Železniční trať Praha Vysočany - Praha Těšnov
zrušený úsek bývalé Rakoské severozápadní dráhy
Společnost Rakouské severozápadní dráhy vybudovala dopravní spojení mezi Berlínem a Vídní v letech 1869–1875. Na našem území procházela v úseku Znojmo, Jihlava, Čáslav, Nymburk, Lysá nad Labem, Mělník, Ústí nad Labem a Děčín. Roku 1873 byla vybudována odbočná trať z Lysé nad Labem na provizorní nádraží na Rohanském ostrově, která byla roku 1875 prodloužena až na Severozápadní nádraží.
V současné době již neexistuje část této dráhy mezi Prahou Vysočany a Prahou Těšnovem (bývalým Severozápadním nádražím), které bylo zbouráno. Osobní doprava byla ukončena roku 1972 a nákladní doprava na Rohanský ostrov roku 1984. Tento traťový úsek vedl z nádraží Vysočany přes nádraží Libeň dolní, nádraží Karlín a konečnou stanici Těšnov. Nezachovala se ani vlečka karlínského přístavu, vedoucí dále přes Rohanský ostrov do libeňské loděnice a přístavu. Největší škoda vznikla zbytečnou demolicí nádraží Těšnov, které bylo v prostoru mezi dnešním hotelem Hilton a magistrálou. a bylo vedeno jako kulturní památka.
Nádraží Praha Těšnov
Budova nádraží, která byla komplexem novorenesančních budov, byla dílem českého architekta Karla Schlimpa, profesora na vídeňské technice. Střední trojkřídlá monumentální budova o délce 115 m, která byla vstupem do odjezdové haly nádraží, byla honosně vyzdobena monumentálním triumfálním římským obloukem s dvěma postranními oblouky s korintským sloupovím. Nad těmito čtyřmi korintskými sloupy stály čtyři alegorické sochy znázorňující Obchod, Vědu, Průmysl a Hospodářství. Na samém vrcholu budovy pak bylo umístěno alegorické sousoší Austrie, po stranách Orba a Průmysl. Stěny, římsy a stropy interiéru měly štukové dekorace, zdobily je závěsné lustry. Pravé křídlo s bohatě zdobeným reprezentačním salonem a čekárnou bylo ukončeno čtyřpodlažní budovou, v níž byla přízemní restaurace. Levé křídlo sloužilo jako příjezdový trakt a sídlily tam kanceláře. Odjezdová hala s věšadlovou stropní konstrukcí byla vyzdobena portréty měst, jimiž procházela někdejší Rakouská severozápadní dráha. Interiér doplňovala v litině provedená sochařská výzdoba. Proto bylo nádraží Těšnov považováno za jednu z nejkrásnějších nádražních budov střední Evropy. Nádraží mělo tři koleje, doplněné blízkým manipulačním kolejištěm.
Nádraží sloužilo veřejnosti téměř sto roků. V 70. letech však idea vedení dálnice středem velkoměsta dostala přednost před železniční tratí. Severozápadní nároží budovy překáželo výstavbě Severojižní magistrály. Byly zpracovány studie na záchranu budovy jejím pootočením a následným využitím, např. pro městské muzeum, v praxi však nebyly uskutečněny. 1. července 1972 z nádraží odejel poslední osobní vlak, čímž byla stanice dopravně zrušena (spolu se stanicí Praha-Libeň dolní nádraží a přilehlým traťovým úsekem do Vysočan). Uzavřené nádraží poté postupně chátralo. Počátkem 70. let bylo z důvodů přeložky inženýrských sítí a zavedení tramvajové dopravy na Hlávkův most v souvislosti s výstavbou magistrály nejprve zbořeno severní křídlo budovy. I přes tento zásah bylo v roce 1978, téměř na konci své existence, nádraží Těšnov pro své výtvarné hodnoty zapsáno do I. kategorie Státního seznamu nemovitých kulturních památek. Marné však bylo usilování o záchranu a dostavbu budovy, o její využití pro muzeum či archiv. Nakonec bylo rozhodnuto o likvidaci objektu. Před definitivní demolicí byl objekt odstrojen, byly odmontovány předměty umělecké a architektonické výzdoby a přeneseny do depozitářů Muzea hlavního města Prahy a Národního muzea. 16. března 1985 byla budova odstřelena.
Fotogalerie pozůstatků úseku Praha Vysočany - Praha Těšnov
- část fotogalerie okolí vysočanského nádraží byla nafocena z důvodu bujné vegetace až v lednu 2008
- ostatní fotografie jsou z června 2007
- vzhledem k postupu prací na stavbě nové silnice Pobřežní dnes již úsek okolo Rustonky i s továrnou neexistuje
Použité podklady: