Industriálně - železniční fotogalerie nákladních tratí a vleček mezi Prahou Hostivaří a Malešicemi
Nádraží Hostivař
14. prosince 1871 byla zprovozněna dráha císaře Františka Josefa z Vídně přes České Budějovice a Benešov do Prahy, zpočátku jednokolejná. V Hostivaři byla tehdy zastávka na jednokolejné trati (na km 176,3, počítáno z Českých Budějovic). Od roku 1872 zde byla povolena nakládka a vykládka zboží, nádraží však bylo zřízeno až v roce 1882. Staniční budova pochází z roku 1905 a je provedením shodná s nádražní budovou v Uhříněvsi. Dnes má tato trať číslo 221. Do budoucna se uvažuje o možném zvýšení dopravního významu nádraží, například o zastavování rychlíků a zlepšení návaznosti na městskou dopravu. Z tohoto nádraží je vedeno značné množství vleček pro zdejší průmyslovou oblast.
Nádraží Malešice
Trať spojující horní libeňské nádraží se stanicí Vršovice – Nusle byla plánována již od roku 1913, její přípravu ale zastavil příchod první světové války. Nicméně stejná válka a problémy s vedením vojenských transportů středem města posléze zapříčinily i její dostavbu. Nedostatek pracovních sil během války však způsoboval velká zdržení a trať tak byla dokončena až v roce 1919, kdy už ji armáda (na rozdíl od drah) nepotřebovala. Na trati byla vybudována výhybna Malešice, která se později rozrostla na důležitý nákladní uzel, neboť v roce 1936 do ní byla zaústěna odbočná trať na nákladové nádraží Žižkov a v roce 1939 dvoukolejná spojka do Běchovic. Po druhé světové válce fungovaly Malešice až do šedesátých i jako osobní nádraží. Ze stanice vychází řada vleček, z nichž nejvýznamnější jsou vlečky České pošty a teplárny s elektrárnou..
Hostivařský uzel
Malešický uzel
Použité materiály: