Benešov u Prahy

pohled na město z návrší Karlov
zřícenina kostala na Karlově dnem i nocí
noční město
industriální město

Železniční nádraží Benešov u Prahy

Trať byla zprovozněna roku 1871.

lávka přes nádraží

Pivovar Ferdinand

Táborská ulice

Historie pivovaru se píše od roku 1872, kdyměšťané založili akciovou společnost, která sama pak založila akciovou sladovnu a tržnici na plodiny.

Nové provozovny byly zbudovány na periferii města v Táborské ulici. Nový podnik musel ihned od počátku obtížně překonávat značné finanční potíže a již roku 1873 byli zakladatelé nuceni sladovnu zmenšit a z druhé poloviny zřídit pivovar. Přetrvávající finanční problémy donutily měšťany prodat celý závod na jaře roku 1887 novému majiteli konopišťského panství Františku Ferdinandovi ´d Este. V roce 1897 byly dokončeny velké přestavby, které daly základ dnešnímu pivovaru v Benešově. Po této přestavbě produkoval pivovar 50.000-60.000 hl. piva ročně a to až do počátku I.světové války. Stát, jako nový vlastník, podrobil pivovar celkové rekonstrukci. Výstav poté opět rostl a nakonec dosahoval výše 80.000 hl. ročně. V roce 1938 se v Benešově a na Konopišti konal "Celostátní první sjezd českých sládků".

Výstav piva až do roku 1944 stoupal až na 120.000 hl. ročně, ale poválečná léta znamenala opět výrazný pokles výroby piva a velmi pozvolný rozvoj po stránce investic. V roce 1956 přešel Benešovský pivovar pod správu národního podniku se sídlem ve Velkých Popovicích. Do 70.let roční výstav rovnoměrně rostl ruku v ruce s rozsáhlými rekonstrukcemi. Počátek 90.let znamenal pro Benešovský pivovar jedinečný vývoj. Vedení podniku načalo novou éru rozvoje společnosti postavenou na vysoké kvalitě vyráběných výrobků.

Nová obchodní známka "Ferdinand" spolu s novou obchodní a reklamní koncepcí přinesly v roce 1992 rekord v ročním výstavu piva 233 712 hl. 12% stupňové pivo Ferdinand bylo oceněno druhým místem v celostátní soutěži ČOI. V roce 1994 zahájil Benešovský pivovar výrobu 10% a 12% stupňového piva s názvem Staročeské pivo a doplnil tak řadu svých piv o další druh vedle již tradičně vyráběných světlých a černých piv pod názvem Ferdinand.

V roce 2004 byla změněna právní forma pivovaru ze společnosti s ručením omezeným na akciovou společnost.

V současné době pivovar vyrábí celkem pět druhů piv.Jsou to jednak piva světlá 10%,11%,12% dále Tmavý ležák 11% a polotmavý ležák 13% s názvem Sedm kulí. Jedná se o pivo s přídavkem bylin. Pivovar také vyrábí limo oranž a malina,které prodavá v KEG sudech a nealkoholické pivo,které je distribuováno 0,5l lahvích. Současný výstav se pohybuje okolo 50 000hl ročně.

Součástí pivovaru je i humnová sladovna, která vyrábí cca 2 000t sladu ročně.

Mlékárna Danone

Skladiště hospodářského sdružení

Benešovské strojírny / BAEST

Historie strojírenského závodu postaveného na předměstí Benešova v lokalitě Černý les se datuje od roku 1979, kdy započala výstavba výrobního závodu, jehož investorem byl státní podnik Stavební stroje Zličín. Dokončení výstavby závodu a uvedení do provozu bylo provedeno v roce 1984. Závod byl vybudován za účelem výroby formovací techniky do paneláren pro výrobu dílců pro bytovou, občanskou a průmyslovou výstavbu. Závod byl začleněn do podnikového seskupení Stavební stroje Zličín, jako závod 10 - Stavební stroje Benešov.

V roce 1991 byl závod transformován na samostatný podnik Stavební stroje Benešov, který pokračoval kontinuálně ve výrobě formovací techniky a komponent pro stavební stroje.

V roce 1996 byl podnik Stavební stroje Benešov privatizován společností BEST s.r.o. Benešov na soukromou společnost. V tomto období došlo k zásadní změně ve výrobním programu, kdy formovací technika je nahrazena výrobou nádrží, stavebních a portálových jeřábů a vrtací techniky.

V roce 2002 převzala veškerou obchodní a výrobní činnost společnosti BEST s.r.o. akciová společnost BAEST, která doplnila a rozvinula výrobní program o výrobu komponent pro stavební a speciální jeřáby, nádrže pro průmyslové účely, energetiku a ekologii a dodávky samostatných technologických celků pro obalovny a betonárky.

Bloková kotelna

Mendelova ulice

A večer výlet končí...

Trať od Benešova do Vlašimi, komín strojíren Baest

Použité podklady: