Výbuch požárních plynů na dole Koněv (Jan Žižka) v Dřínově 22. února 1963

Dne 22. února 1963 vznikl ke konci odpolední směny na dole Maršál Koněv (Jan Žižka) v Dřínově v severočeském hnědouhelném revíru oheň třením pohonu pásového dopravníku. Pro nedostatek vody se vodovodním potrubí se nepodařilo požár uhasit a úsek musel být uzavřen hrázemi.

Hnědouhelný důl Maršál Koněv dobývá sloj v hloubce 150 až 180 m. Je zařazen jako důl neplynující s nebezpečím výbuchu uhelného prachu. Větrání dolu je diagonální s výdušnou jámou ve střední oblasti dolu a s vtažnými jámami na okrajích dolového pole.

Výkon ventilátoru na výdušné jámě byl 1650 m³/min. při depresi 430 Pa.

Zapojení větrních cest v dole bylo tvořeno soustavou úhlopříčných spojení vzájemným pospojováním jednotlivých větrních oddělení. Stabilita větrní sítě mohla být narušena při malých depresních spádech jakýmkoliv zvýšením odporu v kterékoli části větrní sítě a zejména při vzniku tepelné deprese od rozsáhlého důlního požáru.

Oheň vznikl v pásové chodbě na přesypu pásové soupravy v dovrchním důlním díle a byl zjištěn údržbářem ve 20:50 h. Pásová souprava byla sice hlídána automatikou, ale nebyla pravidelně kontrolována. Údržbář nemohl sám ihned oheň uhasit, protože neměl k dispozici hadici k napojení na vodovodní potrubí.

Přivolaní horníci se pak pokusili po napojení přinesené sbíječkové hadice na vodovodní potrubí hasit oheň přímo na pohonu. Ve vodovodním potrubí však nebyl dostatečný tlak vody, protože při střídání směn nebyla obsazena čerpací stanice z které bylo toto potrubí zásobováno vodou. Také pokus o hašení hasícími přístroji byl neúspěšný.

Ohnisko požáru se uzavíralo v užším okruhu postavením větrního závěsu na vtažné straně a připravila se dřevěná peření na výdušné straně. po půlnoci se muselo přikročit k uzavírání v širším okruhu celého dobývacího úseku, a to uzavřením přípravných a revírních uzávěr jen na vtažné straně. Uzavíralo se peřením z prkem, které se omazávalo jílem. Na výdušné straně byl v 1:45 postaven větrní závěs.

Vlivem tepelné deprese požáru při velmi malých tlakových spádech ve větrní síti se v uzavíraném úseku hromadily požární zplodiny, které byly také ředěny přisávaným vzduchem. Tyto výbušné směsi mohly být při zvratu proudění větrů, vytvořeném tepelnou depresí požáru, zapáleny na otevřeném ohni u pohonu pásového dopravníku.

Ve 2:16 h dne 23. 2. 1963 došlo k výbuchu v požářišti, kterým byly postiženy záchranné čety pracující na stavbě revírních uzávěr na vtažné straně. Vlivem mechanických a tepelných účinků výbuchu bylo smrtelně zraněno 8 záchranářů a 4 byli těžce zraněni. Na výdušné straně byli 4 členové záchranné čety zraněni lehce.

Protože bylo průzkumem po výbuchu zjištěno narušení všech uzávěr a zjištěny nebezpečné koncentrace hořlavých plynů, bylo rozhodnuto uzavřít celý důl až na povrchu zakrytím nejdříve vtažné jámy a nakonecvýdušné jámy. Uzavření jam bylo ukončeno ve večerních hodinách 25. února 1963.