně ploché, strop je vyklenut a případně rozlámán |
| lavicová vrstevnatost | mocnost vrstev je přibližně od 15 až 20 cm do 100 cm; je-li menší, jde o deskovitou vrstevnatost, je-li větší jde o masívní vrstevnatost |
| limnický | vzniklý ve sladkovodních jezerech |
| litoměřický zlom | hlubinný zlom SV - JZ směru, oddělující krystalinikum Krušných hor a Slavkovského lesa od tepelsko-barrandienského bloku; jeho povrchovým projevem je středohorský zlom, ohraničující České středohoří na JV |
M
| mandlovcová textura | textura výlevných magmatitů, jejichž dutiny zbylé po plynech byly v různé míře vyplněny druhotnými minerály |
| mariánskolázeňský zlom | asi 150 km dlouhé zlomové pásmo SSZ - JJV směru, oddělující tepelsko barrandienský blok od moldanubika Českého lesa |
| metamorfóza | přeměna |
| metasomatóza | pochod, při němž jedna složka systému je postupně nahrazována druhou |
| mocnost | nejkratší vzdálenost mezi nadložím a podložím |
| Moravská brána | úzká deprese SV - JZ směru mezi Ostravou a Přerovem |
N
| nadloží | veškeré vrstvy, ležící nad uvažovanou vrstvou, žílou apod. |
| nuget | valounek zlata s křemenem, nalezený při rýžování |
O
| obval | deprese vzniklá propadnutím starého hornického díla |
| odval | násyp horninového odpadu lomu nebo dolu; halda, výsypka |
| odžilek | podružná žíla omezeného rozsahu, vybíhající z hlavní žíly |
| ooid | kulovitá částice minerálu, vznikající narůstáním na na jádro |
| oolit | hornina složená z ooidů (železné rudy) |
| osyp | horninová suť kryjící svahy pod skalnatými hřbety |
P
| peň | hlubinná intruze menšího rozsahu než batolit, okrouhlého průřezu, strmého i mírného úklonu |
| peneplén | rozsáhlý rovinný reliéf |
| pinka | viz obval |
| pizoid | viz ooid |
| pluton | velké hlubinné těleso magmatického původu - batolit |
| polymetalický | obsahující více kovů |
| prolom | příkop - úzká a poměrně dlouhá zlomová struktura vytvořená subparalelními poklesy, podle nichž střední kra poklesla nejvíce |
| proplástek | tenká vložka jalové horniny uvnitř vrstevnatého ložiska |
| puklina | trhlina v hornině, podél níž nenastal pohyb |
R
| ranský masív | spodnokambrické těleso VJV od Chotěboře, na které je vázáno Ni,-Cu-Zn zrudnění |
| reziduální | zbylý |
| rozmrštění | postupné zeslabení až vymizení rozštěpením ve větší počet žil nebo slojek při přechodu do jiného horninového prostředí |
| rozsyp | sediment obohacený užitkovými minerály |
| ruda | hornina obohacená užitkovými nerosty kovů |
| rudnina | ruda v surovém stavu, tak jak vychází z dolu |
| rýhování | rovnoběžné rýhy na zlomových plochách; ukazují ráz pohybu |
| rýžování | oddělování těžkého užitkového minerálu z naplavenin |
S
| sedlové žíly | rudní žíly vyvinuté v antiklinálních nebo synklinálních ohybech vrás |
| segregace | pochod vedoucí k místnímu nahromadění určitých minerálů |
| sejp | hromady horninového odpadu zbylé po rýžování |
| selektivní | výběrový |
| severočeská pánev | největší podkrušnohorská pánev, leží mezi Krušnými horami, od kterých je oddělena podkrušnohorským zlomem, Doupovskými horami a Českým středohořím; obsahuje významná ložiska hnědého uhlí |
| silt | frakce mezi pískem a jílem |
| skrývka | jalové nadloží ložiska, které musí být odstraněno, aby se dalo povrchově těžit níže uložené ložisko |
| sokolovská pánev | podkrušnohorská třetihorní pánev, situovaná mezi chebskou pánví na JZ a na SV oddělená Doupovskými horami od severočeské pánve; je vyplněna hlavně miocénními usazeninami a obsahuje důležité sloje hnědého uhlí |
| stratigrafie | studium sledu sedimentárních vrstev, jejich stáří a vzájemných vztahů |
| strop | bezprostřední nadloží ložiska nebo uhelné sloje |
| synklinála | vrása, jejíž vrstvy, objevující se uvnitř vyklenutí ležely původně nejvýše |
Š
| šlich | rýžováním získaný vzorek |
| štěpnost | schopnost štípat se podle rovnoběžných ploch |
T
| Tektonika | porušení určité geologické jednotky zlomy, vrásami, kliváží apod. |
| terasa | plošina protáhlého tvaru, zpravidla pokrytá různě mocnými uloženinami (náplavy, ledovcová suť apod.) |
| transgrese | překrytí |
| transverzální | příčný |
U
| ultrabazický | označení magmatu obsahujícího méně než 45 % SiO2 |
V
| vrása | deformace vyvolaná ohybem hornin a způsobující změnu sklonu vrstev a někdy i směru; ohyby vyklenuté vzhůru se nazývají antiformy, ohyby ohnuté dolů se nazývají synformy; je-li znám sled vrstev, mluví se o antiklinále a synklinále; u vrás se rozlišuje jejich zámek, který odpovídá místu maximálního ohybu, a ramena neboli křídla vrás ležící mezi zámky; osou vrásy se rozumí linie vedená středem zámku; osní plocha je plocha proložená osami dílčích vrás; brachyantilkinála je vrása, jejíž osa s ponořuje na obou koncích, je-li její průřez přibližně oválný nebo kruhový, mluvíme o klenbě nebo dómu; opakem brachyantilkinály je brachysynklinála |
| výchoz | místo, kde vrstvy, žíly, sloje vystupují na zemský povrch |
| vymýtina | místo, kde byla sloj nebo vrstva v dřívějším období denudována a později opět zakryta mladšími vrstvami |
| vyklínění | postupné zeslabení až vymizení vrstvy , žíly nebo sloje |
Z
| Zakládka | materiál, kterým se vyplňují vytěžené důlní prostory |
| zlom | neboli dislokace - puklina v hornině, podél níž nastal pohyb |
| zrudnění | výskyt rudních minerálů v hornině |
Ž
| žíla | deskovité těleso, tvořené minerálními substancemi, které vnikly do pukliny nebo systému puklin, většinou ve vazbě na magmatickou činnost; podle vzniku se rozlišují žíly pravé, které pronikají okolní horniny nesouhlasně a ložní žíly, které pronikají souhlasně s okolními vrstvami |
| žílovina | nerudní minerály, které provázejí rudy na rudních žilách |
Členění a charakteristika nerostných surovin
| Rudy | nerostné suroviny obsahující minerály s kovy a využívané pro výrobu kovů |
| Nerudy | ostatní pevné nerostné suroviny mimo rudy a kaustobiolity |
| Kaustobiolity | palivoenergetické suroviny (uhlí, ropa, zemní plyn) |
| Hydrominerální suroviny a plyny | různé typy vod, ostatní plyny |
Rozdělení ložisek uhlí podle mocnosti při hlubinném dobývání:
| velmi nízká mocnost | do 0,6 m |
| nízká mocnost | 0,6 - 1,0 m |
| střední mocnost | 1,0 - 2,0 m |
| mocné | 2,0 - 4,5 m |
| velmi mocné | nad 4,5 m |
Rozdělení rudných a nerudných ložisek podle mocnosti při hlubinném dobývání:
| ložiska velmi malé mocnosti | do 0,8m |
| ložiska malé mocnosti | 0,8 - 2,0m |
| ložiska středně mocná | 2,0 - 4,0m |
| ložiska mocná | 4,0 - 15 m |
| ložiska velmi mocná | nad 15 m |
Rozdělení ložisek podle mocnosti při lomovém dobývání v plochém uložení:
| ložiska velmi malé mocnosti | 3,0 - 5,0 m |
| ložiska malé mocnosti | 5,0 - 20 m |
| ložiska střední mocnosti | 20 - 40 m |
| ložiska velké mocnosti | nad 40 m |
Rozdělení ložisek podle mocnosti při lomovém dobývání v polostrmém a strmém uložení:
| ložiska velmi malé mocnosti | 15 - 25 m |
| ložiska malé mocnosti | 25 - 75 m |
| ložiska střední mocnosti | 75 - 100m |
| ložiska velké mocnosti | nad 100 m |
Rozdělení ložisek podle úklonu při hlubinném dobývání uhelných slojí:
| ležné, ploše uložené | do 22° |
| šikmé | 22 - 45° |
| polostrmé | 45 - 60° |
| strmé | 60 - 90° |
Rozdělení ložisek podle úklonu při hlubinném dobývání rudných a nerudných surovin:
| ploše uložené | do 30° |
| polostrmě uložené | 30 - 45° |
| strmě uložené | 45 - 90° |
Rozdělení ložisek podle úklonu při lomovém dobývání:
| horizontální | do 7° |
| šikmá | ložisko vyžaduje skrývku nadloží |
| strmá | ložisko vyžaduje skrývku nadloží a podloží |
Rozdělení zásob nerostných surovin podle stupně prozkoumanosti ložiska:
| Kategorie A | Představuje zásoby nejlépe ověřené, jsou plně objasněny úložní poměry, tvar a stavba ložiska, jakostní a technologické parametry. Obrysy zásob této kategorie musí probíhat pozitivními průzkumnými vrty nebo důlními díly. |
| Kategorie B | Zahrnuje zásoby ověřené v té míře, že jsou známy hlavní zásoby ložiska, tvar a stavba ložiskového tělesa. Obrysy zásob musí probíhat pozitivními průzkumnými vrty nebo důlními díly. |
| Kategorie C1 | Reprezentuje zásoby ověřené tak, že jsou v hlavních rysech objasněny úložní poměry ložiska, jakost a technologické vlastnosti suroviny. Veškerá data jsou získána kombinací důlních děl a průzkumných vrtů. |
| Kategorie C2 | Obsahuje zásoby, u kterých jsou v hrubých rysech objasněny úložní poměry a technologické vlastnosti suroviny. Obrysy zásob této kategorie se určují s ohledem na hranice geologických struktur nebo komplexů hornin. |
Obrazová příloha
