ZLATÉ HORY
Historie a současnost ložiska zlata evropského významu
Mineralogické poměry
Zlatohorský rudní revír představuje jednu z mineralogicky nejbohatších oblastí na území České republiky. Počet nerostných druhů, zjištěných ve Zlatých Horách, přesahuje magickou stovku. Není cílem této publikace uvádět úplný výčet a detailní charakteristiku jednotlivých minerálů. Podrobné popisy zlatohorských minerálů jsou náplní většího počtu publikací, z nichž upozorňujeme na kompendium Kruti (1973) a zejména na práci Fojta et al. (2001), kde lze najít z rozsáhlý soupis literatury.
Z mineralogického hlediska je zlatohorský rudní revír významný především přítomností bohaté asociace supergenních minerálů (tj. minerálů vzniklých druhotně zvětráváním primárních sulfidických rud). Zajímavé ukázky rudních i nerudních minerálů však v období těžby poskytovalo i primární zrudnění. Sběratelsky atraktivní byla puklinová mineralizace (tzv. mineralizace alpského typu, ve starších pracích označovaná i jako alpská parageneze). Její součástí jsou minerály, které jsou na Zlatohorsku relativně běžné, ale bývají vyvinuty v podobě úhledných krystalů (někdy velkých až několik centimetrů), narůstajících na stěny puklin v nezrudněných horninách i v sulfidických rudách. V následujícím textu jsou stručně popsány minerály, jejich barevné fotografie jsou součástí přílohy.
Křemen SiO2 je na Zlatohorsku jedním z nejrozšířenějších minerálů, nejčastěji tvoří zrnité agregáty v různých horninách nebo se sulfidy. krystalované ukázky jsou méně běžné, zvláště jsou-li složeny z větších krystalů křišťálu. Zajímavé vzorky krystalovaného křemene byly nalezeny na ložisku Hornické skály, kde dosahovaly výjimečně délky 10 cm a na vzorcích byly v paragenezi s pyritem, choritem, kalcitem, ankeritem a živci. Na obrázku 72 dosahuje krystal křišťálu délky 2,5 cm, tmavé nedokonalé krystaly tvoří pyrit.
Kalcit CaCO3 se ve Zlatých Horách vyskytl v podobě pěkných krystalů jen na malém počtu vzorků, pocházejících např. z některých důlních chodeb ložiska Východ. Čočkovité krystaly o průměru až 1,5 cm jsou bílé, vyskytly se na žílách alpského typu v doprovodu křišťálu, chloritu a barnatých živců (obrázek 73).
Hyalofán (K,Ba)AlSi3O8 je v České republice poměrně vzácným minerálem a Zlaté Hory jsou jedním z jeho výskytů. Na obrázku 74 tvoří bělavé krystalky o velikosti maximálně 1,5 mm. Vzorek byl získán z pukliny mineralizace alpského typu na ložisku Východ.
Baryt BaSO4 je ve Zlatých Horách součástí primárních i sekundárních minerálů. Primární baryty, vzniklé v rámci metamorfních procesů tvoří především zrnité agregáty. Na ložisku Hornické skály se vyskytly v limonitizovaných partiích rudního tělesa baryty, vzniklé větráním různých barnatých minerálů. Vytváří čiré až světle žlutavé tabulkovité krystaly do 8 mm (obrázek 75).
Pyrit FeS2 je nejčastějším rudním minerálem u Zlatých Hor, často obsahuje drobné inkluze zlata. V dutinách (alpského typu) vytváří relativně dokonalé krystaly, dosahující velikosti až 1,5 cm (obrázek 76, vzorek pochází z ložiska Východ). Vynikající ukázky jsou známé i z Hornických skal a z ložiska Západ.
Pyrhotin, přibližně FeS, byl nalezen v krystalované podobě jen na nemnoha vzorcích. Bronzově hnědý, nedokonale vyvinutý pseudohexagonální krystal o velikosti 10 mm, zarůstá do prokřemenělého krystalického vápence z ložiska Východ (obrázek 77).
Sfalerit ZnS většinou vytváří v dutinách žil nedokonalé černé krystaly velké výjimečně až 18 mm (obrázek 78). V puklinách s mineralizací alpského typu je častější na ložisku Západ. Ve vtroušeninových a masivních rudách je šedočerný, vzácně i hnědožlutý (hlavně na ložisku Východ).
Chalkopyrit CuFeS2, kovově lesklé agregáty jsou žluté a zbarvují se fialově a modře při počínajícím vzniku sekundárních minerálů bornitu a covellinu (obrázek 79). Ukázka je asi 5x zvětšena a pochází z Hornických skal.
Galenit PbS, vytváří šedé, dobře štěpné, kovově lesklé agregáty (obrázek 80). Jeho rozkladem se tvoří cerusit, anglesit, pyromorfit, dundasit a podílel se i na vzniku linaritu. Nalézá se především na ložiccích Východ a Západ, je však méně častý než sfalerit. Na ostatních zlatohorských ložiscích je poměrně vzácný. Krystaly galenitu jsou zde velmi vzácné.
Zlato Au se v současnosti vyskytuje na ložisku Západ, kde bylo těženo v kvarcitu s pyritem, chalkopyritem a sfaleritem. Zlatinka (obrázek 81) má rozměry 6 x 3 mm a pochází ze zlatého sloupu, těženého koncem 20. století.
Měď Cu je jedním z vyhledávaných zlatohorských minerálů a vytváří agregáty velké až 20 cm. Ve 20. století se vyskytla v dislokaci vyplněné halloyzitem, nafárané štolou Josef na ložisku Hornické skály. Méně často tvoří keříčkové útvary na křemeni - na obrázku 82 dosahuje agregát mědi, velikosti 2 x 0,3 cm.
Cerusit PbCO3 je vyhledávaným zlatohorským materiálem, který se vyskytuje v limonitizovaných krystalických vápencích ložiska Východ, především v Modré štole. Tvar krystalů je jehlicovitý (krystaly velké až 25 x 3 mm, barevný obrázek 83), méně často sloupečkovitý (až 6 x 3 mm, obrázek 84). Jehličkovité krystaly v některých ražbách vyplňovaly dutiny o průměru až 20 cm.
Linarit PbCu(SO4)(OH)2 náleží k vyhledávaným minerálům ze Zlatých Hor. Vyskytuje se ve zkrasovělých krystalických vápencích Modré štoly, zrudnělých vtroušeným sulfidickým zrudněním včetně galenitu. Jeho tabulkovité krystaly dosahují velikosti až 5 mm (obrázek 85), vzácně tvoří i sloupečky do 3 mm (obrázek 86).
Anglesit PbSO4 je ve formě bílých a namodralých dipyramidálních krystalů do 5 mm. Bývá slabě průsvitný a s cerusitem se nalézá v dutinách limonitu (obrázek 87). Anglesit je vzácnější než cerusit.
Alofán, chemicky přibližně Al2O3.1,3-2 SiO2.2,5-3H2O, vytváří agregáty až souvislé kůry, v různých odstínech modré barvy. Velké kumulace jsou v krasových dutinách krystalických vápenců v Modré štole, v jiných horninách je méně běžný. Na obrázku 88 jsou shluky alofánu velké asi 3 cm.
Dundasit PbAl2(CO3)(OH)4.H2O je celosvětově vzácný minerál. V Modré štole se vyskytoval v bílých kuličkovitých útvarech o průměru až 1 mm na limonitu (obrázek 89), někdy v paragenezi s cerusitem.
Hemimorfit Zn4(Si2O7)(OH)2.H2O se ve větších vzorcích nalezl ve Zlatých Horách jen velmi vzácně, zvláště pokud jde o bílé kuličkovité agregáty o průměru až 2 mm. Bývá provázen langitem a linaritem (obrázek 90), Modrá štola, ložisko Východ.
Schwertmannit Fe16O16(OH)9,6(SO4)3,2.10H20, nedávno nově popsaný minerál byl více než 100 let známý ze Zlatých Hor pod názvem glockerit. Tvoří černé, smolně lesklé sintrové útvary (krápníky, záclony, brčka). Krápník na obrázku 91 je vysoký 14 cm. Některé krápníky jsou impozantní - dosahují délky až 1,5 m, jako ve štole Althackelsberg (na obrázku 20 maximální délka činí 90 cm).
Koncem 20. století se častěji vyskytl devillin Cu4Ca(SO4)2(OH)6.3H2O, který byl dříve ve Zlatých Horách vzácný. Na puklinách zrudnělých kvarcitů devillin tvoří světle zelenomodré ploše radiálně paprsčité agregáty o průměru do 1,5 mm (obrázek 92).
Zelenožluté krystalky pyromorfitu Pb5(PO4)3Cl dosahují délky maximálně 2 mm. V bíle zbarvených částech krystalů je pyromorfit nahrazován anglesitem. Vyskytl se vzácně v Modré štole (obrázek 93), zcela ojediněle i v Poštovní štole.
Zeleně zbarvené tence sloupečkovité krystalky vytváří langit Cu4(SO4)(OH)6.2H2O. Délka jednotlivých krystalků se pohybuje v desetinách milimetru. Vzorek pochází z Modré štoly (obrázek 94).
Stilpnomelan (KFe2+MgFe3+Al)8(SiAl)12(O,OH)27.2H2O (obrázek 95) tvoří šupinky žluté až hnědé barvy. Poprvé byl na světě nalezen ve Zlatých Horách, kde doprovází devonské železné rudy tvořené magnetitem a chlority. Nalézá se ve štolách Tobiáš a Melchior.
