Dějiny dolování uhlí na Kladensku

Důl Thinfeld - Nr. I

Kladno

Hloubení šachty Thinfeld bylo zahájeno v roce 1849 a dokončeno v listopadu 1954. Obdélníková šachta byla kompletně vystrojena ve dřevě a byla rozdělena na tři oddíly - větrní, těžní pro dvě dvouetážové klece a vodotěžní společné s lezním. Nad šachtou byla vystavěna dřevěná těžní věž měřící k ose lanovnic 13,2 m. Lanovnice měly průměr 3,8 m a věnec byl upraven pro plochá lana.

Původní parní těžní stroj byl dodán francouzskou strojírnou Schneider v Creusot. Válce měly průměr 500 mm, zdvih pístu byl 2000 mm, v provedení s kulisovým Stephensonovým rozvodem. Kliky parního stroje byly přímo na hřídeli bobinových bubnů.. Jedna bobina byla spojena s hřídelí přes vypínatelnou spojku. Později byla před strojovnou tohoto parního stroje vystavěna nová strojovna pro elektrický těžní stroj. Po ukončení provozu tohoto dolu byl elektrický těžní stroj přenesen na důl Kübeck, kde se nachází dodnes.

K pohonu důlních pump sloužil parní stroj Cornwall s vahadlem a kondenzačním zařízením dodaný Strojírnou Štěpánov na Moravě. Stroj pomocí dřevěných táhel poháněl čtyři pumpovní složení.

Větrání obstarával ventilátor systému Lemiele, v případě poruchy tohoto ventilátoru byl k dospozici exhaustor systému Kortig. Po elektrifikaci byly ve ventilátorovně umístěny větrníky systému Schielle.

Původní kotelna byla vybavena sedmi jednoduchými válcovými kotli. V letech 1895 až 1896 byla vystavěna na jejím místě nová kotelna, vybavená šesti vodotrubními kotli systému MacNikol s etážovými rošty Bolzano.

Vytěžené uhí bylo vedeno na jednoduchou suchou třídičku, vybavenou rošty, třídícím bubnem a vybíracími pásy. Tato třídička ale nevyhovovala kapacitně, proto byla v roce 1890 uvedena do provozu nová. Uhlí bylo výklopníky sypáno na třídící rošt Briart s roztečí 90 mm. Propadlé uhlí se dále třídilo na podélně nakloněných sítech na obchodní produkty kostky I a II, ořech I a II a krupice I. Propadlá frakce byla vedena na další drátěné síto, kde se oddělovala krupice II a propadlý mour pod 6,6 mm. Všechna síta byla do pohybu uváděna pomocí klikových hřídelí, které poháněl stojatý parní stroj o výkonu 30 ks, dodaný firmou Breitfeld a Daněk v Praze. Uhlí se původně nakládalo pomocí sklopných vozíků z rampy, později byly vybudovány nakládací zásobníky, spojené s třídírnou kloubovými dopravními pásy.

Hlavní část uhlí ke třídění přicházela od dolu Kübeck pomocí dvojkolejné řetězové dráhy o délce 289 m.

V sousedství dolu Thinfeld byly vybudovány ústřední mechanické dílny pro všechny kladenské doly Společnosti státní dráhy, dále zde byla vystavěna továrna na výrobu drátěných lan a dělnický konzum.

Těžba na dole byla ukončena roku 1913, šachta byla zasypána a objekty prodány firmě Kablo, která kromě výroby drátěných lan zavedla výrobu elektrických kabelů, která zde probíhá dodnes.