České rudné hornictví v letech 1945 - 2000

Závod Měděnec

Geologický průzkum revíru Měděnec, který se nachází na Chomutovsku, zaměřený na vyhledávání skrytých skarnových těles s magnetitovým zrudněním byl započat v roce 1955. Pro objevení ložiska měly základní význam geofyzikální práce. Dobývací prostor tohoto závodu zahrnuje ložiska Měděnec, Měděnec-sever, Orpus a Přísečnice.

Otvírka byla provedena dvěma jámami, a to vtažnou jámou pro dopravu lidí osazenou těžním strojem ČKD B 1606, a těžní jámou osazenou těžním strojem ČKD typ Koeppe 2 K 505, která slouží jako výdušná. Obě jámy jsou situovány u ložiska Měděnec, jsou prohloubeny do 225 m. Zpřístupnění ostatních ložisek je umožněno spojovacím překopem na 3.patře. Na ložisku Přísečnice je vybudována ještě pomocná výdušná jáma. K využití ložisek byla zajištěna moderní výstavba ukončená v roce 1968, která vedle těžebního komplexu zahrnuje i úpravnu.

Těžilo se převážně nejlepší ložisko Měděnec a částečně Přísečnice. Užívala se velmi výkonná metoda - komora se štěrbinovým výpustným systémem. Používalo se dlouhých vrtů a trhacích prací velkého rozsahu s odstřelem do částečně zaplněného prostoru. ponechané pilíře o šířce 10 m se následně ještě zeslabovaly, což umožnilo vytěžit až 50 % původně ztracené rudy. Dosahovalo se dobývkového výkonu 100 t/hl./sm. a důlního výkonu 10 t/hl./sm.. Na ložisku Přísečnice, která má horší podmínky, bylo možno uplatnit méně výkonné dobývání etážovým závalem. Těžba rudy byla koncentrována na 3.patro. pomocí trolejových lokomotiv TLD 6,5/II byla vedena přesýpacím komínem na 4.patro a po něm na 1.stupeň drcení, který je umístěn na 5.patře. Na povrch se ruda těžila 5 t skipovou nádobou.

Těžená ruda se po dalším stupni drcení podrobovala magnetickému rozdružování. Magnetický podíl se pak po dvoustupňovém mletí rozdružoval v mokrých magnetických rozdružovačích. Kovnatost koncentrátu byla kolem 65 % Fe při vstupní kovnatosti 30 % Fe, přičemž se dosahovalo výtěžnosti cca 60 %. Koncentrát byl odváděn do železáren a částečně také jako zatěžovadlo do uhelných úpraven.

V ložisku Měděnec byly zjištěny také místní výskyty chalkopyritu a v roce 1982 byla uvedena do provozu k získávání mědi flotační linka.

Když byla vybudována nádrž pitné vody Přísečnice, která zásobuje širokou oblast severočeského kraje, bylo nutno toto dílo zabezpečit ochrannou retenční hrází pro případ havárie odkaliště. Výstavba ochranné hráze byla dokončena v roce 1981. O rok později se přistoupilo k rozšíření odkaliště stavbou bočních hrází a zvýšením čelní hráze.

V roce 1966 byla v těsné blízkosti závodu dána do mokré koncentrace jáma Kovářská, vyhloubená v letech 1964 až 1966 na hloubku 600 m, aniž by byl proveden jakýkoliv báňský průzkum vrty zjištěného ložiska Kovářská.

Těžba železných rud byla na závodě Měděnec ukončena 30.7.1992. V roce byla společností Garmica zahájena na závodě těžba slídy a granátů, která byla pro odbytové potíže následující rok zastavena. Důl byl opuštěn a zatopen 30.7.1998.