Výbuch na dole Jeremenko v Ostravě - Vítkovicích 1. 5. 1960

V noční směně z pátku na sobotu 1. 5. 1960 došlo po třetí hodině ráno na dole Jeremenko (Luis) v Ostravsko-karvinské revíru k výbuchu metanu ve sloji Justa, při němž zahynuli 3 horníci, další tři byli popáleni těžce a dva lehce. V oblasti zasažené nehodou bylo celkem 18 osob, z toho předák a jeho pomocník zůstávali z odpolední směny k dokončení přistřílky při ražbě výdušné chodby.

Porub 203a o délce 135 m ve sloji Justa o mohutnosti 50 cm s úklonem 8 až 10^o byl dobýván ve zbytkovém pilíři nad 5. výdušným patrem ručně. Větry byly v množství 370 m³/min. vedeny porubem a dále vzestupně zpět na hlavní třídu 251. Vtažné a výdušné větry odděloval na této třídě dvoudvéřový izolační zděný objekt.

Čelba výdušné 257a byla za porubní frontou opožděna. Již v odpolední směně 31. března palní odmítl provést odpal pěti vývrtů v přibírce počvy, neboť se obával, že bude poškozena vratná stanice spodního pásu odtěžení z porubu. Ani v kritické noční směně k nabíjení vrtů nedošlo. Palní trhací práci odmítl, neboť(podle výpovědi jednoho zachráněného) zde naměřil nadměrnou koncentraci metanu. Po jeho slovech, ve 3:35 h došlo k výbuchu.

Revírníka zasáhla tlaková vlna v porubu asi 5 m nad hlavní třídou. Brzy po výbuchu vylezlo z porubu všech 9 pracovníků osádky. Jeden z nich byl těžce popálen, dva byli poraněni lehce. V oblasti porubu však zůstali tři nezvěstní: palní, předák a jeho pomocník. Poraněné poslal revírník s doprovodem záchrannou cestou proti vtažným větrům na 6. patro a odsud měli podat zprávu o nehodě dispečerovi na povrchu. Potom s předákem noční směny a zbytkem nezraněných pronikli za izolační objekt do oblasti se značnými destrukcemi. Pak se revírník vydal s jedním havířem svážnou 255a vzhůru. Pod jejím shlavím nalezli těžce popáleného pomocníka předáka z odpolední směny. Zbývající zajistili izolační objekt, odstranili řadu překážek vzniklých tlakovou vlnou a na dalším postupu nalezli sténajícího poraněného průvodčího lokomotivy a dále pak mrtvého lokomotiváře.

Nikdo nepoužil sebezáchranný přístroj.

Pohotovostní jednotky byly vyzvány k pomoci v 3:58 h. Teprve tehdy obdržel dispečer zprávu od unikajících ze 6. patra. V oblasti nehody ve sloji Justa byli ve 4:30 h. Průzkum vedený svážnou 255a zjistil ve výdušných větrech stále ještě koncentraci 0,00% CO a vzorek vzdušin odebraný poblíž sloje vykázal 4,2 % metanu (interferometry v té době neexistovaly). Značné destrukce a vyražená výztuž další postup výdušnou zastavily. Průzkum vedený vzhůru porubem nalezl těsně pod výdušnou chodbou těžce zraněného předáka odpolední směny. Přes veškerou pomoc postižený druhého dne v nemocnici svým zraněním podlehl.

Poblíž čelby výdušné chodby záchranáři nalezli uzavřenou brašnu s trhavinami a uzavřené pouzdro s palníky. Byla zde také sdružená lampa (typ 16620 - "nifka s větérkou"). Byla zhasnutá a měla otevřený kryt indikační benzínové nástavby. Střelmistr byl nalezen o 18 m dále.

Právě tato poškozená lampa byla nakonec experty označena za zjevnou příčinu zapálení výbušné směsi. Svítidlo bylo značně poškozeno a bylo zjištěno, že obvod tlumivky, která v obvodu svítidla sloužila k zapálení knotu indikační lampy, byl v době iniciace výbuchu spojen a jiskra mohla zapálit vodíkovou směs nad nedostatečně odplyněným akumulátorem.

Při rekonstrukci došlo u čelby výdušné po otevření izolačního objektu ke zvýšení koncentrace metanu na 2,9 % během jedné hodiny. A před nehodou připravovali lokomotivář s pomocníkem vozy pro ranní směnu.

Nehoda na Jeremenku byla mimo jiné prvním podnětem k likvidaci benzínových indikátorů koncentrace metanu a varovala před nedostatečnou údržbou svítidel a lamp.