Spolchemie - Solvay

Spolek pro chemickou a hutní výrobu / Solvay & Cie

Ústí nad Labem

Spolek pro chemickou a hutní výrobu - Ústí nad Labem

Dne 13. února roku 1856 bylo v paláci knížete Schwarzenberga ve Vídni, centru tehdejšího mocnářství Rakouska-Uherska, rozhodnuto o založení akciové společnosti s názvem 'Rakouský spolek pro chemickou a hutní výrobu'. Během jediného roku byla na zakoupených pozemcích za branami Ústí nad Labem, v té době provinčního městečka na úpatí Krušných hor, zahájena výroba chemických produktů. Založení „Spolku“ se ukázalo jako významné pro pozdější budování struktury českého chemického průmyslu a pro rozvoj samotného města Ústí nad Labem. Spolek pro chemickou a hutní výrobu zahájil svou dráhu jako podnik s velkým akciovým kapitálem a s velkými aspiracemi.

Spolek byl velice agilní a aktivní v zavádění nových chemických technologií. Na konci 19. století se Spolek spojil. Proběhlo spojení s firmou Solvay a od poloviny 80. let vládl v rakouskouherské monarchii v chemickém průmyslu mezinárodní koncern Spolek - Solvay a vznikaly společné podniky tohoto seskupení. Díky svým technologiím pronikal Spolek i do Německa. V letech první světové války byl Spolek bezkonkurenčně nejsilnějším chemickým podnikem monarchie ve střední Evropě, dividenda v tomto období neklesla pod 20%.

Politické změny po roce 1918 se vznikem samostatného Československa měly mimo jiné za důsledek nástup vlivu Živnobanky, která byla až do zániku akciové společnosti důležitým vlastníkem Spolku. Od roku 1920 nese společnost název Spolek pro chemickou a hutní výrobu bez přívlastku 'rakouský'.

Spolek tak byl v období od roku 1918 až do 40. let silnou kapitálovou společností a v určitém období zcela ovládal většinu československé chemie. Spolek spolupracoval s koncernem Solvay a dále s firmami Ciba, I.G.Farbenindustrie, Carbo Union a dalšími. Spolek měl například v roce 1938 přímou kapitálovou účast ve 46 společnostech, z toho majoritní účast ve 30 společnostech, účastnil se na podnikání nebo přímo ovládal jak výrobní společnosti, tak společnosti prodejní a správní a to v tuzemsku i v zahraničí.

Aktivity Spolku prorůstaly ve 20. a 30. letech celým českým průmyslem. Spolek stál prakticky u zrodu základní struktury dnešní české chemie. Součástí Spolku byly například chemické závody v Neštěmicích, v Sokolově, v Ostravě. Snaha Spolku přenést některé své výroby z Ústí nad Labem ve 30. letech do vnitrozemí dala vznik dnešní a.s. Spolana v Neratovicích (amalgámová elektrolýza) a a.s. Synthesia v Pardubicích-Rybitví (organická barviva). V období 2. světové války patřil ústecký závod společnosti I.G. Farbenindustrie a při bombardování města Ústí nad Labem na samém konci války byla zničena velká část ústeckého závodu.

Po roce 1945 byly do struktury národního podniku Spolek pro chemickou a hutní výrobu střídavě v té době začleňovány různé odloučené závody. Spolek samotný byl součástí tzv. výrobní hospodářské jednotky UNICHEM, z níž se vydělil a osamostatnil jako státní podnik v roce 1989. Právní forma akciové společnosti byla u Spolku obnovena v prosinci 1990 a Spolek tak vstupoval do privatizačního procesu. Ten byl dokončen v roce 1994 a v roce 1995 proběhla novodobá první valná hromada akcionářů.

Anorganika a barviva spolu s později vzniklým oborem syntetických pryskyřic (50. léta 20. století) sehrávají rozhodující roli pro Spolek do dnešních dnů.

Solvay & Cie / Tonaso - Neštěmice

V roce 1905 firma belgického vynálezce technologie výroby sody SOLVAY vybrala Neštěmice u Ústí nad Labem pro založení továrny na výrobu sody, pro jejich výhodnou polohu mezi vodním tokem Labe a železniční tratí z Prahy do Drážďan. Levnou vodní cestou byly dováženy suroviny, především sůl kamenná. V roce 1907 opustily první tuny sody závod a na celých dalších 86 let se „SOLVAYKA“ později TOvárna NA SOdu stala monopolním výrobcem kalcinované sody pro české země i pozdější Československo. Soda byla dodávána především sklářskému průmyslu.
V roce 1991 byla výroba sody ukončena a vedle ekologických důvodů vedl stav výrobních objektů a technologického zařízení vedení společnosti k rozhodnutí zastavit výrobu sody a zpracovat projekt odstranění staré ekologické zátěže závodu.

V návaznosti na změnu výrobního programu byla vytvořena na území podniku Průmyslová zóna TONASO, která je zahrnuta i do územního plánu města Ústí nad Labem, ve kterém jsou, v rámci komerční činnosti a.s. TONASO Holding, využívány stávající objekty a plochy k rozmanité podnikatelské činnosti. Průmyslovou zónu využívá přibližně 50 firem, podnikající v oblasti chemické výroby, skladování a distribuce pohonných hmot, strojírenské a stavební výroby, autodopravy a prodeje náhradních dílů, sběr použitých olejů pro jejich regeneraci a v mnoha dalších činnostech.