Svatá Barbora - patronka horníků

Budovy muzea a zázemí skanzenu

Tato přízemní kamenná stavba byla nejdůležitější stavbou v severní části lomu.

Byly zde umístěny pomocné provozy zajišťující těžbu, jako např. kancelář,která řídila vlastní těžbu a dopravu v lomu, záchranná stanice pro případ úrazu či nehody, místnost starého a nového cechu, sklad doutnáků a dílny pro drobné opravy nářadí.

Dnes je v budově zřízena expozice těžby a dopravy vápence, kolejové a lanovkové dopravy, ukázka speleologického náčiní a mapy blízkých jeskyní a  zřizována je strojovna se stabilním motorem.

Dnes již neexistující budovy Hornického domu, restaurace a kuželníku

Zázemí zdejších lomů bylo tvořeno hornickým domem (ubytovnou), kuželníkem a závodní restaurací "U paraplete", před kterou stával altánek ve tvaru paraplete. Tyto budovy byly později využity jako sklady civilní ochrany a v roce 1996 byly strženy.

Pozůstatky objektů Úpravny horniny

Hřeblový dopravník vyvezl rozdrcenou surovinu od drtiče o výkonu 60 t/hod. na vrchol třídící linky. Zde se v rotační třídičce a na vibračních sítech oddělovali jednotlivé frakce. Nejjemnější část tzv. podsítné se sypalo do vozů (kiplor) a ty jej odvážely na haldy v nejbližším okolí. Ostatní materiál byl podle velikosti tříděn do zásobníků (násypek) a z nich pak sypán do koreb lanové dráhy.

Část materiálu byla tříděna již během nakládky v lomu. Tyto vytříděné vozy se pak vyklápěly přímo do zásobníků. K tomu sloužil kovový můstek nad prostorem horní stanice lanové dráhy po kterém se vozy vracely zpět do lomu.

Zavedení nákladních automobilů vedlo ke zřízení druhého dopravníku a ke zvýšení kapacity drtiče. Byly zesíleny zděné části třídírny použitím betonových věnců a podpěrných sloupů. V té době došlo pravděpodobně ke zvýšení některých zásobníků a byl zrušen kovový můstek nad horní stanicí lanové dráhy.

Dělnický domek v prostoru horní stanice lanovky

Původně dřevěná stavba byla v roce 1943 přestavěna na "ohřívárnu osazenstva a pomocné stanoviště" obsluhy lanové dráhy.

Každá ze dvou místností měla v minulosti vlastní vchod. První sloužila jako stanoviště obsluhy lanové dráhy, ve druhé pak byla šatna a ohřívárna pro pracovníky lanové dráhy.

Násypky v horní stanici lanovky

Sloužila k nakládce vápence upraveného ve třídírně.

Budova horní stanice měla sedlovou střechu a dřevěnou konstrukci upevněnou na betonových patkách. Leží v nadmořské výšce 389.33 m.n.m. V půdorysu měla stanice tvar písmene L. Delší strana navazovala na stěnu zásobníků a plnily se v ní korby, kratší strana zastřešovala brzdové a oběhové kolo tažného lana, kotvení nosných lan a strojovnu.

Prázdné korby přijížděly po levé straně (při pohledu od dolní stanice), z nosného lana byly samočině odepnuty pomocí páky na svěrkovém spinači a výhybky která závěs navedla na vodící kolejnici. Korba se dostala na obrat a pokračovala podél ústí násypek ze kterých byla jedním pracovníkem naplněna. Další pracovník prováděl navádění plných koreb na tažné a nosné lano plné větve (opět pomocí výhybky a páky na závěsu).

Základy původní strojovny a kovárny

Nebo také Strojírna pneumatického vrtacího zařízení kamene v Loděnici. Skládala se z vlastní kovárny a kompresorovny. Byla nejdůležitější dílnou zajišťující chod celého lomu.

V kovárně se prováděla většina oprav, jako ostření vrtacího nářadí, rekonstrukce kovových vozů lomové dráhy a závěsných koreb lanovky. Byl zde používán vzduchový buchar o hmotnosti beranu 50 kg dodaný firmou Breitfeld, Daněk& spol. Praha.

V kompresorovně byl umístěn pístový kompresor poháněný elektromotorem nebo Dieselovým motorem ( v případě výpadku proudu). Vyráběl se zde stlačený vzduch pro pohon vrtacích zařízení v lomu. Rozvod tl. vzduchu na jednotlivé etáže byl zabezpečován potrubím, na jednotlivá pracoviště pak hadicemi. Součástí kompresorovny byl vzdušník na shromažďování stlačeného vzduchu.

Vpravo u stěny kovárny jsou patrné dvě nádrže na vodu, které sloužily jednak pro chlazení kompresoru a dieselova motoru, dále pro potřeby kovárny a také ke skrápění vápence v sousedním drtiči.

Zásobníky a sýpy na vápenec ze starého lomu

Zásobníky sloužily k vyrovnávání nepravidelnosti v těžbě v lomu "Střelnice". Nad zásobníky vedl dřevěný můstek, po kterém byly přiváženy vozy s vápencem. Pomocí násypek byly plněny vozy na nižší etáži, které byly potom dováženy k lanovce.

Trafostanice u Bubovic		Trafostanice v lomu	Trafostanice u lanovky

Vrátek u násypky drtiče	Vrátek u lanovky

Sklad trhavin v jižním lomu

Sloužil k uskladňování trhavin a rozněcovadel používaných při trhacích pracích ve zdejším lomu. Je vestavěn do krátké, asi 15 m dlouhé štoly vyražené ve vápencích. Zdivo je z vápencových kamenů na několika místech doplněno betonovými cihlami. Klenuté stropy jsou stejně tak jako stěny odizolovány dehtovým papírem. Prostor mezi stěnami štoly a zdmi je vyplněn vápencovou drtí.

Sklad je rozdělen do tří navzájem dveřmi oddělených částí- vstupní chodba, místnost I, místnost II, podle tehdy platných bezpečnostních předpisů pro skladování trhavin. V první místnosti byly v kovové skříni ve výklenku skladovány rozbušky, ve druhé (zadní větší) místnosti pak po obou stranách ve dřevěných policích bedny s trhavinami. Otvor v čelní stěně zadní místnosti byl vytvořen v nedávné době pro ověření délky štoly.

Velmi důležité bylo sledování a udržování stálé teploty v obou místnostech.

K tomuto účelu sloužil teploměr jehož pozůstatky jsou patrné po levé straně vstupní chodby těsně před prvními dveřmi (čidlo teploměru je vyvedeno do první místnosti).

Vzájemnou výměnu vzduchu ve skladišti zajišťuje systém kanálů v obvodových zdech ústících do obou místností a chodby v místech kovových mřížek.

Vstupní portál skladu je svým architektonickým řešením ojedinělý nejen na území Českého krasu. Celá stavba je typickým příkladem průmyslové architektury počátku 20. století a dokumentuje vztah našich předků k průmyslovým stavbám té doby.

Celý sklad byl rekonstruován v roce 1995 s ohledem na zachování původního vzhledu.   

Čerpadlo z Malé Ameriky	Vozy dráhy Slaný-Smečno-Kačice	Lokomotiva BN 15 R

Jižní lom

Štola je uvedena v samostatné kapitole