Dějiny dobývání uhlí v Ostravsko-karvinské pánvi

Vrchnostenské štolové doly hraběte Wilczka

Slezská Ostrava

Vrchnostenské štolové doly F. J. hr. Wilczka byly zakládány v tehdejší Polské Ostravě od roku 1787. Hornická činnost vrchnosti se zpočátku omezovala na Adámkovo údolí a horní část údolí Burňa, pak se rozšířila i do dalších údolí. Rostoucí spotřeba uhlí po založení Rudolfovy hutě (Vítkovické železárny) roku 1828 těžbu ještě podpořily. Proto byla 30. 5. 1829 F. J. hr. Wilczkem společně s olomouckým arcibiskupen Rudolfem založena na pravém břehu Ostravice jaklovecká dědičná štola. Tato štola byla ražena do roku 1840, její celková délka byla 3160 m. Jednalo se o nejdelší štolu a historicky nejvýznamnější důlní dílo v revíru. Hraběcí štolové doly byly činné od roku 1787 asi do roku 1880, těžba uhlí dle dochovaných dokumentů probíhala v letech 1787 - 1871. Dobývány byly uhelné sloje v porubských a jakloveckých vrstvách. Dokumentováno je devět dolů s deseti štolami. Doly dosahovaly do hloubky maximálně 100 m. Na štolové dolování bez přerušení navazovaly Wilczkovy hlubinné doly.

Nejvýznamnější ze starších mělkých dolů byl důl Žentourový (Göppelschacht), který byl založen F. J. hr. Wilczkem roku 1805. Ve 30. letech 19. století k němu byla nasměrována ražba Jaklovecké dědičné štoly. Tento důl byl činný v letech 1805 - 1858. Důlní pole mělo rozlohu 14 ha a otevřeno bylo jámou do hloubky 71 m. Po likvidaci jámy roku 1858 přešlo dolové pole pod důl Michálka.

Dalším velmi významným dolem byl důl Prokop, který byl založen S. hr. Wilczkem roku 1842. Roku 1874 byla těžba uhlí převedena na nově vybudovaný důl Ema Lucie. Od té doby sloužil důl Prokop jako pomocná výdušná jáma. Likvidace 75 m hluboké jámy proběhla roku 1882 a důlní pole bylo sloučeno s polem dolu Ema Lucie.