Závod Siderit Nižná Slaná (SK)

Ložisko Nižná Slaná reprezentují metasomatické Fe polohy Manó, Ignác a Gampel a žilné ložisko Svaté Trojice.

první písemné zmínky o těžbě pocházejí z roku 1360, ale dá se předpokládat, že se povrchovým způsobem dobývaly železné rudy podstatně dříve. Hlavní rozmach těžby nastal ve druhé polovině 18.století a v 19. století. V letech 1867 - 8 byla vybudována grófem Andrássym vysoká pec pro tavení železných rud, pojmenovaná Etelka. V provozu byla do 20. let 20. století. Po roce 1900 závod patřil Rimamuránsko - Šalgotarjánské železářské akciové společnosti (Rima). V Nižné Slané byla zřízena samostatná závodní správa, pod kterou byly začleněny i úseky Jůlius ve Vlachove a Georgi v Dobšinej. V Nižné Slané se dobývalo na ložiskách Manó a Ignác. Těleso Ignác bylo otevřené 800 m dlouhou dědičnou štolou a úpadnicí Ignát, hlubokou 76 m. Pro dopravu rudy k pražírnám byla od roku 1935 nasazena benzínová lokomotiva. Dobývalo se výstupkováním a příčnými zátinkami. Vytěžená ruda se upravovala v sazečkách a v pražírně. Hotový rudný koncentrát byl dodáván do huti v Ózdu.

Ložisko Manó - Gabriela

Novodobý geologický průzkum byl prováděný v letech 1950 - 1960, nejprve pomocí vrtů a potom ražbou ověřovacích a otvírkových důlních děl. Hlavní masu ložiska tvoří metasomatický siderit a ankerit. Směrná délka tohoto tělesa dosahuje 2,5 km a v úklonu 1,2 - 1,5 km. Průměrný sklon ložiska je přibližně 35 stupňů a pravé mocnosti rudných čoček se pohybují od 2 do 50 m. Průměrný obsah Fe v rudě činí 33,5 % a obsah Mn je 2,18 %.

Ložisko Manó Gabriela bylo do roku 1975 otevřeno dědičnou štolou Manó o délce 1300 m a slepou jámou Manó II na úroveň 10. obzoru. Roku 1962 bylo zahájeno Bánskými stavbami Prievidza hloubení nové těžní šachty Gabriela, která ložisko otevřela na úroveň 12. obzoru. Z důvodu zpřístupnění dalších zásob (8,5 mil. t) bylo roku 2001 zahájeno za plného provozu prohlubování šachty Gabriela o 66 m na 13. obzor. Po uvedení těžby se provoz závodu prodlouží o 10 až 12 let.

Ložisko Kobeliarovo

Ložisko metasomatického sideritu v katastru obce Kobeliarovo bylo zjištěné na základě gravimetrické anomálie v rámci průzkumuúzemí Hanková - Volovec v 60. letech 20. století. Po vrtném průzkumu a ověření mocnosti ložiska báňskými díly bylo toto ložisko předáno roku 1995 do těžby. Směr ložiska je obdobný jako u Gabriely, ale má opačný úklon - k severu. Ložisko je otevřeno štolami Josef a Nanó.

Technika

Po uvedení šachty Gabriela do těžby byla provedena i změna technologie a techniky báńských prací z převahy klasických přehazovacích nakladačů, vrátků a ručních vrtacích kladiv na bezkolejovou mechanizaci. Stroje byly pořizovány od firem Tamrock, Joy, Atlas Copco. Později byly nasazeny přepravníkové nakladače PN 1200, PN 1700, PN 1900 a PNE 1700 z Banských staveb Prievidza.

Z důvodu značného podílu vrtných prací pomocí klasických vrtacích kladiv VK 22 na stativech, byl roku 1983 odzkoušen vrtací vůz SVV 2 osazený vrtacímm kladivem VKS 45 (výroba TVS Markušovce) a roku 1989 byly zakoupeny další 4 tyto stroje. Roku 1990 bylo od Uranových dolů Příbram odkoupeno 35 vrtacích sloupů VS 1 B s vrtacími kladivy VK 29. Další přínos pro usnadnění a zároveň i urychlení prací přineslo roku 1997 zakoupení dvou elektrohydraulických vrtacích vozů Boomer H 104 firmy Atlas Copco.

Pro vrtání produkčních vrtů na dobývkách se používají vrtací soupravy PVS 1, Simba .a Mini Jumbo, kterými se vrtají vějířové vrty o délce do 12 m a průměru 50 - 55 mm.

Odstřelování produkčnách vrtl se provádí sypanou trhavinou DAp, která je aktivována trhavinou Danubit 1. Roznět je elektrický rozbuškami DeP, DeM Sicca, nabíjení vrtů je prováděnonabíječkou Portanol a roznět kondenzátorovými roznětnicemi RKA 1 a RKC 1.

Sekundární rozpojování nadměrných kusů se provádí impaktory Tex 180 firmy Atlas Copco.

Rubanina se dopravuje v důlních vozících o objemu 1250 l (přibližně 3 tuny rudy), které jsou tahány lokomotivami BND 30. Rozchod kolejí je 520 mm. Na povrch jsou vozy vyváženy těžním strojem 2 B - 6012 výroby ČKD. Těžní klec je dvouetážová po dvou vozících na etáž.

Úprava rudy

Vytěžená ruda se před dalším zpracováním drtí na požadovanou velikost v drtírně, která přímo navazuje na těžní budovu šachty Gabriela, kde se ruda vyklápí do 50 m3 zásobníku, kam je vedena i těžba z ložisla Kobeliarovo, která je vyvážena štolou Josef a po vyklopení rotačním výklopníkem dopravována pásovým dopravníkem.

Původní stav úpravny

Vytěžená ruda by ze zásobníku vynášena stolovými podavači na dvě souběžné drtící linky. První stupeň drcení zajišťoval čelisťový drtič V8-2N s rozevřením 100 mm. Z drtiče šla ruda na dynamický třídič STD 1800 x 4000mm, kde se odtřídila frakce pod 20 mm (30 - 40 %) a nadsítné bylo vedeno do druhého stupně drcení s kuželovým drtičem Symons 1044 (na druhé lince DKT 1200). Podrcená ruda spolu s podsítným z předsazeného třídiče byla vedena přímo do rotačních pecí, kde docházelo při teplotě 650 - 700 stupňů k rozkladu sideritu za vzniku umělého magnetitu. Dále byla vypálená ruda vedena do mlýnice s kulovými mlýny GM 27 a na nízkointenzivní magnetickou separaci, kde se oddělil magnetický rudní rmut. Ten byl dále veden na filtraci a pak do sbalovacích bubnů, ze kterého byly surové sbalky vedeny do vypalovací rotační pece s teplotou 1250 stupňů. Vypálené pelety byly dále po ochlazení v bubnovém chladiči dopravovány do expedičních zásobníků.

Při této metodě úpravy se vyskytoval značný podíl drobnějších frakcí rudy s hlušinou, která byla vedena do pecí a mlýnice, čímž je značně kapacitně zatěžovala a zvyšovala spotřebu energií. Proto byla v letech 1996 - 8 provedena rekonstrukce úpravny.

Současný stav

Z důvodu zabezpečení rovnoměrné zrnitosti rudy byl vybudován třetí stupeň drcení. Výstup z druhého stupně drcení v kuželových drtičích je veden na trojplošný třídič VFO (70x70, 40x40, 25x25 mm). Podsítné je vedeno na sběrný pás, nadsítné jde přes vyrovnávací zásobník do drtiče Hydrocon H 3000 M. Z drtírny je ruda vedena na vysokointenzivní magnetickou separaci, kde je oddělena jalovina od rudy. Dále je ruda vedena do rotační pece a dále jak bylo popsáno výše.

Těžba

těžní věž šachty Gabriela
těžní klece a vozy před šachetní budovou
povrchové náraziště
výtažný obzor a výklopníky
štola Josef a doprava v ní
výklopník vozů od štoly Josef drtírna
lokomotivy... ...a vozy

Úprava

pásový dopravník pro dopravu drcené rudy od dolu
vysokointenzicní magnetická separace
mlýnice s kulovými mlýny a třídiči
nízkointenzivní magnetická separace
filtrace
rotační pece
bubnový chladič hotových pelet
hotové pelety odtud se to všechno řídí
areál úpravny

Vysoká pec Etelka v areálu podniku Siderit

Poděkování patří panu Dušanu Vandrášikovi za zajištění exkurze do podniku a fundovaný výklad

Podklady a použité materiály: