Historie uranového průmyslu v České republice po roce 1945

Období od roku 1989

V souvislosti se změněnými podmínkami odbytu produkce (do roku 1989 byl odběratelem celého objemu výroby bývalý SSSR) byl v roce 1989 schválen program útlumu výroby uranu. Vzhledem ke značným prozkoumaným zásobám rud byly prakticky zastaveny vyhledávání a průzkum, od roku 1994 nejsou prováděny žádné terénní vyhledávací a průzkumné práce na uran. Od roku 1989 byla postupně ukončena těžba následujících ložisek: Olší (1989), Vítkov II (1990), Okrouhlá Radouň (1990), Břevniště (1990), Příbram (1991), Dyleň (1991), Zadní Chodov (1992), Hamr (1995) a Stráž pod Ralskem (1996). Produkce uranu se od roku 1995 stabilizovala na úrovni okolo 600 t uranu ročně oproti 2407 t uranu v roce 1990.

Po roce 1989 byl hlavní důraz kladen na ekonomické hodnocení zásob, racionalizaci těžby a zpracování rud s cílem snížení výrobní ceny uranu. Současné kapacity s. p. DIAMO pokrývají pouze potřeby české jaderné energetiky. Současně s omezováním těžby uranu a likvidací těžebních center roste podíl ekologických prací zajišťovaných s. p. DIAMO. Kromě řešení ekologické problematiky v místech současné těžby, zvláště v oblasti Hamr - Stráž pod Ralskem, jsou systematicky prováděny evidence a hodnocení rozsahu starých zátěží způsobených uranovou činností od roku 1945 a postupně jsou realizovány sanační práce.

Požadavek utlumit těžbu uranu v ČSSR byl definován v usnesení předsednictva vlády ČSSR č. 164 z 21. 12. 1988 a č. 47 z 11. 5. 1989. Hlavním cílem bylo snížit a postupně odbourávat dotace ze státního rozpočtu. Návrhy na řešení útlumu těžby uranu byly posuzovány z technicko ekonomického a sociálně politického hlediska.

Základem koncepce útlumu těžby a úpravy uranu se stala analýza technických řešení co nejrychlejšího uzavření dolů s nejvyššími náklady na těžbu a výrobu uranu v chemickém koncentrátu. Hledaly se optimální podmínky pro útlum těžby a úpravy uranu, které by zohledňovaly technické možnosti likvidace dolů a úpraven a umožnily docílit plynulé snižování počtu pracovních míst a převádění pracovníků na jiné práce. Obavy z rizika hromadného propouštění pracovníků byly tak silné, že této problematice byla věnována zvláštní pozornost jak v usneseních vlády, tak i v přípravě a zajišťování náhradních výrob v rámci ČSUP. Náhradní výroby v socialistické ekonomice byly orientovány zvláště do strojírenských, stavebních a chemických výrob.

Ministr FMPE v opatření č. 10 ze dne 15. 3. 1988 ukládá vypracování koncepcí rozvoje za příslušná odvětví - program rozvoje a útlumu. V tomto opatření je uloženo ČSUP zabezpečit vypracování dlouhodobé koncepce rozvoje uranového průmyslu do roku 2005.

V červenci 1989 koncern ČSUP předkládá FMPE komplexní projekt "Koncepce útlumu těžby uranu a dalšího rozvoje ČSUP v období 1991 - 2000". koncepce v základní i druhé variantě řešila těžbu a výrobu chemického koncentrátu, postup likvidace dolů a odpisy geologických zásob uranu, geologicko - průzkumné práce, investiční výstavbu, ekonomiku těžby a zpracování uranu, pracovní síly a důsledky útlumu těžby uranu a náhradní výrobní programy neuranových činností.

Východiskem pro zpracování základní varianty bylo snížení úrovně těžby uranu na 2000 t již v roce 1990 proti původnímu plánu 2400 t uranu, což vytvořilo předpoklad pro její další plynulé snižování do roku 2000. Podstatou bylo snížit a postupně odbourat dotace do výroby uranu v chemickém koncentrátu ze státního rozpočtu a postupně v průběhu let 1991 - 1995 utlumit - zastavit těžbu na všech klasických ložiscích v západních a jižních Čechách, v Příbrami a Rožné. V severočeské oblasti dochází k podstatnému snížení plánu těžby uranu oproti původním plánům, ale hlavně omezení geologicko průzkumných prací a zastavení investiční výstavby a zastavení nejdražší těžby uranu v ČSUP na dole Křížany. Základní varianta představuje snížení dotace do výroby uranu o 4,7 mld. Kč v letech 1991 - 1995 a o 7,4 mld. Kč v letech 1996 - 2000. Počítalo se s uvolněním asi 6148 pracovníků na dolech.

V druhé variantě se uvažovalo o 50 % snížení těžby, zastavení těžby na klasických ložiscích k 1. 1. 1991, snížení těžby v severočeské oblasti a snížení dotace ze státního rozpočtu do těžby uranu. Úbytek pracovních příležitostí se očekával v počtu 7500 - 8000. S těžbou uranu po roce 1995 se počítalo zejména na dole Hamr I na hemické těžbě Stráž a ložisku Rožná.

V koncepci útlumu se počítalo, že bude odepsáno 69,2 kt zásob uranu v kategoriích C1 a C2. Zásoby uranových rud se měly snížit z 116 kt k 1. 1. 1996. Geologicko průzkumné práce byly v koncepci razantně omezeny a měly být ukončeny v roce 1992. Pokračovat se mělo jenom v komplexním zhodnocení ložisek v závěrečných zprávách.

Investiční činnost se měla omezit na stavby ekologického zaměření, zejména na výstavbu čističek důlních a odpadních vod, ukládání odpadů a zaměřit se měla na rozvoj neuranových činností s cílem vytvořit doplňující pracovní příležitosti.

Technicko ekonomickými propočty byly stanoveny předběžné náklady na likvidaci dolů. Tvorba koncernového likvidačního fondu neumožňovala dosáhnout potřebné finanční prostředky, proto kromě dotací do výroby a odbytu uranu byly požadovány dotace ze státního rozpočtu na likvidaci dolů a úpraven, na geologicko průzkumné práce, na vyvolané investice z titulu útlumu a na sociálně zdravotní opatření.

Vláda vzala na vědomí usnesení č. 94 ze dne 19. října 1989, že útlumový program je soubor technických, ekonomických, personálních a sociálně zdravotních opatření ve státním podniku ČSUP, v důsledku kterých dojde při plynulém snižování těžby a výroby uranu v chemickém koncentrátu ke ztrátě pracovních míst a současně k rozvoji náhradních výrob.

Ministr FMPE dopisem ze dne 15. 1. 1990 schválil žádost ČSUP o urychlené schválení termínu zahájení útlumu v jednotlivých vnitřních organizačních jednotkách od 1. 1. 1990:

Současně shcválil od 1. 7. 1990 zahájení technické likvidace dolů Okrouhlá Radouň, Důl III Příbram a úseků Brzkov a Pucov (k. p. Liberec) a pro důl Křížany urychlení zahájení likvidace dolů z 1. 7. 1990 na 1. 5. 1990 z ekonomických důvodů.

Začátkem roku 1990 existovalo ve státním podniku ČSUP čtrnáct koncernových podniků (od 1. 6. 1990 odštěpných závodů) a koncernových účelových organizací. Organizančí struktura byla odzkoušená v průběhu posledních 20 let a ČSUP představoval harmonickou výrobně hospodářskou jednotku v tomto složení:

  1. Uranový průzkou, koncernový podnik, Liberec
  2. Uranové doly, koncernový podnik, Západní Čechy se sídlem v Zadním Chodově
  3. Uranové doly, koncernový podnik, Příbram
  4. Uranové doly, koncernový podnik, Dolní Rožínka
  5. Uranové doly, koncernový podnik, Hamr na Jezeře
  6. Chemická úpravna uranového průmyslu, koncernový podnik, Mydlovary
  7. Základna rozvoje uranového průmyslu, koncernový podnik, Příbram
  8. Výstavba dolů uranového průmyslu, koncernový podnik, Praha - Zbraslav
  9. Výrobní základna uranového průmyslu, koncernový podnik, Příbram
  10. Chemická úpravna uranového průmyslu, koncernový podnik, Stráž pod Ralskem
  11. Projektový ústav uranového průmyslu, koncernová účelová organizace, Ostrov nad Ohří
  12. Výzkumný a vývojový ústav, koncernová účelová organizace, Stráž pod Ralskem
  13. Střední odborné učiliště, koncernová účelová organizace, Příbram
  14. Střední odborné učiliště, koncernová účelová organizace, Česká Lípa

Změna v politickém a ekonomickém systému po 17. 11. 1989 postupně změnila přístupy k útlumu uhelného, rudného a uranového průmyslu. Dotace ze státního rozpočtu do výroby se snižují a neefektivní těžba surovin se rychle likviduje.

Na druhé straně se stát i při změně politického a hospodářského systému hlásí k závazkům vyplývajícím z rušených výrob a tak je tomu i v případě útlumu těžby a úpravy uranových rud v ČSFR. Dotace jsou nadále poskytovány na likvidaci dolů a provozů.

V souladu se zákonem o státním podniku je v roce 1990 rozhodnutím ministra FMPE č. 52 ze dne 26. 6. 1990 z ČSUP vyčleněn jako samostatný VDUP - SUBTERRA Praha a rozhodnutím č. 62 ze dne 30. 7. 1990 ZRUP Příbram.

Příkazem generálního ředitele ČSUP byly ke dni 1. 7. 1990 z VZUP, o. z., Příbram vyčleněny jako odštěpné závody Vývojová základna, o. z., Kamenná a Ústav jaderných paliv, o. z., Praha - Zbraslav Dnem 31. 12. 1990 zaniká odštěpný závod Uranový průzkum Liberec a z podřízených závodů byly ke dni 1. 1. 1991 zřízeny samostatné odštěpné závody: PEGAS (UP - IV), o. z., Nové Město na Moravě, GESTA /UP - V), o. z., Rynoltice, Průzkum (UP - VIII), o. z., Příbram, ÚMD (Dílny UP), o. z., Horažďovice a URANPRES (UP - IX), o. z., Spišská Nová Ves, který se dne 1. 4. 1991 stává samostatným státním podnikem na Slovensku.

V průběhu roku 1991 vzniká celá řada dalších odštěpných závodů. Z Uranových dolů Příbram byly vyčleněny netěžební činnosti POM, o. z., Háje, DAS, o. z. , Příbram, ZSSS, o. z., Příbram, DIP, o. z., Příbram a LIGMET, o. z., Lazsko. Dnem 1. 5. 1991 byly zřízeny odštěpné závody Těžba a úprava uranu (TÚU) ve Stráži pod Ralskem a Správa uranových ložisek (SUL) v Příbrami. K 1. 5. 1991 byly z ČSUP vyčleněny odštěpné závody SOU česká Lípa a SOU Příbram. Dnem 30. 6. 1991 zanikly odštěpné závody Uranové doly Příbram, Uranové doly Hamr a Uranové doly Západní Čechy byly začleněny do SUL, o. z., Příbram. Chemická úpravna Stráž pod Ralskem byla včleněna pod TÚU, o. z., Stráž pod Ralskem a 1. 7. 1991 byl zřízen odštěpný závod Ekologie, Stráž pod Ralskem. Výrobní základna uranového průmyslu (VZUP), o. z., Příbram byla dne 1. 8. 1991 zrušena rozdělením na dva odštěpné závody Ortas, Příbram a ZAT, Příbram.

Rozhodnutím ministra (Ministerstva pro hospodářskou politiku a rozvoj ČR) č. 208 ze dne 18. 7. 1991 je dnem 1. 8. 1991 přemístěno sídlo státního podniku z Příbrami do Stráže pod Ralskem. Od tohoto dne do 31. 10. 1991 je ředitelství ČSUP, s. p., postupně stěhováno do Stráže pod Ralskem.

Další organizační změny ovlivňující restrukturalizaci výrobní a hospodářské činnosti uranového průmyslu v České republice navazovaly na privatizaci a útlum těžby a úpravy uranových rud a probíhají permanentně. V zájmu zjednodušení privatizačního procesu ke dni 1. 1. 1992 jsou z Túu, o. z., Stráž pod Ralskem jako odštěpné závody vyčleněny Závod technických prací a výstavby (ZTPV) a Závod sociálních služeb (ZSS), oba se sídlem ve Stráži pod Ralskem.

Počátkem roku 1992 existovalo ve státním podniku ČSUP dvacet odštěpných závodů různé velikosti s diferencovaným předmětem činnosti. Z tohoto počtu odštěpných závodů bylo devět připraveno k privatizaci a k 1. 5. 1992 odcházejí ze státního podniku příbramské odštěpné závody Ortas, ZAT, DAS, LIGMET a z Rynoltic GESTA. Dne 1. 9. 1992 byly zprivatizovány o. z. Průzkum Příbram a DIP Příbram.

Ministr (Ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj ČR) rozhodnutím č. 56 ze dne 31. 3. 1992 změnil s účinností od 1. 5. 1992 název státního podniku Československý uranový průmysl na DIAMO, státní podnik, Stráž pod Ralskem.

K 1. 5. 1992 byl zprivatizován PÚUP, o. z., Ostrov nad Ohří a k 1. 9. 1995 odštěpný závod ÚMD Horažďovice. Systémové řešení sanace chemické těžby si vyžádalo její vyčlenění z odštěpného závodu TÚU jako samostatný odštěpný závod Chemická těžba, Stráž pod Ralskem. Dnem 1. 4. 1994 byl zrušen odštěpný závod Ekologie, Stráž pod Ralskem a jeho činnosti byly vráceny zpátky, podle působnosti na odštěpné závody.

V zájmu připravit k privatizaci výrobní provozy odštěpného závodu MAPE Mydlovary byla z tohoto o. z. dne 1. 9. 1995 převedena odkaliště Mydlovary do odštěpného závodu SUL, Příbram.

Ke dni 1. 7. 1996 byl zprivatizován a vyčleněn z DIAMO, s. p., odštěpný závod ÚJP, Praha - Zbraslav. Po zdlouhavé přípravě a očištění majetku byl ke dni 1. 8. 1996 zprivatizován také odštěpný závod PEGAS, Nové Město na Moravě.

Do konce roku 1997 byla zprivatizována celá řada rekreačních středisek, bytů, budov, dětských školek a jeslí, domů, sportovních zařízení, elektroprovozů, strojírenských výrob a středisek dopravy.

Pro dlouhodobou neefektivnost výroby zastavuje DIAMO, s. p. výrobní činnosti ke dni 31. 5. 1997 na odštěpném závodě VZUP, Kamenná a dnem 31. 7. 1997 na ZTPV, o. z. Stráž pod Ralskem. Neúspěšné byly i pronájmy částí nebo celých odštěpných závodů. Smlouvy o pronájmu byly ze strany DIAMO, s. p., vypovězeny pro neplacení nájemného nájemci.

Je třeba vrátit se do roku 1990. Vláda ČSFR usnesením č. 894 ze dne 17. 12. 1990 rozhodla o zuměně koncepce útlumu těžby uranu v ČSFR ve vazbě na potřeby jaderné energetiky a zprávě z kontroly podmínek pro realizaci útlumového programu uranového průmyslu v období 1990 až 2000 schválila změnu koncepce útlumu těžby uranu, schválila zásady pro dočasné poskytování dotací ČSUP, schválila přechodné doplnění federálnícj rezerv uranem v chemickém koncentrátu československé produkce a poprvé byl dán souhlas na vývoz československého uranu v případech státního zájmu stanoveného vládou ČSFR i s poskytnutím nezbytné dotace ze státního rozpočtu pro každý obchodní případ. Usnesením vlády ČSFR č. 894/90 byly rovněž upřesněny termíny zahajování likvidace dolů a úpraven.

Na základě požadavků horníků v roce 1990 byl vládou ČSFR se souhlasem republikových vlád schválen návrh Hlavního hygienika ČSFR na změnu rozsahu nejvyšší přípustné expoziční doby pro pracovníky pod zemí uranových dolů z 3200 směn na 2100 směn. Tato změna značně ovlivnila zaměstnanost. Ke dni 1. 1. 1991 dovršilo nejvyšší přípustnou expozici 1515 pracovníků a do roku 1995 dalších 1434 zaměstnanců.

Reorganizace ministerstev a změna zakladatele ČSUP, s. p., si vyžádaly i další změny v hodnocení koncepce útlumu těžby uranu, které vyústily do usnesení vlády České republiky č. 533/91, kterým byla upřesněna - snížena uvažovaná produkce uranu v chemickém koncentrátu ve srovnání s usnesením vlády č. 894/90 za období 1991 - 1995 z 8200 t uranu na 7675 t uranu. Upřesnění vycházelo z deklarovaných potřeb jaderné energetiky v ČSFR a smluvně dohodnuté množství uranu k uložení do hmotných rezerv.

Vláda ČR přijímá dne 15. 5. 1991 usnesení č. 166, kterým rozhodla o přípravě zvláštní zprávy pro vládu s návrhem na dlaší postup v těžbě uranu chemickým loužením. Vypracovaná zpráva - Analýza chemické těžby - se stala podkladovým materiálem pro rozhodnutí vlády ČR o chemické těžbě a bylo schváleno usnesení vlády ČR č. 366 ze dne 20. 5. 1992 k výsledkům komplexního posouzení chemické těžby uranu na Českolipsku a k dalšímu postupu prací pro stanovení způsobu dotěžení a sanace ložiska Stráž.

Vláda vzala na vědomí, že nesprávně zvolená strategie těžby v oblasti strážského bloku v minulých letech vyústila v existenci dvou vzájemně odlišných a negativně se ovlivňujících metod, klasické hornické a hydrochemické, vedoucí k neúměrnému ovlivnění podzemních vod v dosahu dobývacích metod, k jehož likvidaci nejsou známá potřebná technická a technologická řešení. Dále vláda ČR vzala na vědomí, že se finanční zabezpečení sanace podzemních vod na ložisku Stráž neobejde bez účasti státu.

DIAMO, státní podnik, uplatnil na chemické těžbě celou řadu technologických a organizačních opatření a v letech 1992 - 1995 byl výrazně snížen objem vtláčené kyseliny sírové z 180 000 tun na 27 000 tun za rok. V roce 1995 bylo vtláčení kyseliny sírové ukončeno. Během zvláštního režimu těžby byla produkce uranu snížena z původních 740 tun na 300 tun.

V roce 1994 byla z prostředků státního rozpočtu zahájena výstavba stanice likvidace kyselých roztoků - I. etapa (tzv. odparka - SLKR) pro sanaci chemické těžby, která byla dokončena v červenci 1996.

Usnesení vlády ČR ze dne 11. 8. 1993 č. 429 o změně koncepce útlumu těžby uranu a konzervaci dolu Hamr I prohloubilo útlum těžby a úpravy uranových rud v České republice, rozhodlo o konzervaci tohoto v té době největšího hlubinného dolu a uložilo předložit koncem roku 1994 k projednání ve vládě ČR rozborovou zprávu. Od 1. 5. 1993 tedy zůstaly v s. p. DIAMO v činnosti dvě těžební kapacity, a to hlubinná těžba na o. z. GEAM Dolní Rožínka a Chemická těžba ve Stráži pod Ralskem.

Smyslem konzervace dolu Hamr I bylo odsunout rozhodnutí o pokračování v těžbě nebo o zahájení likvidace dolu. Současně se měly hledat cesty zlevnění tuhé zakládky použitím náhrad za cement a písek, a to zejména odpadových materiálů odebíraných od producentů za úplatu. Toto řešení mělo zlevnit základku a snížit celkové náklady.

Usnesením vlády ČR ze dne 26. 4. 1995 č. 244 k realizaci útlumu těžby a úpravy uranových rud v České republice byla k 1. 5. 1995 schválena likvidace dolu Hamr I a bylo rozhodnuto, že těžba a úprava uranové rudy v lokalitě Dolní Rožínka budou pokračovat s tím, že budou prováděny výběrově a že návrh dalšího rozhodnutí bude vládě předložen do 30. 6. 1997.

DIAMO, s. p., přijal okamžitě opatření na zahájení likvidace dolu Hamr I. Přechod z konzervace do likvidace nebyl těžký. Výběrové těžbě na dole Rožná předcházely přehodnocení zásob uranové rudy, výběr dobývaných bloků a reorganizace těžby.

Komplexní zprávu o chemické těžbě představuje Analýza chemické těžby - III, která byla podkladem pro rozhodování vlády. Usnesením vlády ČR ze dne 6. 3. 1996 č. 170 ke zprávě o postupu sanace horninového prostředí po chemické těžbě uranu ve Stráži pod Ralskem vzala vláda na vědomí výsledky komplexního posouzení chemické těžby a schválila zahájení její likvidace k 1. 4. 1996.

Na základě komplexního posouzení stavu a odbytu uranu a úkolu vlády z usnesení č. 244/1995 bylo přijato další usnesení vlády ČR ze dne 16. 7. 1997 č. 427 ke zprávě o zhodnocení těžby a úpravy uranové rudy v lokalitě Dolní Rožínka a o dalším postupu v této věci. Vláda ČR tímto usnesením schválila, že likvidace dolu Rožná bude zahájena nejpozději od 1. 1. 2002. Tímto usnesením byla oproti usnesení č. 894/1990 podmíněně prodloužená těžba uranu na ložisku o 5 let.

V roce 1997 muselo být v důsledku restriktivních opatření vlády ve státním rozpočtu (balíčky opatření) zmírněno tempo likvidačních a sanačních prací a u některých akcí musely být likvidační práce na neurčito zastaveny (chemická úpravna Stráž). Likvidační a sanační práce byly prováděny na akcích, u kterých by mohlo dojít k ekologickým nebo neodvratným hospodářským škodám. Státnímu podniku byly zkráceny dotace ze státního rozpočtu o 27 %. DIAMO, s. p., dokázal úspornými opatřeními část vlastních zdrojů z prodeje uranu vložit do útlumu uranu.

Dne 1. 2. 1997 z rozhodnutí vlády státní podnik převzal část lagun od Ostramo v Ostravě, na kterých byl pověřen provádět sanační práce. Na realizaci těchto prací byl založen odštěpný závod Sanační práce se sídlem v Ostravě. Tímto rozhodnutím vlády bylo vyjádřeno ocenění odborných schopností zaměstnanců s. p. DIAMO.

V posledních letech pokračují v souladu s usnesením vlády č. 170 z roku 1996 na sanaci oblasti po chemické těžbě uranu práce zaměřené zejména na dořešení technologií, jejichž cílem je odstranění kontaminantů z podzemních vod a následné zpracování produktu sanace, tj. kamence na komerčně využitelné produkty. Zejména byly vytipovány a ověřeny základní technologické postupy přepracování kamence a provedeny marketingové studie pro celý rozsah předpokládaných produktů. Výsledky marketingu ukázaly, že nejlépe uplatnitelnými produkty na trhu jsou hydratovaný oxid hlinitý a síran amonný. Nejvýhodnější doplňkovou technologií se ukázala technologie přepracování kamence na sanační materiály použitelné pro sanaci odkališť. V návaznosti na tyto práce byl zpracován projekt a v roce 1999 zahájena výstavba technologické linky na produkci bezvodého síranu hlinitého metodou dvoustupňové tepelné úpravy kamence. Zároveň byla podepsána smlouva o dlouhodobém odběru tohoto produktu se švédskou firmou Kemira.

Další postup sanace oblasti po chemické těžbě uranu byl vzat vládou ČR na vědomí usnesením č. 687 z roku 2000. V současné době je státním podnikem DIAMO tento postup rozpracováván do technického projektu likvidace. Kompletní ukončení sanačních prací na ložisku Stráž včetně rekultivace vyluhovacích polí je předpokládáno zhruba v roce 2040.

V roce 1999 nedala vláda ČR svým usnesením č. 750 souhlas k dotěžení zásob na dole Hamr I. Neprodleně byly obnoveny zakládací práce důlních děl, které intenzivně postupují, aby činnost v podzemí byla ukončena v roce 2001.

Usnesením vlády ČR číslo 1107 ze dne 8. 11. 2000 byla schválena zpráva o hodnocení těžby uranového dolu Rožná a schváleno prodloužení výběrové těžby do úrovně 24. patra s tím, že zahájení likvidace dolu Rožná bude nejpozději od 1.1. 2004.