Vysoká pec Františka - Stará huť u Adamova

Objekty Staré huti jsou umístněny v Josefovském údolí u Křtinského potoka přibližně 3 km východně od Adamova. Jsou pozůstatkem hutnického komplexu, který zde nechal počátkem 18. století vybudovat kníže Jan Adam z Liechtensteina. Vysoká pec byla vystavěna v roce 1746, koncem 18. století pak byla přestavěna. Podnik se zaměřoval na výrobu pro armádu. Koncem 19. století však byl pro nerentabilnost uzavřen. V roce 1971 byla zahájena rekonstrukce areálu, který později převzalo Technické muzeum v Brně. Po dokončení byla v roce 1984 otevřena i expozice. Památkový areál státní technické rezervace Stará huť se rozkládá na ploše téměř 12 hektarů. Dominantou celého areálu je vysoká dřevouhelná železářská pec, jejíž mohutná stavba o základně 12 x 12 m dosahuje desetimetrové výše. Expozici doplňují dvě menší pece na pálení vápna, rampy, bývalá modelárna nazývaná Kameňák a obytná budova. V budově bývalé modelárny je instalována expozice Železářství střední části Moravského krasu. Přízemí budovy je věnováno počátkům metalurgie železa, v poschodí je pozornost zaměřena na vysoké pece, které byly v Moravském Krasu budovány od poloviny 17. století, a zvláště pak vlastnímu objektu a provozu hutě. Jsou zde instalovány modely, z nichž mnohé jsou pohyblivé, ukázky místních rud, archeologické nálezy, litinové výrobky atd. Součástí aktivit Technického muzea Brno jsou příležitostné experimentální a ukázkové tavby v replikách slovanských železářských pecí, které byly odkryty v okolí na více jak patnácti lokalitách. V areálu vzniká i muzeum kusových železářských pecí pod širým nebem.

Historie Staré huti v Josefovském údolí

1568 první písemná zmínka o "pustém hamru" - napovídá, že v oblasti josefovského údolí existoval hamr, v té době patrně již opuštěný. V lokalizaci mohou napovědět nálezy hamerských strusek nad zemědělskou usedlostí cca 1km výše v údolí nad starou hutí.
1569 uveden nový hamr, který se podle dohadů nacházel v prostoru dnešního Adamova
1679 poprvé se objevuje místní název Adamov. Na řece Svitavě jsou vystavěny nové výrobní objekty. Nadále jsou označovány jako hamry, jejich součástí ale bezpochyby musela být i vysoká pec.
poč. 18.st. zmínka o staré hamerské pile "Althammer-Brettsäge" může naznačovat, že někdy v průběhu 17. st. byl přestavěn starý hamr na pilu. Zápis bohužel zařízení nelokalizuje.
1724 Inspekce huti. Ze zprávy jednoznačně vyplývá, že veškeré objekty stály na řece Svitavě. V rámci huti je provozována jedna vysoká pec a je konstatována celková zchátralost a zanedbanost provozních zařízení i vodního díla. Uvedeno je i jméno posledního správce, Antonína Poledníčka, který byl na svém postu 17 let.
1726 havárie na vysokopecním provozu. Ze zápisu je jasná kumulace všech výrobních zařízení v jednom místě. Jedná se o vysokou pec a dvě kujnící výhně.
1732 soupis inventáře huti (pozůstalost zemřelého dosavadního majitele Josefa Jana Adama z Lichtenštejna). Uvedeny jsou dvě vysoké pece odlišené jako horní a dolní. Někdy v letech 1726 až 1732 byla tedy vystavěna nová vysoká pec. Je pravděpodobné, že byla umístěna již v dnešní Josefovském údolí. Majitele k tomu mohly vést jak bezpečnostní ohledy, tak i lepší využití přírodních zdrojů. Jednak se nabízel vodní tok Říčky (Křtinského potoka) a jednak došlo k přiblížení vlastní hutě ke zdroji železné rudy, která se těžila v katastrech Babic a Olomučan.
1743 poprvé se materiály zmiňují o nedostatku surovin. Jedná se jak o dřevěné uhlí, tak i o železnou rudu.
v 2. polovině 18. století se setkáváme s pojmenováním Josefovského údolí jako "Karlova údolí". podle křestního jména majitele železáren v létech 1721 až 1748 Jana Nepomuka Karla z Lichtenštejna
1757 musela být odstavena pro naprostý nedostatek dřevěného uhlí a z pozdějších zpráv vyplývá že huť vyráběla pouze pro potřeby panství
v 70. letech 18.st. dochází po období stagnace k dalšímu rozvoji a vznikající osada a údolí získávají jméno podle Josefa Václava knížete z Lichtenštejna
1783 nastupuje do funkce správce železáren Karel Rudzinský, který provedl nové průzkumy ložisek železné rudy a přes požár huti v roce 1893 dosahoval výrazných zlepšení provozu a vystavěl novou pec podle štýrského vzoru.
Během napoleonských válek byla huť dvakrát okupována francouzským vojskem 1805 a 1809, mezitím ještě jednou vyhořela a dostala se tak do katastrofického stavu.
1812 správcem se stává František Rumler, který dokáře podnik znovu oživit, výrobky huti jsou oblíbeny pro svoji kvalitu. Nadále zůstává limitujícím faktorem nedostatečný zdroj palivového dřeva z devastovaných místních lesů.
v 30. letech 19. st. postupně narůstá podíl výroby litiny až na celých 50% z celkové produkce, což je výhodné z hlediska spotřeby dřevěného uhlí - odlitky se odlévaly přímo z vysoké pece a odpadaly tak další výrobní náklady. Podnik se stává jedním z největších výrobců odlitků na Moravě.
1837 se majitelem huti stává kníže Alois II. z Lichtenštejna
1837 M. Poppe, Technologia - odborná práce o rozličných soudobých technologiích v českém překladu Jan Svatopluk Presl
1843 počátek stavby železniční tratě přes Adamov
1846 v Adamově postavena třetí kujnící výheň, v témž roce započata přestavba vysoké pece, poprvé byly pro vyzdívku použity žáruvzdorné cihly místo pískovcových kamenů, dále je přistavena čerpací nádrž, která umožnila odlévání větších odlitků.
1848 revoluční rok - výroba pušek pro národní gardy
1849 svolení ke stavbě kuplovny vedle vysoké pece. Kuplovna měla využívat koks a měla sloužit zejména pro výrobu rozměrnějších odlitků. (Kuplovna je tavící šachtová pec na výrobu litiny, od vysoké pece se liší konstrukcí nístěje)
1852 stavba první vápenné pece využívající kychtové plyny, po úspěchu byla v její těsné blízkosti postavena ještě druhá větší. Obě pece se zachovaly.
1853 jasně převažuje výroba litiny nad surovým železem, zároveň se prohlubuje cenová propast mezi podniky používajícími koks a dřevěné uhlí. Zatímco Vítkovice vyrobily 1 vídeňský cent surového železa za 3 zl. a litinu za 5 zl. Adamov vyrobil totéž množství za 4 a 8 zl. 30 krejcarů.
1857 v adamovských železárnách v provozu jedna vysoká pec a dvě kuplovny.
v 60. letech se podnik stále více orientuje ke strojní výrobě, 1862 počátek stavby nového strojírenského závodu, 1863 v provozu nová válcovna (Adamov) a přes všechny potíže si závod udržuje stabilní standard výroby litinových výrobků
v 70. letech 19. st. v důsledku prohlubující se nekonkurenceschopnosti dřevouhelných zařízení umocněné hospodářskou krizí dochází k ukončení práce huti a podnik dále pokračuje pouze jako strojírenský. Pravděpodobně poslední kampaň proběhla v roce 1871.
1971 je areál Staré huti v Josefovském údolí prohlášen ministerstvem kultury národní technickou rezervací

plán huti		model huti
bokorys pece	řez pecí		půdorys pece
stav huti v 70. letech 19. století
současný stav

Použité materiály:

web: Historie železářství v Moravském krasu

web: Technické muzeum Brno - Stará huť u Adamova

mapa: Edice KČT, Okolí Brna - Svratecko - 85

foto: autor webu